První etapa průzkumů, povrchová, při které se zatím nebude vrtat do hloubky, je povolená v pěti lokalitách ze sedmi po celé republice, z nichž se bude místo pro budoucí úložiště nakonec vybírat. V okolí Lubence a Blatna, v lokalitě Čertovka, by se mělo začít zkoumat příští rok na jaře.
Seznámit veřejnost se svými plány a představit chystaný geologický průzkum přijeli zástupci SÚRAO minulou neděli do kulturního domu v Blatně. Pro občany z Lubence, Tisu a Žihle byl zajištěn svoz autobusem. Na akci SÚRAO se přišli podívat všichni tři starostové okolních obcí, nechyběl ani starosta hostitelské obce Václav Beneš.
„Přípravu na průzkumy zahájíme okamžitě. Nejprve se vytvoří projekt geologických prací, jenž bude projednán s obcemi. Samotné průzkumné práce začnou na jaře příštího roku. Probíhat by měly dva roky," řekl Jiří Slovák, ředitel SÚRAO.
„První etapa by neměla ovlivnit život lidí v lokalitě a lidé by je neměli téměř zaznamenat. Jednoduše řečeno: čas od času se v lokalitě bude pohybovat skupina geologů, kteří budou provádět odběr vzorků. Bez zásahů do pozemků," vysvětloval v Blatně geolog SÚRAO Lukáš Vondrovic.
Lidé mají obavy z hloubkových vrtů. Ty ale v této první etapě nebudou, ubezpečují odborníci ze SÚRAO.
Do kulturního domu v Blatně v neděli přišli také organizátoři tzv. první nezávislé konference o plánovaném úložišti v Lubenci, manželé Kantovi, nebo také Luděk Prošek ze Strany zelených. Podle kritiků úložiště není tato varianta ukládání odpadů ve světě dostatečně vyzkoušená. Bojí se také ničení přírody. „Určitě by bylo možné odpad likvidovat nějak jinak, věda jde přece dopředu. Bude se zbytečně ničit příroda, později vrtat. Lokalita bude ekonomicky znehodnocena. Kdo sem bude chtít? Jen se budou utrácet obrovské peníze," oponovala zástupcům SÚRAO Jitka Kantová, spoluorganizátorka nedávného pochodu proti úložišti a chystané konference.
Podle odborníků ze SÚRAO bude ale ČR v budoucnu úložiště potřebovat. „A to jednoduše proto, že odpad produkují naše atomové elektrárny. A elektřiny spotřebováváme stále více. Další varianty nejsou zatím vědecky dostatečně prokázané. Hlubinné úložiště bude v blízké budoucnosti proveditelné a bezpečné, stejnou cestou jde většina vyspělých zemí," zdůvodňovala Ilona Pospíšková, jaderná chemička.
Obec Blatno už vydala souhlas s průzkumy, lubenečtí obyvatelé je ale odmítli v referendu. I když v Blatně lidé před lety v nezávazné anketě řekli velmi těsné ne, zastupitelstvo s průzkumy souhlasilo. „Trvali jsme ale na podmínce, že průzkumy proběhnou ve všech lokalitách v ČR a že obce budou mít vůči úložišti právo veta, pokud ho nebudou chtít. Mně osobně průzkumy či úložiště nevadí, jaderný odpad z atomových elektráren, které vyrábějí velkou část elektrické energie u nás, se musí někam umístit. V neposlední řadě za průzkumy budou obce získávat také finanční kompenzace. Nárok na ně máme už letos. Jsou to čtyři miliony ročně, to je více než polovina ročního rozpočtu naší obce,“ říká starosta Blatna Václav Beneš. Pro Lubenec stát vyčíslil kompenzaci za průzkumy 3,5 milionu ročně.
