Pátrání po historii Zuzany se vyplatilo, může vzniknout nová

Postoloprty – Letos v srpnu došlo k odcizení měděné sochy ze zámeckého parku v Postoloprtech. Socha obnažené dívky, jíž místní přezdívají Zuzana, v zahradě stála řadu let. Radnice za informace vedoucí k jejímu nalezení vypsala finanční odměnu. Tehdy neznámý pachatel přelezl tři metry vysokou zeď a sochu v životní velikosti naložil na káru a z místa odvezl. I když policisté pachatele našli, sochu stihl do té doby rozřezat a prodat do kovošrotu. Nyní radnici svitla naděje, že by mohla sochu nechat obnovit. Zástupci radnice začali pátrat, což vedlo ke zjištění, že dokonce existuje forma na výrobu kopie sochy.

Že socha zmizela, zjistili během srpnového víkendu strážníci. Kdy přesně zmizela, nebylo jisté. Prokazatelně byla viděna tři týdny předtím, než strážníci její zmizení zaregistrovali. Lidé na sociálních sítích o zmizení ,,mluvili“, všimli si prý, že umělecké dílo není na svém místě, mysleli si ale, že socha byla odvezena k restaurování a renovaci, proto nikdo neoznámil, že chybí. ,,Následným šetřením policistů byl zloděj ztotožněn. Je jím 34letý cizinec, který má za sebou bohatou kriminální minulost a za krádeže již byl odsouzen. Sochu v hodnotě bezmála jeden milion korun rozřezal a postupně prodal ve sběrně druhotných surovin. Policejní komisař muži sdělil obvinění z krádeže, kdy vzhledem k výši škody, mu hrozí až pětiletý trest odnětí svobody.

O tom, jak pátrání po historii sochy proběhlo, si přečtěte na následujících řádcích. 

Příběh krásné Zuzany, sochy ze zámeckého parku

V Postoloprtech je velmi málo soch. Když již nějakou máme, je většinou někde schovaná stranou. Stejný osud měla i bronzová socha Zuzana. Vyrobena byla v roce 1985 v dílně akademického sochaře Milana Bendy za účelem slavnostního otevření zámecké zahrady v Postoloprtech 1. Května 1988.

Zdá se to neuvěřitelné, ale podařilo se nám vypátrat i to, kdo tehdy všechno kolem znovuotevření zahrady zajišťoval. Byla to paní Hana Vrbová (roz. Poláčková, nar. 14. 3. 1946, zemřela 5. 5. 1993), která tehdy pracovala v mimorozpočtové provozovně pod Národním výborem v Postoloprtech (dnes bychom řekli: malé technické služby pod městským úřadem).

Paní Hana Vrbová osobně jezdila do ateliéru pana sochaře Bendy do Prahy a občas s sebou vzala i svou dceru Hanku, která si návštěvu v ateliéru pamatuje dodnes. Ale vraťme se k Zuza-ně. Zuzana tedy byla slavnostně odhalena 1. května 1988. V zámecké zahradě pak vydržela několik let až do doby, kdy ji nějaký vandal pomaloval barvou. Tehdy zřejmě někdo z radnice rozhodl, že socha bude ze zahrady odstraněna, aby nepodléhala vandalům. Řadu let pak ležela bez povšimnutí v garáži na městském úřadě. Jednou byla v garáži potřeba přítomnost tajemnice MÚ, která si ležící sochy všimla a zeptala se, proč tak krásná socha zde leží zapomenutá. Nikdo nevěděl. Byl povolán pan Krupička, místní šikovný kameník, který sochu očistil od barvy, vyrobil podstavec a socha byla umístěna nejdříve na schodišti a později v 1. patře radnice. Děla-la tu radost, ale viděla ji jen hrstka lidí. Zuzana si zasloužila být viděna, a proto se vrátila na své původní místo do zámecké zahrady. Zde stála několik let. Návštěvníci zahrady se u ní fotili a Zuzana sem prostě patřila.

Začátkem září 2023 bylo zjištěno, že socha zmizela. Rozjelo se velké pátrání, požádali jsme o pomoc i veřejnost přes sociální sítě. Doufali jsme, že se socha v pořádku najde. Našla ji Policie ČR, bohužel již rozřezanou ve sběrně. Policie už i zná osobu, která byla schopna tuto zkázu udělat, a nám nezbývá nic jiného než věřit, že bude náležitě potrestána.

Příběh Zuzany ale nekončí. Po zveřejnění zpráv o odcizení Zuzany se začali ozývat sochaři, slévači a další umělci, kteří nám chtěli pomoci. A jednoho dne se ozval sám syn akademického sochaře pana Milana Bendy, který po smrti otce vlastní veškerá autorská práva. Syn se jmenuje po otci Milan. Pan Milan Benda nás velmi hezky přijal v Praze ve Střešovicích, ve vile, kde tehdy před lety vznikala naše Zuzana. Provedl nás po celém ateliéru a ukázal nám díla svého slavného otce a ještě slavnějšího dědy Břetislava Bendy. Již při samotném vstupu do vily jsme všichni doslova oněměli. Všude kolem nás byla nádherná díla těchto dvou slavných sochařů. Pan Benda pro nás měl ale ještě další překvapení. Ukázal nám fotodokumentaci výroby Zuzany i její instalaci do zámecké za-hrady. Hanka, dcera paní Hany Vrbové, byla velmi dojatá. Pan Benda, ač sám sochařem není, nás seznámil s celým postupem vzniku sochy či plastiky. Bylo to nesmírně zajímavé. Naše Zuzana byla v této životní velikosti jen jedna. Nikdo jiný ji nemá. Formu na její další výrobu má pan Milan Benda a my tudíž máme velkou šanci nechat si sochu znovu vyrobit.            Jana Fišerová