Archeologové odkrývají historii města: Za lounským kostelem našli kus původní hřbitovní zdi, pozůstatky zkoumají

Dlažba tohoto chodníku pochází s největší pravděpodobností z první nebo druhé poloviny 19. století. Rozsáhlejší pořizování nové dlažby v lounských ulicích probíhalo pak mezi lety 1877 a 1879, kdy se za starostů Vidmana a Frotzela zaváděla kanalizace a upravovalo se odvodnění povrchu ulic.

Třebaže archeologický průzkum je jen mělký a nachází se v prostoru, který byl dosti poničen při výkopech inženýrských sítí, mohou archeologové doufat v nečekané objevy.

Jaroslav Havrlant seznámil veřejnost s historií tohoto místa, připomněl, že chodník je poslední v centru Loun, který nebyl v novodobé historii opravován. „Chrám svatého Mikuláše byl postaven na nejvyšším místě města Louny, které bylo založeno ve 13. století. Odtud až k ulici Bezejmenné, kde se dnes nachází pítko, bylo ohromné náměstí. Až do 20. století bydlel na věži, nejvyšším bodě ve městě, hlásný a odtud vyhlížel požáry. Až do osmdesátých let 18. století se zde kolem chrámu nacházel hřbitov,“ řekl k historii zaměstnanec muzea.

Když starý chrám sv. Mikuláše roku 1517 vyhořel, ten nově založený vyplnil téměř celou plochu hřbitova. Přesto se zde pohřbívalo až do josefínských reforem v 80. letech 18. století a hřbitovní zeď, která zasahovala i do ulice Beneše z Loun, byla zbourána teprve v roce 1838. Jak zde do té doby vypadaly uličky je předmětem dohadů. Podle historika F. Štědrého ve středověku šla ke kostelu ulička i z náměstí mezi dnešním Hilbertovým domem a lékárnou. A právě pozůstatky hřbitova archeologové zkoumají. Výkopy jsou prováděny asi čtyřicet centimetrů do země, jak to dovolí hloubka stavebního záměru. „Máme prozkoumáno zhruba 70% prostoru, hodně je to tu poničené inženýrskými sítěmi, které tudy vedou.

Nejzajímavějším nálezem je zbytek opukového zdiva, o kterém se domníváme, že uzavíral tehdejší hřbitov, měl by být staršího data než sakristie. Minulý týden jsme objevili dvě mince, jedna si myslím, že je nižší hodnoty z doby Ferdinanda I. Habsburského. Od prvopočátku výzkumu nás samozřejmě provází kosterní nálezy, máme jich už asi čtyři krabice od banánů, musíme je roztřídit, některé jsou zvířecí, zbytek lidské. O tom, že tu dříve byl hřbitov, svědčí i spousta nalezených kovaných hřebů od rakví,“ připomněl archeolog Aleš Káčerik.

Archeologický výzkum za kostelem svatého Mikuláše v Lounech probíhá od října do poloviny listopadu, jak to dovolí počasí. Objednavatelem akce je město Louny, které by chtělo tento prostor zpřístupnit veřejnosti. Archeologický výzkum překročí tři sta tisíc korun, na dalších sedm set tisíc korun vyjde městkou kasu položení nového chodníku. Ten by měl vzniknout nakombinováním čediče a pískovce řasáku, který je typický pro Lounsko a starobylý vzhled by měl zůstat zachován. Historickou zádlažbu položí ještě nyní na zimu Ekostavby.