Přemysl Rabas řeší transformaci regionu, Safari park i hanlivé články

Chomutov - Druhý letošní rozhovor se senátorem a ředitelem královedvorské zoo Přemyslem Rabasem přináší reakci na anonymní hanlivé články, vhled do práce senátora i novinky z africké zoo.

Navažme na náš únorový rozhovor. Než se pustíme do toho, co v Senátu a zoo řešíte na začátku léta, musím se zeptat na nelichotivé články, které o vás šíří nepodepsaní autoři v tiskovině dodávané zdarma do tisíců schránek. Vy, respektive s vámi spojovaná Nadace na ochranu fauny, je prý v podezření, že pozemky kdysi získané darem od města chce nadace zpět městu prodat. Co je to za nadaci a co o zmiňovaných transakcích víte?

To je prima otázka. Před čtvrtstoletím jsem pomáhal založit Nadaci na ochranu fauny, která podporuje ochranářské a vzdělávací projekty zoologických zahrad. Hlavní důraz jsme tehdy kladli na Podkrušnohorský zoopark. Nadace finančně přispěla například zoologické zahradě Chleby, Táboru Větrovy a královedvorské zoo, tam jsme v té době ještě nepůsobil. Speciální podporu jsme poskytli Chomutovu, včetně projektů jako inventarizační průzkum fauny a zajištění vzdělávacích a zábavných prvků v zooparku. Čtenáři si možná vzpomenou na strom u horního vchodu osázený sochami Vojty Návrata. Byla to skvělá dětská atrakce. Nadace také spolupracovala na seriálu České televize "Přežili rok dva tisíce", který se zaměřoval na ochranářské aktivity zoologických zahrad. Více dílů se týkalo i chomutovského zooparku.

To je všechno pěkné, ale články z oné tiskoviny zmiňují nejasné majetkové vztahy mezi zoo a nadací. Není to tak, že nadace může nepřiměřeně profitovat ze získaného majetku?

Nadace vlastní soubor soch, který je již desítky let zdarma zapůjčen zooparku a tvoří tam hřbitov vyhubených zvířat. Také se jí kdysi podařilo zakoupit pozemky, bylo to asi deset hektarů, na kterých se část zooparku nachází a potřebuje je pro svou činnost. Pikantní je, že nadace více než dvacet let platí daň z nemovitosti městu, jehož organizace pozemky zdarma užívá.

Právě pozemkové transakce jsou prý tím největším problémem nadačního působení. Přiznám se, že mi taky není příliš jasné, proč pozemky pro zoo pořizoval jiný subjekt, než právě zoo. A proč se teď po letech řeší prodej.

To je dlouhý příběh, na jehož začátku byla záchrana území před snahou použít je na stavbu obchodní zóny, hypermarketových krabic. To by v podstatě zastavilo rozvoj zoo, která je dnes svou rozlohou největší v ČR. Nadace tehdy pozemky koupila v rámci restitučního řízení.

Později zoopark usiloval o dotaci na stavbu skanzenu a zasíťování pozemků pro obnovu Ahníkovského zámku. To vyžadovalo vlastnictví pozemků, jež patřily nadaci. Pro zjednodušení procesu došlo k vzájemnému darování - nadace darovala městu pět hektarů stavebních pozemků a získala od města tři hektary jiných, částečně i méně hodnotných pozemků. Ve výsledku město získalo zdarma dva hektary stavební plochy, jejichž hodnota byla tehdy okolo dvaceti miliónů.

Nyní má město zájem o koupi zbývajících osmi hektarů pozemků od nadace, včetně těch tří, které byly součástí původního darování. Vytrženo z kontextu to můžete použít jako zbraň proti někomu, kdo vás štve, ale ve skutečnosti ze všech nadačních kroků profitovalo nejvíc město a jeho zoo.

Máme to tedy vnímat jako kampaň proti vám? Už před lety o vás političtí konkurenti šířili do schránek nejdříve hodně nelichotivý komiks, pak dokonce i absurdní DVD, v kterém se vás snažili spojit s obsahem pro dospělé. Asi všichni tuší, kdo tehdy stál za všemi těmi útoky. Proč by ale dnes měl někdo potřebu něco takového opakovat?

Je vcelku jasné, kdo za tím současným plátkem stojí a že ve skutečnosti jde o noviny, kterými se místní političtí podnikatelé snaží postupně navyšovat svůj vliv v politice. Jeden z těch, kdo výrobu a distribuci plátku nejspíš financuje, po mě chtěl, abych mu v jeho věci pomohl lobovat u místních zastupitelů. Já mu řekl, že takové věci nedělám, a to může být jeden z důvodů. Případně se chystají za rok a půl nasadit svého koně do senátních voleb a já jim stojím v cestě. I tak může vypadat politika.

