Máme kvalitní hráče a mladý tým. Soutěž je hratelná, chceme se poprat o baráž do první ligy, říká Kamil Sochor

Dvěma výhrami v rámci Českého poháru na domácí palubovce - nad Aritmou a Slavií Praha - vstoupili lounští házenkáři do nové ligové sezony. První utkání v lize prohráli v Liberci, ve druhém kole se představili doma a své fanoušky opět potěšili výhrou, když po dramatickém boji porazili Šťáhlavy. Jak se házenkáři, s mladým týmem, připravili na letošní sezonu, co je v týmu nového a jak je na tom celkově házená v Lounech, jsme se zeptali trenéra, a když je potřeba i hráče, A týmu Kamila Sochora. V příštím roce lounská házená navíc oslaví 60 let svého fungování a oslavy se pomalu připravují.  

Na úvod se vraťme k loňské sezoně, byla jak na houpačce.

Loni jsme měli super vstup do první poloviny sezony. Všichni hráči táhli za jeden konec, prohráli jsme během podzimní části jen jednou a patřilo nám druhé místo v lize. Druhá část loňské sezony byla jedna z mých nejhorších! Na jaře přestal tým trénovat, prostě se to celé nějak rozpadlo. Díky náskoku z podzimu jsme nakonec skončili pátí. Na druhou stranu nám ale chyběly jen dva body na druhé místo. V loňské sezoně soutěž hrály velice vyrovnané týmy.

Čím to, že se po úspěšném podzimu tým dostal do takového propadu?

Čím? Zřejmě po podání stěžejního výkonu proti Strakonicím, jako bychom si řekli, že je to vrchol. Že se soutěž nějak dohraje a nemá význam hrát dál.

Jak mladý či starý tým má lounské áčko házené?

Už v loňské sezoně jsme měli jeden z nejmladších týmů v soutěži a uhráli jsme s ním skvělý výsledek. Letošní ročník jsme zahájili s ještě mladším týmem. Tímto chci po-chválit trenéry mladších týmů. Hráli jsme vlastně půl na půl - muži a dorostenci. Mladí se hrou velice vyrovnávají a ukázalo se, že i s mladým týmem se dá hrát.

Kolik lidí tým opustilo? Vychováváte nadějné hráče dorostu, někteří letos zamířili za hranice okresu.

Po loňské sezoně odešlo pět lidí. Tři starší hráči odešli hrát házenou do Německa. Dva lounští nadějní dorostenci - rovnou bez nastoupení do chlapů v Lounech - odešli do Lovosic. Pro Louny je to pěkná vizitka, neboť rovnou od nás skočili do A týmu, který hraje extraligu. Naopak se do týmu vrátil Jarda Hartman, střední spojka, na kterého budu spoléhat. Věřím, že v týmu nastolí řád a disciplínu u všech hráčů. Snažíme se vychovávat hráče pro sebe. Někteří ale odcházejí hrát vyšší soutěže nebo ty zahraniční.

Jste jen trenér, nebo stále ještě hrajete?

Jsem hrající trenér. V loňské sezoně jsem nastupovat nechtěl, ale na konci, vzhledem k situaci, jsem nakonec musel. Letos se to může opakovat a budu muset k utkání nastoupit. Pokud nastane situace, že budou ve stejný den a čas hrát muži i dorost, nebudeme mít dostatek hráčů.

Jak vidíte současný A tým házenkářů?

Dohromady se mi celek zdá vyrovnaný a dobrý. Starší dají hře zkušenost, mladí mají rychlost a dravost. Tato sezona by mohla být hezká, pokud se nám vyhnou zranění, vrátí se do hry marodi a nebudou se nám potkávat termíny zápasů.

Jak často áčko trénovalo během léta?

Většina chlapů z A týmu chodí do práce, takže trénujeme jen pátky. Práce je v dnešní době na prvním místě. Jsme jenom amatérský tým a hrajeme proto, že to máme rádi.

S jakými cíli jste naskočili do této sezony?

