Den proti úložišti odpadu aneb Boj proti „jadernému smetišti“ pokračuje

Den proti hlubinnému úložišti jaderného odpadu se v sobotu konal na osmi místech republiky, nechyběl tradičně Lubenec. Hrozbu vybudování skladu radioaktivního odpadu v lokalitě Čertovka si tu připomněli formou besedy a lampionového průvodu. Akci organizoval spolek SOS Lubenec.

Na besedě nejen zaznělo, co se od loňské akce posunulo či naopak neposunulo. Přítomní se také dozvěděli, kdo z regionu brzdí snahy veřejnosti v odporu proti úložišti a slyší více na miliony od státu, než na riziko pro budoucí generace a zdevastovanou přírodu v místě, které je „zelenou Popelkou“ jinak vydrancovaného Ústeckého kraje.

Záměr se týká také obyvatel Žihle, Blatna a Tisu, ale i dalších obcí - Jesenice, Chyše, Manětín, Kryry, Krty, Pastuchovice, Vroutek, Velečín. S některými stát prostřednictvím Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) ale vůbec nejedná. Přitom by mohly spadat do ochranného pásma a hrozilo by, že z bezprostřední blízkosti dvou až tří kilometrů by se muselo vše vystěhovat. Pro ostatní by platily evakuace podle směru větru.

Výběr lokalit se nepohnul

Vláda měla z devíti vybraných lokalit zúžit jejich počet na čtyři, a to už v prosinci loňského roku. Dál se měla vybírat jedna hlavní a jedna záložní. Většina z míst, která jsou vytipována, se ale brání už řadu let a mnohá jsou zcela nevhodná. To se týká i Čertovky. „Je tu jeden velký problém – to palivo se sem prostě nevejde,“ konstatoval místní geolog Jiří Svejkovský, který také uvedl: „Lokalita by měla být z uvažování zcela vyloučena. Doufám, že se k tomu před rozhodováním opravdu sejdou odborníci. Doteď se tyto informace obcházejí a ještě se z nich dělá výhoda.“

Známým problémem Čertovky mimo jiné je významný Jáchymovský zlom, který rozsekává podloží na několik nepravidelných bloků. Celý masiv, do kterého se má vyhořelé palivo ukládat, je ohraničen zlomem a vedle hlavních zlomů do místa zasahuje i několik příčných. Do prasklin proniká voda, která pak zatéká do horniny, vymílá údolí a podobně. „Voda je v tomto případě pro hlubinné úložiště největší nepřítel,“ podotýká Svejkovský.

Dva místní politici hrají do karet státu

Přítomní se také dozvěděli, co vyšlo najevo po odtajnění některých zpráv Správy úložišť radioaktivního odpadu. A to poté, co byl letos vyměněn dosavadní ředitel této státní organizace, která se zabývá hledáním vhodné lokality pro umístění podzemního úložiště nebezpečného odpadu. „Po urputném boji Platformy proti úložišti byl ředitel odvolán, tajné zprávy zpřístupněny, a tak například vyplynulo, že už mají tři varianty povrchového areálu – u Lubence, u Blatna a teď i u Žihle…“ prozradil veřejnosti Richard Kanta.

Státní správa úložišť má podle Svejkovského mnohem větší problém, než je ten geologický, a tím je nesouhlas obyvatel. „Úložiště radioaktivního dopadu je šílená věc. Je to tak velká stavba, že bez souhlasu lidí si to nikdo nedovolí postavit. A těmi lidmi nemyslím nás, ale hlavně zastupitele. My můžeme vyvolávat referenda, ale vidíte, že to k ničemu nevede,“ uvádí Jiří Svejkovský s tím, že problémem jsou zejména dva starostové, kteří zjevně slyší na finanční kompenzace od státu, a tak proti ničemu nebojují, ba naopak: „Starostové Žihle a Blatna - kvůli těmto dvěma lidem je lokalita stále na seznamu. Tvrdí, že jim to nevadí. Že by byli spokojeni, kdyby tu úložiště bylo.“

Necháme dětem odpad nejhoršího kalibru

Organizátoři se po skončení vyjádřili smutně v tom smyslu, že je škoda, jak málo lidí dorazilo, přestože jde o tak závažné téma. V diskuzi to shrnula lubenecká obyvatelka Jitka Kantová: „Ve společnosti je celkově velký nezájem o věci veřejné. Vezměte si, že my jako lidstvo tu žijeme 7 tisíc let a za posledních 20 let jsme vytvořili takový odpad, který nebude jakoby ještě v pořádku dalších 100 tisíc let. A tohle tu necháváme našim dětem, protože se chceme my dobře mít. Chceme mít jadernou energii, tak tu budoucí generaci necháváme odpad nejhoršího kalibru.“

„Tohle je problém, který se týká všech,“ upozornil za spolek SOS Lubenec předseda Pavel Pavlík. Finální lokalita má být vybrána do roku 2025, v tom roce už se má i stavět podzemní laboratoř. Čertovka je podle státu nadějnou variantou pro svůj horninový masiv: Ze všech zvažovaných lokalit je místní granit nejstarší, a to zhruba 515 milionů let.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Postup státu při hledání vhodného místa kritizuje „Platforma proti hlubinnému úložišti“, která zahrnuje 32 obcí a měst a 14 spolků, včetně lubeneckého.

Lucie BARTOŠ

(Foto: L. Bartoš, Libor Michalec)