Chmelaři navštívili Japonsko

Žatec, Japonsko Chmelařství, družstvo Žatec a Bohemia Hop, a.s. pořádají každým rokem pro své dodavatele chmele odborný zájezd do různých světových oblastí s pěstováním chmele. Cílem těchto cest je seznámit české pěstitele chmele s místními technologiemi pěstování chmele a možnost diskuse s pěstiteli chmele v těchto světových oblastech.

V uplynulých patnácti letech navštívili chmelaři několikrát německé chmelařské oblasti, Slovinsko, Polsko, Belgii, Francii, Velkou Británii, Rakousko, Polsko, Slovensko a v roce 2016 také USA.

Tentokrát odborný zájezd Chmelařství se 45 účastníky zamířil poprvé do Japonska. Cílem bylo především poznání našeho tradičně největšího trhu pro Žatecký chmel.

Japonské pivovary Asahi, Kirin, Suntory, Sapporo a Orion jsou dlouholetými odběrateli Žateckého poloraného červeňáku, který používají od začátku historie vaření piva v Japonsku, tedy od konce 19. století. Žatecký chmel je spojen s hlavními značkami japonských ležáků – Asahi Super Dry, Kirin Lager, Ichiban Schibori, Premium Malts nebo Sapporo Classic. Chmelařské muzeum v Žatci má vystavenu objednávku na Žatecký chmel do Jokohamy dokonce z roku 1905.

Čeští pěstitelé chmele měli během krátkého pobytu v Japonsku možnost navštívit výrobní závod pivovaru Kirin v Jokohamě, minipivovar Spring Valley Brewery pivovaru Kirin, výrobní závod pivovaru Suntory v Kjotu, linku na zpracování chmele pivovaru Kirin, plochu výzkumných chmelnic pivovaru a dva pěstitele chmele v oblasti Iwate na severu Japonska. Cesta byla doplněna zastávkami v Tokiu, Osace, Naře, Kjotu a v oblasti Hakone.

Chmelaři byli v Japonsku pivovary velmi vřele přivítáni a měli možnost se na vlastní oči přesvědčit jak vážený žatecký chmel v japonských pivovarech je.

Cesta mířila jak do japonských pivovarů, tak k japonským pěstitelům chmele v oblasti Iwate. Plocha chmelnic se v Japonsku za posledních čtyřicet let snížila z 1234 ha na 120 ha (ČR – 5026 ha). Průměrná plocha chmelnic 0,69 ha je však výrazně menší než v jiných chmelařských zemích (ČR – cca 43 ha). České chmelaře zaujal především přístup japonských pěstitelů k pěstování chmele, který je velmi náročný na ruční práci.

Zdeněk Rosa