Cíle máme dané: hrát co nejvyšší příčku a také hrát o baráž do první ligy. Uvidíme, jak se podaří. Nemá cenu klást si nižší cíle, liga je hratelná a Louny mají kvalitní hráče. Kdyby to vyšlo a byla možnost postupu, nechali bychom to na vedení, jak by rozhodlo. Já osobně bych postoupit chtěl.

Co přípravy na sezonu 2018/2019?

Začátky sezony jsou dobré. Trénuje se, kluci chtějí hrát a vyhrávat. Uvidíme, až přijde zlomové utkání, jako každý rok. Bývá to třetí kolo poháru. Loni to byl klíčový duel s Libercem. Chyběla nám čtyři utkání do konce, my je prohráli, protože jsme prostě vypustili. Doufám, že letos takový zlomový zápas přijde hodně pozdě, že kluci vydrží hrát do konce. Bude to těžké, neboť v letošní sezoně máme za soupeře výborné týmy. Noví soupeři jsou ale „osvěžením pro tým“. Budou to zajímavá utkání s neznámými soupeři, což je vítaná změna, neboť na některé dosavadní soupeře jsme již věděli jak hrát a utkání se stávala méně zajímavými.

Co příprava, stihla se vzhledem k náročnosti kombinace povolání a hry?

Přes léto pořádal klub házené soustředění, které bylo rozdělené podle týmů. Chlapi jsou ale pracovně vytížení a musí si kvůli to-mu brát dovolenou. Ti na soustředění neodjíždějí, ale zůstávají v Lounech. Trénovali v areálu školy, začínalo se běháním venku, aby se nabrala fyzička. V polovině srpna se vrátili do haly a trénovali hru.

Mladší kategorie měli přípravu jak náročnou?

Žáci spolupracují s německým klubem. Týden byli na soustředění tam, pod vedením tamních trenérů. Každý den vedl trénink jiný trenér. I pro nás a naše trenéry je to čerpání zkušeností. Po prvním týdnu v Německu, kde se tréninky soustředily spíše na hru s balonem, absolvovali žáci druhý týden soustředění ve Vinařicích. To už bylo spíše kondiční, jezdili na kole, běhali a celkově stmelovali kolektiv. To je velice dobré. Obědy se jim tam dovážely, každý dostával své porce do ešusu. Je to pro ně zas něco jiného. Starší dorost soustředění ve Vinařicích absolvoval spolu s žáky. Hráči se mezi sebou lépe poznávají.

Kapacita trenérů je v Lounech pro házenou dostačující?

Teď už je to dobré, dříve to bylo ale velmi náročné. Dokud jsem ještě plně hrál, musel jsem kombinovat hraní, můj trénink a trénink dětí. V posledních letech jsme ale navýšili trenérskou kapacitu. Nyní ti co hráli, si udělali trenérské licence a každá kategorie má trenéra - nikdo netrénuje dvě, což je velké plus. V týmu máme dostatek trenérů a to je vidět i na kvalitě odvedené práce s mládeží. Víme, že do áčka můžeme čerpat z dorostu, protože jsou hráči připraveni. Každý trenér se věnuje své kategorii a lounské házené to hodně prospělo. Trenéři jsou odrazový můstek. Vidět to je i v týmu mužů, mám možnost věnovat trénování více času.

Váš syn také hraje házenou, chtěl byste ho trénovat?

Svoje dítě podporuji a sleduji. Nyní už trénuji jenom muže a zastávám názor, že trénovat svoje dítě by se mělo jen do kategorie mladších.

Návštěvnost zápasů na domácí palubovce je dobrá?

Diváci v Lounech pravidelně chodí, a když přijede kvalitní soupeř, chodí více lidí. Ti, co přijdou, chtějí vidět kvalitní házenou. Věkový průměr našeho áčka je dvacet let, máme tam jednoho dva třicátníky, některým dorostencům v této sezoně bude osmnáct. Tak snad divákům nabídneme skvělou podívanou.

