Důl v Blšanech? Ministerstvo souhlasí, obec je proti, občanům je to jedno

„Kdyby se dobývací území otevřelo, znamenalo by to pro obecní pokladnu přínos 350 tisíc ročně. Je to státem chráněné ložiskové území, takže tam stejně jednou bude někdo těžit,“ argumentuje.

Odpůrci těžby z řad zvolených zástupců se ale bojí zvýšené prašnosti a nadměrné dopravy přes centrum města. Bukáček to vidí jinak. „Podle mě to není pravda. Jednalo se o pouze o první krok. Těžba by se realizovala až v horizontu 3–4 let, možná později,“ naznačuje, že v jejím průběhu by už mohla být vystavěna plánovaná přeložka silnice I/27, která by nákladní auta odvedla mimo zástavbu.

V Blšanech však možné otevření důlního závodu kousek za humny přílišnou pozornost nevzbuzuje. „V květnu letošního roku bylo tady v motorestu veřejné projednávání tohoto záměru a nikdo z občanů se ho nezúčastnil,“ kritizuje nezájem veřejnosti starosta.

Proti těžbě v této lokalitě se v prosinci loňského roku vyslovilo i zastupitelstvo Podbořan, pod které spadá osada Letov. Také Podbořanští se obávali rizika nadměrné dopravy vytěžené suroviny. Přes ujištění, že veškerá doprava bude vedena přes Blšany a dále po silnici I/6, zvítězila obava, že si najmutí dopravci budou cestu do zpracovatelských závodů v Karlovarském kraji zkracovat městem.

Naopak souhlasné stanovisko se záměrem vydalo letos v červenci  ministerstvo životního prostředí. Vycházelo  při tom z kladného posudku vlivu na životní prostředí (EIA).

Předpokládaná hornická činnost v Dobývacím prostoru Letov byla po posouzení EIA omezena pouze na ložisko Blšany2 o velikosti zhruba 64 ha. Většinu plochy uvažovaného dolu tvoří soukromé pozemky, ve správě Pozemkového fondu je v katastru Blšany pouze asi 6,5 ha. Posudek EIA počítal  s těžbou na 20 let a celkovou výtěžností 2 900 000 t suroviny. Při 250ti pracovních dnech v roce by se tak každý den vytěžilo 580 t. Podle posuzovatele by toto množství zvládlo odvést 21 nákladních aut.  A to by při jejich obrátce znamenalo každý den 42 jízd.