Ministerstvo nepovolilo další průzkum

„Žádost o prodloužení nebyla MŽP doručena s dostatečným předstihem tak, aby mohlo být o požadovaném prodloužení doby platnosti rozhodnuto do konce roku 2016, kdy uplynula doba platnosti předchozího povolení,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. To znamená, že SÚRAO musí požadavek podat znovu jako žádost o nové stanovení průzkumného území, dodala mluvčí.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. O umístění úložiště má vláda rozhodnout do roku 2025. Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu se týká Čertovky mezi Lubencem, Blatnem a Tisem, Březového potoka v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku, Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Kraví Hory na Žďársku.

Sedm míst má být prozkoumáno povrchově a z nich se vyberou čtyři, posléze dvě a nakonec jedno místo, kde by se hlubinné úložiště mohlo začít budovat kolem roku 2050. „Vyhodnocení potenciálních oblastí bude pokračovat podle stanovaného harmonogramu s tím, že koncem roku 2018 dojde k jejich zúžení na 4. Tento termín není ohrožen,“ uvedla SÚRAO ve svém stanovisku k neprodloužení povolení geologických průzkumů.

Mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Petr Klásek uvedl, že společenství usiluje o to, aby byly veškeré práce na vyhledávání úložiště na několik let zcela zmraženy. Podle něj je třeba nejprve probrat a přijmout novou koncepci nakládání s radioaktivními odpady, jasně definovat kritéria, podle kterých bude místo pro úložiště vybíráno a upravit legislativu, zejména přijmout zákon posilující práva obcí. Ve všech 7 lokalitách podalo už dřív 18 obcí a 6 spolků žaloby proti stanoveným průzkumným územím.

Náklady na stavbu a provoz úložiště mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z šesti jaderných bloků ČEZ v Temelíně a Dukovanech ukládá do meziskladů.