Dobře. Přesuňme se teď na pražskou Malou Stranu do Valdštejnského paláce. Co se děje teď na začátku léta v Senátu?

Zasedáme pravidelněji a častěji než dříve, schůze budou pokračovat i o prázdninách. Bohužel řešíme následky toho, na co jsme už za minulé vlády jako jedni z mála s naším senátorským klubem SEN 21 upozorňovali – a sice, že zrušení superhrubé mzdy přinese do státního rozpočtu obrovskou díru. Znovu jsem to připomněl, když jedním z prvních opatření na schodek rozpočtu bylo podle mě nesystémové snížení valorizace důchodů.

Jinak hodně práce odvádíme s kolegy z Podvýboru pro regiony v transformaci. Neustále vysvětlujeme vládě a ministerským úředníkům, že chudší regiony jako je ten náš potřebují větší podporu státu. Ta se teď omezuje na pouhé rozdělování evropských dotací, což samozřejmě nestačí, to není systémové řešení.

Zlepšení vztahu mezi Senátem a hlavou státu přineslo také spolupráci našeho podvýboru a prezidentské kanceláře. Prezident Pavel má nepředstíraný zájem o méně rozvinuté regiony, vyžádal si od nás podrobný seznam návrhů, co pro náš kraj má dělat stát.

Hradní tým chceme s ústeckým kolegou Krskem zapojit i do posílení zákonů, které by stát více než doposud zavazovaly k systémové podpoře chudších oblastí.

V Chomutově máte senátorskou kancelář, která slouží také jako místo pro společenské akce a přednášky. To asi není úplně běžná praxe? A jak jinak působíte přímo u nás v regionu?

Na provoz regionální kanceláře přispívá stát, a tak se snažím, aby veřejné peníze sloužily veřejnosti. Takže v kanceláři pořádáme třeba přednášky o historii a občas prostory poskytnu na akci neziskovek nebo i semináře pracovníků státních úřadů. Fakt mě těší, že po covidu už zase kancelář funguje.

Ale nezůstávám jen v kanceláři. Moc rád chodím mezi lidi a snažím se podporovat aktivní mísťnáky, spolky, které dělají něco prospěšného pro veřejnost. Finančně jsem podpořil už přes 40 aktivit a akcí a pokračuji v tom. A více než 70 osob využilo služeb bezplatné právní poradny, kterou zajišťuji ve své senátorské kanceláři.

Vláda do svého programového prohlášení nově zařadila přípravu podkladů pro případné vyhlášení chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Souvisí to nějak s online peticí chkokrusnehory.cz, u jejíhož zrodu jste stál?

Jsem jen jedním z těch, kdo přispěl k tomu, že se zvýšená ochrana našich hor dostala na program dne. Je to téma, na kterém spolupracujeme například s poslancem Michalem Kučerou nebo s krajskými politiky Jiřím Řehákem a Karolínou Žákovskou. Sokolovský senátor Míra Balatka a další se tomu věnují za Karlovarský kraj.

Naším cílem teď ale není rychlé vyhlášení CHKO. S pane ministrem i s ředitelem příslušné vládní agentury jsme se bavili o tom, že je třeba vše předem prodiskutovat s vedením obcí i s veřejností a brát vážně všechny připomínky, obavy. Do těchto rozhovorů se už postupně zapojuji.

Mezitím jsem finančně podpořil vznik studie pro vyhlášení přírodního parku na katastru několika obcí nad Chomutovem. Tuhle společnou aktivitu krušnohorských starostek a starostů teď posuzuje krajský úřad.

A jak při tom všem stíháte ještě řídit Safari park ve Dvoře Králové?

Už jsem si zvykl na to neustálé přejíždění zoo – Senát - Bečov u Blatna, kde žiju. Ve Dvoře mám skvělý tým, což mi umožňuje soustředit se hlavně na strategickou práci.

Mimochodem v Safari Parku každou chvíli potkám někoho od nás a občas i někoho pozvu. Nedávno blatenské hasiče, teď jsem objednal autobus pro děti ze spolku KajDžas.

Tak s dovolením pozvu i vaše čtenářky a čtenáře. S partnerskou zoo v Opole jsme právě dokončili jeden velký přeshraniční projekt. Na místě bývalé slévárny jsme vybudovali úplně novou část Safari Parku. Říkáme tomu West Cape, tedy západ Kapska. Jde o velké průchozí voliéry s vodním ptactvem, expozici predátorů a také afrických tučňáků.

Stavby reflektují architekturu jihozápadní Afriky kde byl velký holandský a německý vliv. Chceme tím ukázat, že zvířata v Africe často nežijí jen v divočině, ale také v kulturní krajině. Podobně jako v Krušných horách.