Lidé by se mohli od včel lecčemu přiučit

Jan Amler se díky rodinné tradici prakticky celý život věnuje včelaření. Rodák z Loun, který přes dvacet let žije v Žatci, kde dlouhé roky řídí autobus městské hromadné dopravy, je i předsedou základní a okresní organizace včelařů. A právě o práci kolem včel a jejich životě jsme si spolu povídali cestou na Doupov, kde má stanoviště včelstev.

Jak dlouho se včelaření věnujete a jak jste se k němu dostal?

Ke včelám mě přivedl tatínek. Nejdřív nás učil sbíjet rámečky a postupně nás zapojoval do práce. Vztah ke včelám mám tedy již od malička. Stejně tak jako moje děti. Sám pak aktivně včelařím už šestnáct let.

Kolik včelstev nyní máte a na jakých stanovištích?

Úly mám na Doupově a v Žatci, celkem jich je dvacet šest. My včelaři se však bojíme říkat, kde přesně ta stanoviště jsou, aby nám úly neponičili vandalové. Nedávno třeba ve Vroutku zapálili kočovný vůz, ve kterém včelaři shořelo sedmnáct včelstev a všechno nářadí. Jindy zase najdeme úly rozkopané.

Práce okolo včel bude určitě i časově náročná, jak se mění během roku, máte třeba v zimě „volno“?

Okolo včel je práce celý rok. Když není medobraní, musíte je krmit, natírat úly, stloukat rámečky, léčit včelstva, v zimě pak jezdím ometat sníh z úlů, a podobně. Když to má být k světu, je to celoroční práce.

Jak často sbíráte včelám med a kolik ho z jednoho úlu vytočíte?

Letos bylo třeba medobraní třikrát a loni pětkrát. Záleží na počasí. Letos vše vykvetlo najednou a včely to nestíhaly. Vytáčení je tedy závislé na síle snůšky a rychlosti s jakou včely zaplní plástve. Kolik je medu z jednoho úlu nejde říct, někdy je to 65 kilo a jindy jen 10.

Jaký je rozdíl mezi rojem a včelstvem a co se stane, pokud přijde o královnu?

Rojení je přirozený rozmnožovací pud včelstva. V létě, když roj ztratí matku, vrátí se do úlu, anebo zahyne. Včelstvo v úlu si vychová novou matku. Ovšem každý nalezený roj neznámého původu by se měl podle zákona zlikvidovat. Roj, když vyletí z úlu, má s sebou zásoby jídla na tři dny. Tedy pyl, vodu a med. Do dvou dnů vystaví plásty a matka pokračuje dál v kladení. Rojení se dá ale zabránit, během čtrnácti dní prohlížíte plásty a vyštípávají se matečníky, aby si včely nevytvořily novou královnu. 

Jak se vůbec taková královna získá, existuje nějaký obchod s nimi?

Královnu si buď člověk vychová sám přelarvením vajíček. K tomu účelu se prodávají umělé matečníky a matečníkové lišty, které pak zavčas odeberete, anebo zajistíte, aby se k nim původní matka nedostala.  Případně si můžete koupit matku za 250 až 500 korun od chovatelů. Nebo si jí koupíte z Výzkumného ústavu včelařského. 

Jaký je život v úle?

Matka žije až pět let. Nejvýkonnější je tak tři roky, kdy naklade 1 800 až 2 600 vajíček denně. Při velkém kladení jí mladušky krmí po deseti minutách.  Každá včela má během čtyřiceti dní svého života určenou roli, která se mění podle jejího věku. Máme medušky, uklízečky, létavky a strážkyně. Pak včelička vyletí a zemře. Když zemře v úle, tak jí ostatní včely vynesou ven, včely pořád uklízejí.  

Úkolem trubců je zahřívání plodu a spářit se za letu s královnou.

Pokud se vylíhne jedna matka, včely se vyrojí a stará matka s rojem odlétá. Pokud se však vylíhne více matek, tak mezi sebou soupeří a vyhraje ta silnější. Mladou královnu trubci navedou na shromaždiště trubců a tam se naráz páří třeba i se čtrnácti trubci najednou.

Na kvalitě královny pak závisí i výnos medu a povaha včelstva.