Má lounská házená „kde brát“?

Dětí je dost. Po skvělých ročnících 1999, 2000 a 2001 je ale náborový úpadek. Kategorie od mladších žáků má hráčů dost, mezitím je ale mezera. Vychováváme kvalitní hráče, ale nejsme schopni to dokázat každý rok, pokud hráči nejsou. Budoucí házenkáře musíme nabírat už ve školce, jinak prostě nebudou. Musíme děti udržet, dát jim formu, aby vydrželi u sportu, jakéhokoliv. Bohužel, celý sport doplácí na to, že se sportovní týmy přetahují o děti. Problém je také to, že děti dnes nemají základní pohyby, v hodinách tělocviku by určitě neměla chybět gymnastika i atletika.

Takže nové mladé hráče stále nabíráte?

Hráčů je dost, ale nikdy ne tolik, abychom nevítali nové hráče. Stále běží nábory, uvítáme nové hráče od ročníku narození 2011. Letáky dáváme i do škol. Kdo má chuť sportovat, může přijít zkusit házenou. Mohou samozřejmě i starší, ale platí to, že ti se hůře adaptují, u nich je už zapotřebí talent. Házená je na koordinaci těžký sport a může časem omrzet. Čím dříve malý hráč přijde, tím dříve se naučí…

Propagujete házenou také ve školách?

Ano. Začátkem školního roku jsme měli možnost házenou propagovat v Základní škole Postoloprty, v rámci projektu této školy. Je to zajímavý projekt, v jehož rámci vznikne kroužek házené. Záleží na počtu dětí, ale zájem je. V Lounech bychom chtěli zahájit školní ligu, která je dotovaná svazem. Hraje se dvakrát do roka, systémem házené 4+1. Je nutné, aby se přihlásily alespoň dvě školy do dvou kategorií. Jde hlavně o to, aby se děti hýbaly, ať u jakéhokoliv sportu. Čím více radosti ze sportu mají, tím je to lepší.

Letošní sezonu jste zahájili dvěma výhrami v Českém poháru, prohrou a výhrou v lize. Jak probíhají přípravy na utkání?

Snažíme se trénovat třikrát týdně, v pátek většinou probíhá příprava na soupeře. Chtěl bych, abychom se scházeli o něco dříve a shlédli video z uplynulého utkání, abychom viděli, co jsme hráli dobře a co špatně. Při zápase se zkusit případným chybám vy-hnout. Uvidíme, jestli nám videa při trénincích pomohou. První část sezony bude těžší, videa z utkání nemáme, letos jsme je zavedli nově, každé utkání si budeme natáčet. Na soupeře jdeme „nepřipraveni“, neboť videa s jejich hrou k dispozici nemáme. Do druhé části sezony už ale budou a příprava po taktické stránce bude probíhat lépe. Budeme už vědět, jak hraje, a můžeme soupeře překvapit.

Takže je to tréninková novinka?

Ano, je. Takovouto přípravu asi moc týmů nedělá. Do týmu přišel Kamil Bušek, který nám bude utkání natáčet, po zápase zpracuje i statistiky. O poločase nám v kabině řekne, co viděl, jaké například chyby. Takové informace hráčům ohromně pomáhají. Pro mě je tato možnost v trenérské židli velkým skokem dopředu. Určitě nás to posune dopředu.

Lounská házená za rok slaví, budou oslavy?

Příští rok v létě to bude šedesát let od počátků házené v Lounech. Program už pomalu chystáme. Oslavy by měly proběhnout v létě během tradičního Rybího turnaje. Chtěli bychom například uspořádat utkání s kluky, kteří tu před lety hrávali interligu házené. (V červenci 1959 se několik, tehdy košíkářů, dohodlo s výborem Tělovýchovné jednoty Lokomotiva Louny o možnosti založení oddílu házené. Již 3. srpna 1959 bylo založení oddílu oficiálně vyhlášeno. pozn. redakce).

                       Děkuji za rozhovor. Lucie Steklá