Vytrvalostní běžec Petr Kořán ze Žatce si zahrál ve velkofilmu Zátopek. Střihl si roli belgického atleta Gastona Reiffa

Hedvika Mašková 2021-11-19 13:01:00

Věděli jste, že velkofilm Zátopek má s naším regionem společného více než jen to, že se jedna ze scén natáčela na cyklistickém stadionu v Lounech? Jednu ze zásadních rolí si totiž v českém filmu o legendárním běžci zahrál Petr Kořán ze Žatce, který mimochodem patří k velkým fanouškům Emila Zátopka. Jak vlastně roli získal, jaká byla spolupráce s režisérem Davidem Ondříčkem a jak dlouho se věnuje běhu dlouhých tratí? Na to jsme se Petra Kořána ptali v následujícím rozhovoru.

    • Střihl jste si jednu z rolí ve velkofilmu Zátopek. Povězte, kterou z rolí jste ztvárnil?

Hrál jsem belgického atleta Gastona Reiffa, který závodil na olympiádách na pětikilometrových tratích. Ve své kariéře běhal i tříkilometrové tratě a 1 500 metrů.

Na internetu jsem po natáčení splašil dokonce i jeho podpis, který mám nyní doma.

    • To byl nějaký Zátopkům rival?

Na té pětikilometrové štaci určitě. Soupeřili spolu na olympiádě v Londýně v roce 1948, kde právě Gaston Reiff vyhrál nad Zátopkem o pouhé dvě desetiny sekundy.

    • Jak jste vlastně roli získal? Byl jste na castingu?

Na začátek je nutné říci, že jsem velkým fanouškem Emila Zátopka. Mám doma dokonce podpisy od Emila Zátopka a Dany Zátopkové. Od ní mám i ručně psaný dopis. Psali jsme si spolu ještě před filmem a je to pro mne taková krásná památka. Mám také všechny knížky, které kdo o Zátopkovi napsal nebo které on ještě s Danou Zátopkovou dříve vydal.

Když se film v roce 2019 natáčel, napsal mi můj kamarád z Běžecké ligy Armády ČR, kterou jako voják z povolání občas běhám, že se točí film o Zátopkovi a že shánějí lidi. Přemýšlel jsem, ale říkal jsem si, že jsem zrovna ve formě a v září toho roku mě čekal půlmaraton v Ústí nad Labem. To víte, že mi to nedalo a nakonec jsem produkci napsal. Poslal jsem jim svoji fotku a napsal, co běhám a jak běhám. Zpátky se mi ozval Honza Pernica, což je trenér vrcholových českých běžců, který nás měl pak během filmu na starosti. Napsal mi, že se trochu Gastonovi Reiffovi podobám, ale že by mě nejprve rád režisér Ondříček viděl osobně a ať přijedu do Prahy, aby si mne okoukli. Jel jsem tam, dali jsme pokec, nafotil si mě a pak se ozvali, že mě berou. Potom jsem jel znovu do Prahy na zkoušku oblečení a bot. Dostal jsem nějaké dobové tretry, které jsem si mohl dokonce i půjčit. Zkoušel jsem v nich v Žatci běhat, abych si na ně zvykl. V poslední den natáčení jsem si pak kvůli nim zničil achillovku (smích), ale na natáčení jsem nezanevřel.

,,Byl to slušný trénink“

    • Co pro tvůrce filmu tedy bylo stěžejní, abyste roli získal?

Abych se alespoň trochu postavě podobal a abych slušně běhal a během natáčení se nezadýchával a vydržel to (smích). Někdy se totiž točilo třeba jen dvě stě metrů, ale někdy jsme běželi skoro celé kolo několikrát. Téměř žádný záběr nevyšel na poprvé, takže to byl celkem slušný trénink (smích).

    • Kde všude jste natáčel?

Já se účastnil natáčení dvou olympiád (1948 v Londýně a 1952 v Helsinkách). Obě dvě se natáčely na stadionu v Brně v Lužánkách, kde to filmaři kompletně překopali a navozili kulisy, protože jde o starý stadion, který byl úplně zarostlý. Původně se totiž mělo točit v Helsinkách, ale když se tam byl režisér Ondříček podívat, zjistil, že je stadion zrekonstruován a už se již tolik nepodobá jako tomu v padesátých letech.

Je zajímavé, že když se tehdy v roce 1948 běžel závod na pět kilometrů v Londýně, tak hrozně pršelo. Když jsme natáčeli, byli na brněnském stadionu hasiči s přistavenými vysokými sprchami a lili na nás vodu (smích). Přitom bylo tenkrát krásně slunečno.

    • A kdy natáčení probíhalo? Kolik natáčecích dní jste v Brně strávil?

Natáčel jsem tři dny. Jeden den koncem srpna a pak ještě 11. a 12. září v roce 2019.

    • Vaše role ale nebyla mluvená, že?