Chování včel se ale mění i podle ročního období, na podzim bývají většinou agresivnější. Také se musí v průběhu srpna a září zakrmit, aby měly zásobu na zimu, protože včelař jim sebral med. Na jeden úl tak připadá asi 20 kilo cukru.

Včely mají vše dokonale zorganizované, lidé by se od nich mohli učit.

Jak dlouho včelám trvá, než nasbírají sklenici medu?

Včela nasbírá za život jednu čajovou lžičku. Na jedno kilo musí včely obletět až jeden milión květů. Přičemž, ne vždy je ve květech nektar. Staří včelaři tvrdí, že když květ nevoní, nemá nektar, třeba řepka dává nektar jen čtyři dny. Nektar pak včely přeměňují na med, ten je součástí potravinového řetězce včel, které z pylu a nektaru míchají mateří kašičku.

Včely mají dolet okolo pěti kilometrů od úlu, ale ideální je do kilometrů tří, pak již spotřebovávají med do sebe.

Jaký med je podle vás nejlepší, existují nějaké speciální druhy a liší se nějak podle ceny?

Med může být květový, nebo medovicový. Květový může pak dále být například: akátový, lipový, lesní, slunečnicový a podobně. Poznáte to podle chuti. Cena pak závisí na včelaři. Ve výkupu dostanete 65 korun za kilo, vyplatí se proto mít svojí stálou klientelu. Trvanlivost medu je tři roky. Podle mě je nejlepší květový, ale každému chutná jiný.

Co je třeba udělat, než se med do sklenice dostane?

Přivezete plástve, odvíčkujete a dáte je do medometu. To je vlastně odstředivka, pak se med přes síta stáčí do kádě, aby vyplavaly nečistoty. Poté se med nalije do nádob, musíte počkat, až vyjdou bublinky a vychladne, z úlu má totiž teplotu 37 °C.

Jaké další produkty nám ještě včely poskytují?

Dost žádaný je třeba propolis, včely s ním ucpávají štěrbiny. Jedno kilo stojí třeba 900 korun. Dále je tu mateří kašička, tou se krmí larvičky. Pak je tu také včelí vosk, ten získáte z divokého díla, když mají včely prostor, začnou stavět trubčinu, nebo vytavením starého díla, tedy starých souší. Uplatnění v lékařství a kosmetice však najde i včelí jed.

Včely mají také dost chorob, jaké patří mezi nezávažnější?

Dost se potýkáme s kleštíkem včelím. Dokáže zahubit celé včelstvo. Jedná se o parazita, který způsobuje onemocnění varroázu. Dochází k deformaci jedinců, včela má například zdeformovaná křídla, a když se narodí, není schopná plnit normální funkce a je krátkověká. Na podzim se proto včely léčí, ovšem tím se jen sníží počet parazitů. Nejvíce je přenáší trubci.

Pak je tu včelí mor, vápenatost plodu, pytlíčkový plod, včelí průjem. Nejhorší je asi včelí mor, musíte spálit celé včelstvo i úly a nářadí.

Důležitá je proto desinfekce a obměna díla.

Zajímají se o včelaření mladí lidé, rozrůstá se vám členská základna?

Moc nových členů se nám nehlásí, ale přibývají, na druhou stranu staří členové zase odcházejí. Takže nakonec je to tak nastejno. Většinou se včelařením začínají lidé okolo čtyřiceti pětačtyřiceti lety. Mladí moc ne. Na celém lounském okresu je jen jeden včelařský kroužek ve Vroutku.

Pokud se budu chtít stát včelařem, jak na to?

Musíte se zaregistrovat na evidenci včelařů. Pošlou vám evidenční číslo stanoviště včelstev a číslo chovatele. V naší republice je patří mezi šest až sedm největších spolků Včelařský cech a Český svaz včelařů. Ze zákona musíte být v centrální evidenci včelařů, je to kvůli tomu, aby byl přehled, kde všude včely jsou. No, a hlavně se nesmíte včel bát. Musíte k nim mít vztah a lásku.

Jaký je rozdíl v medu od včelaře a z obchodu?

To musí zákazník posoudit sám. Například med z obchodu vám nezkrystalizuje, kdežto ten od včelaře zkrystalizuje téměř hned. Říkám, že med udělá dobře jen včela, člověk ho pak jen kazí. Důležité je například rozehřívat jej maximálně při 40 °C jinak se ztrácí jeho účinky.