Afriku, jak ji poznal cestovatel Emil Holub, můžete objevovat na výstavě v Křížově vile

Žatec (mi, caj) Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci zve do Křížovy vily na zahájení výstavy Emil Holub - Tam za řekou Zambezi, které proběhne ve čtvrtek 3. září od 17 hodin. Výstava zde potrvá do 15. listopadu.

„Výstava ze sběrů a materiálů Marie Imbrové přiblíží touhu a odhodlání Emila Holuba proniknout do nitra černého kontinentu, jeho motivaci, představy, úsilí, střety s realitou jižní Afriky na konci 19. století,“ uvedla kurátorka výstavy Monika Merdová z regionálního muzea a ještě pokračuje: „Dále ukáže metody a způsoby popisu místní krajiny, život domorodců, boj o přežití, jeho význam pro současná africká etnika a stopy, které zanechal v české cestopisné literatuře a také využití jeho odkazu v současnosti. Propagace jeho života a díla v Zimbabwe a Zambii je doplněna autentickými africkými artefakty.“ 

Marie Imbrová vystudovala orientalistiku a afrikanistiku na Filozofické fakultě UK v Praze, kde získala i titul PhDr. ve specializaci afrikanistika. První pracovní zkušenosti získala jako vedoucí hospodářské správy na Státním zámku v Libochovicích, po přestěhování do Černochova u Peruce začala pracovat jako kurátorka se specializací na novodobé dějiny a folkloristiku v Okresním muzeu v Lounech (1991 – 1997), odkud odešla po konkursu na Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. V letech 1997 až 2008 spojila svou karieru s českou diplomacií, a to jako ministerský rada v odboru Blízkého východu a Afriky (1997 – 1999), odkud byla vyslána i s rodinou do Keni. Zde působila jako zástupce velvyslance a 2. tajemník Velvyslanectví ČR v Nairobi v Keni a současně byla jmenována i zástupcem stálého představitele ČR při OSN v Nairobi - programy UNEP a HABITAT (1999 – 2000). Ve funkci Chargé d'Affaires byla pověřena vedením Velvyslanectví ČR v Nairobi a funkcí stálého představitele ČR při OSN v Nairobi pro programy UNEP a HABITAT (2000 – 2002). V roce 2009 natrvalo zakotvila v Čechách a začala působit jako nezávislá konzultantka v oblasti česko-afrických vztahů, propagátorka africké kultury a jako realizátorka výstav afrického umění. V roce 2010 založila neziskovou organizaci Spolek přátel Tengenenge, kterou nepřetržitě vede a organizuje řadu charitativních akcí, aby zajistila dětem z této vesnice možnost vzdělání. 

S dílem Emila Holuba se setkala jako třináctiletá, kdy si vymohla na rodičích, aby jí na Vánoce zakoupili výpravnou publikaci pro děti Cesta do země Mašukulumbů, a od té doby ji vášeň pro Holubovy cesty neopustila. Velmi vědomě také pracovala na tom, aby se v po jeho stopách v Africe mohla vydat. Je autorkou řady výstav o Emilu Holubovi, z nichž největší v anglické verzi putovala deset let od roku 2002 prostřednictvím českých zastupitelských úřadů v Harare a Pretorii po velkých muzeích v Zimbabwe, Zambii, JAR a Botswaně. 

České veřejnosti zpřístupňuje dílo Emila Holuba již od počátku 90. let, a to zejména v našem Ústeckém kraji. Své zásadní české výstavy o Emilu Holubovi instalovala v letech 1992 (Vzpomínka na Emila Holuba), 1997 (Emil Holub a jižní Afrika) a 2017 (Holubovo putování jižní Afrikou) v Oblastním muzeu v Lounech. A vůbec nejvýpravnější českou výstavu o Emilu Holubovi, kde byly i konkrétní jeho sběry zapůjčené z Náprstkova muzea, otevřela v roce 2012 pod názvem Emil Holub a Slapy Viktoriiny v regionálním muzeu v Žatci. 

„Materiály o Emilu Holubovi jsem začala sbírat již v poslední čtvrtině minulého století. Byly to zejména publikace a dobové materiály, kopie dopisů v archivech, kopie fotografií. Část z nich potom zůstala v rámci uskutečněných výstav v jednotlivých institucích. Po roce 2005 jsem již cíleně kupovala původní vydání cestopisů, a během pobytu v Zimbabwe i knihy v angličtině a pak zejména košíky, šperky a keramiku etnik, které Emil Holub navštívil. Je však paradoxem, že část exponátů mám stále v Zimbabwe, neboť má letošní cesta k Viktoriiným vodopádům byla v březnu stornována,“ řekla nám autorka výstavy v Křížově vile afrikanistka Marie Imbrová a doplnila: „Rozhodně nejzajímavějším exponátem, který vystavuji velice zřídka, je replika busty Emila Holuba od zimbabwského sochaře Last Mahwahwa z Tengenenge. A zhruba 150 let starý ceremoniální buben etnika Tonga, tedy toho etnika, který sídlí u Viktoriiných vodopádů.“ Na výstavě budou i ke zhlédnutí pozvánky a informace o odhalení busty Emila Holuba v Livingstone v roce 2005, které autorka výstavy pomáhala zorganizovat. 

Současná výstava Tam za řekou Zambezi, která se otevírá v Žatci 3. září, je menším náhledem do Holubových cestopisů, které jsou nadále zdrojem informací i pro naši generaci, a také inspirativním vyprávěním o touze nadále cestovat a objevovat. Třetího září a 12. listopadu budete mít také možnost ve vile zakoupit pohlednice první tištěné mapy vodopádů, náprstky s portrétem Emila Holuba a pohlednice Emila Holuba. 

+ foto: Afrikanistka Marie Imbrová s bustou cestovatele Emila Holuba, která bude také k vidění na výstavě v Křížově vile v Žatci. Foto: archiv M. Imbrové

+ foto: Ke koupi na výstavě bude 3. září a 12. listopadu pohlednice první tištěné mapy vodopádů, kreslená dle nákresu Emila Holuba. Foto: archiv M. Imbrové