Ne, natáčel jsem start závodu, průběh závodu a radování se v cíli na olympiádě v Londýně. V Helsinkách moje postava pět set metrů před cílem nedoběhla. Tehdy to totiž Gaston Reiff přepálil a už neměl sílu závod dokončit.

,,Zátopek běhal specificky“

    • Studoval jste před natáčením nějaké specifické techniky běhu belgického atleta, kterého jste ztvárňoval?

Trošičku jo. Koukal jsem se na nějaká videa, abych věděl, jak běhal. Bylo to ale dost odlišné od Zátopka, který běhal opravdu specificky. Ne ale celý závod. Říká se, že běhal od začátku až do konce v křečových grimasách, ale to pravda není. Měl dobrý styl, ale když musel ke konci přidat, tak se už od půlky těla nahoru kroutil. Nohy mu šly pořád dobře.

    • Jedna ze scén filmu se natáčela také na velodromu v Lounech, který se pro potřeby filmu změnil na stadion ve Zlíně, kde Emil Zátopek začal v 16 letech pracovat v Baťově obuvnické továrně. Tam jste se nezkoušel dostat do komparzu?

To mě právě nějak minulo, což bylo nakonec dobře! V Lounech se natáčelo někdy na jaře 2019 a kdyby si mne tam vybrali, natáčel bych jen běžný komparz méně významných běžců. Takhle jsem ztvárnil olympijského vítěze (smích).

    • Naše čtenáře určitě také zajímá, se kterými herci jste měl možnost se během natáčení blíže poznat. Jaký je například Václav Neužil, hlavní představitel Emila Zátopka?

Václav Neužil je velice přátelský. Myslím si, že toho musel mít během natáčení opravdu až nad hlavu, jelikož není vysloveně běžec. Když se musely některé záběry několikrát opakovat, tak toho měl určitě dost. To ostatně i my! On toho ale naběhal kvůli filmu podstatně víc.

    • Jaká byla spolupráce s režisérem Davidem Ondříčkem?

Perfektní! Režisér Ondříček byl úplně v pohodě. Hned první natáčecí den všem podal ruku na tykání.

    • Kdy jste viděl film poprvé? Byl jste někde na slavnostní premiéře?

Ano, byl jsem společně s herci pozván na předpremiéru filmu do Prahy a poté jsme ještě pokračovali na VIP afterparty. Druhý den jsem ale jel na závody, takže jsem si večírek moc neužil (smích).

,,Nejraději běhám v terénu“

    • Jak dlouho se vlastně věnujete běhu?

Pořádně běhat jsem začal někdy před pěti lety. Pamatuji si ale, jak mne táta vedl do žateckého atletického klubu. To mi bylo asi deset let. Měli tam plno, tak jsme se otočili a šli zase zpátky domů. Je to možná škoda, protože bych mohl mít dnes lepší formu nebo naopak bych se na to v pubertě vykašlal. Kdo ví...

Já jsem ale vždycky sportoval. Hrál jsem fotbal, hokejbal i florbal.

    • Jak dlouhé tratě běháte?

Od pěti kilometrů až po půlmaraton, což je 21 kilometrů. Maraton jsem ještě nezkoušel a ani mě nějak neláká. Nejdál jsem párkrát běžel asi 31 kilometrů při tréninku.

    • Běháte raději na asfaltu nebo někde v terénu?

Nejraději a hodně běhám v terénu, v přírodě, v kopcích. Někdy mi třeba sedne i silniční závod.

    • Za jaký čas zvládnete půlmaraton a desítku zaběhnout?

Desítku mám za 36:20 a půlmaraton za 1:18:02. Není to sice žádný super mega výkon, ale zase nejsem úplný máslo (smích). Každý rok se zlepšuji, tak uvidíme…

    • Stále se účastníte běžeckých závodů. Kolik jste jich stihl letos?

Za AK Žatec Průměrně jezdím na patnáct až dvacet závodů za rok. Někdy víc. Letos se mi povedl osobní rekord na půlmaratonu na silničním závodě v Kadani, který pořádal můj trenér Čeněk Filinger. On se vlastně zasloužil o rozvoj běhání v našem kraji. Nalákal a motivoval k běhu spoustu lidí, včetně mě. Stejně tak se na Žatecku, respektive v našem okrese, zasluhují o rozvoj běžeckého sportu Jan Bajbora, který společně s Jardou Lučem vede AK Žatec a také HOPMAN TEAM v čele s Miroslavem Urbanem, který organizuje do roka několik běžeckých akcí pro širokou veřejnost.

Ještě se mi letos dařilo na Krkonošském půlmaratonu – MČR a Světovém poháru v horském běhu do vrchu v Jánských lázní, kam se sjela běžecká elita. Byl jsem sedmnáctý z cirka čtyř desítek atletů přihlášených za kluby. Taky se mi povedl běh do vrchu 17 km z Perštejna na Klínovec, kde jsem byl druhý.

    • Jak často běháte?

