Do Žatce dorazil Legiovlak. Připomněl hrdinství našich předků

Vůbec poprvé jsme mohli být v našem městě návštěvníky ambiciózního projektu Československé obce legionářské – Legiovlaku – věrné repliky legionářského vlaku z období 1918 až 1920. Jeho cílem je pomoci veřejnosti a především mládeži obnovovat povědomí o československých legiích a jejich zásluhách na vzniku samostatného československého státu. V Žatci je osvěta a informovanost o to důležitější, jelikož zde sídlí jedna nejpočetnějších jednot Československé obce legionářské v zemi.

Legionáři zakoupili třináct vyřazených historických vagónů mezi lety 2011 a 2015. Jeden z plošinových vagónů mají v dlouhodobé zápůjčce od Českých drah. Kovářský vagon zrekonstruovala a dodala slovenská strana legionářské obce. V současné době čítá Legiovlak čtrnáct vagónů, které přibližují životní podmínky, bojovou činnost a zvyklosti našich dobrovolců. Vlak se skládá z vozu polní pošty, těplušky, plukovní prodejny, ubytovacího, filmového, krejčovského, zdravotního, štábního, velitelského, obrněného a dvou vozů plošinových.

Nádraží Žatec-západ bylo druhou zastávkou legionářského vlaku při jeho letošním putování po městech České republiky. Široké veřejnosti byl Legiovlak přístupný zdarma od úterý 9. až do neděle 14. června. Vozy byly volně přístupné. Komentované prohlídky byly z důvodu koronaviru organizované pouze pro školní skupiny. Odborný výklad poskytli třídám průvodci v replikách legionářských stejnokrojů. Této možnosti využilo několik žateckých základních škol. Žáci se tak dozvěděli mnoho podrobnějších informací o daném tématu, ale rovněž si měli možnost prohlédnout originální součásti výstroje a výzbroje, stejně jako předměty legionářské každodennosti. Pro komentovanou prohlídku Legiovlaku a jeho exponátů byla pro školní skupiny vyhrazena zhruba jedna hodina.

,,Začíná se ve filmovém vagónu. Poté prohlídka pokračuje v těplušce, což je vůz, který v mírových časech sloužil pro přepravu nákladu zboží nebo dobytka. V dobách války se do nich muselo namačkat čtyřicet mužů s výstrojí nebo osm koní, kteří se odváželi na frontu, aby se mohli účastnit vojenského tažení. Aby během zimních měsíců během přejezdu nepomrzli, měl vůz průchodku pro komín ve stropě a dali se sem kamna. Proto název těpluška,“ vysvětlil nám jeden z průvodců Legiovlaku a doplnil: ,,Těplušku si její obyvatelé často zdobili záclonkami v oknech nebo vlajkami. Také se na vagón malovalo, a to hlavně zvenku na vrata, která byla nejvíc vidět. Podél vrat se také psalo, odkud pocházeli vojáci, kteří těplušku obývali. Když pak na nádraží dorazila jedna celá vojenská souprava, která čítala třeba padesát takových vagónů, tak se jejich kamarádi na stanici nemuseli chodit ptát od vozu k vozu, jestli tam není někdo z jejich rodné vsi, kdo by věděl, co je u nich doma nového. Stačilo jen jít podél vagónů a číst názvy míst. Pak už se vědělo, na který vůz zaklepat. Českoslovenští vojáci v legiích se skutečně potkávali se svými kamarády ze školy, známými z vojny nebo i rodinnými příslušníky, aniž by věděli, že jsou také v legiích.“ 

Žáci se se svým pedagogickým doprovodem dozvěděli řadu dalších zajímavých informací o legionářích, které jim určitě díky poutavému výkladu dobově oblečených průvodců, zůstanou dlouhou dobu v paměti.

,,Legiovlak se nám moc líbil. Když jsme procházeli zdravotním vozem a viděl jsem ve vitrínách vystavené lékařské nástroje, šel mi mráz po zádech. Expozice je skutečně povedená. Uvítal bych, kdyby byly v Žatci podobné akce častěji,“ svěřil nám svoje pocity z prohlídky Legiovlaku Jan Česnek ze Žatce, který vlak navštívil se svým synem.