Čtyřikrát až pětkrát týdně. Dříve jsem běhal i šestkrát týdně, ale pak jsme se s trenérem domluvili, že ubereme, protože často trpím na různé bolístky. Už mi táhne na čtyřicet (smích).

Běh je pro každého

    • Co byste doporučil začínajícím běžcům? Jak začít běhat, aby to po krátké době nevzdali?

Určitě si musí vybrat kvalitní značkový boty a zkraje to nehrotit.

    • I když nevím, jestli mě běhání chytne, tak rovnou investovat do kvalitních bot?

Rozhodně! Pro začátečníky bych vybíral nějaké měkké boty. Ty mohou stát třeba i pět tisíc korun, ale dají se sehnat i kvalitní boty levnější. Chce to aspoň jedny boty do terénu a jedny na tvrdší povrch.

Hlavně je důležité nebláznit! Je třeba začít zlehka. Vyběhnout dvakrát až třikrát týdně a postupně navyšovat dávky. Raději bych začal běhat v přírodě po měkkém, aby si nohy zvykly, ne to pořád mastit po asfaltu.

    • Kde v Žatci běháte? Jaké máte trasy?

Běhám v městském parku, kde je spoustu kopečků, strání... Také běhám směrem na Stroupeč, Trnovany nebo směr Nové Sedlo. Dá se běhat ale i různě po Žatci. Myslím si, že Žatec je velice dobré město na běhání. Je tu spousta možností, dají se zde uplatnit různé typy tréninků.

    • Je třeba se před během rozcvičit?

Před pomalým obyčejným klusem ani ne, ale před závodem nebo náročnějším tréninku určitě ano. Nejdříve se pomalým během dva až tři kilometry rozklusat, lehce protáhnout, běžeckou abecedu, rovinky a jde se na to

    • A po běhání také?

Ke konci se může člověk vyklusat, aby se tělo zklidnilo a pak třeba večer po sprše strečink.

    • Je běh pro každého?

Určitě ano. Není tedy dobré začít běhat, když člověk váží 120 kilo, protože si může něco zhuntovat. V tomhle případě je dobré najet na dietu a dlouhé procházky, pak indiána a až potom běhat.

Taky mě štve, když se lidé začátečníci hrnou do maratonů a ultramaratonů, aniž by jejich tělo bylo zvyklé takové kilometry běhat. Pak si akorát ničí tělo a běh si zhnusí. Je pro ně hlavní, že někde byli, udělali si fotku s medailí a dali si ji na facebook.

Ono není totiž třeba, aby člověk nutně někde závodil. Stačí i, když se běhá pro radost a pro svůj dobrý pocit z lepší fyzické i psychické kondice.

Děkuji za rozhovor.

Hedvika Mašková

Na fotografii Petr Kořán (vpravo) s hercem Václavem Neužilem, který ve filmu ztvárnil Emila Zátopka.

Komentáře

Nabídky práce

STROJNÍK KOLOVÉHO NAKLADAČE

Severočeské pískovny a štěrkovny s.r.o. přijmou STROJNÍKA KOLOVÉHO NAKLADAČE. Strojnický průkaz podmínkou.
Kontakt: p. Sýkora
Tel.: 602 151 166


SKLADNÍK - MANIPULANT, OBSLUHA STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ, NÁSTŘIK

IZOPOL Dvořák (Vroutecká 989, 441 01 Podbořany) přijme kolegy na pozici SKLADNÍK - MANIPULANT, OBSLUHA STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ, NÁSTŘIK. Docházkové a věrnostní bonusy, dodatková dovolená, stravenky za každou odpracovanou směnu, příspěvek na penzijní připojištění a další benefity. Schůzku si domluvte na uvedeném telefonu.
Tel.: 702 049 593.


UKLÍZEČKA

Úklidová firma přijme pracovnici na DPP nebo HPP na pozici uklízečka. Možno i s ID.
Tel.: 775 142 443


PANÍ NA ÚKLID

Hledám paní na úklid domácnosti v Čeradicích. Ostatní dle domluvy.
Tel.: 603 888 898


MECHANIK - ELEKTRONIK

Náborový příspěvek 30 tisíc! ZF Electronics Klášterec přijme MECHANIKA/ČKU - ELEKTRONIKA/ČKU. Atraktivní platové ohodnocení.
Tel.: 704 849 720
E-mail: nikola.strnadova@zf.com

Poslední videa

2. sezona bruslení v Podbořanech zahájena

Od soboty 20. 11. Takto se bruslilo na kluzišti v areálu koupaliště ve středu 24. 11.

Přehrát video
Zahájení výstavy v Galerii U Radnice v Žatci

6. 11. 2021 před 16. hodinou... Hudební podkres Otokar Löbl, následovala vernisáž výstavy obrazů Kristiny Folprechtové a vitráží Jitky a Richarda Kantových z Lubence. Výstava potrvá do 15. ledna 2022

Přehrát video