,,Za ničím se neženu, blogování je mým koníčkem a lidé to oceňují,“ říká Gabriela Pospíšilová

Hedvika Fajkusová 2018-11-17 06:04:00

Sociální sítě navštěvuje denně více než 80 % uživatelů internetu. Mezi nejsilnější uživatele patří věková skupina 15-29 let, ale zvyšuje se i aktivita starší populace. Za poslední rok nejvíc vyrostl Instagram. Jeho znalost se meziročně zvýšila na 92 %. Zde se prosazuje mnoho mladých blogerů nejrůznějšího zaměření. Mezi nimi je i foodblogerka Gabriela Pospíšilová ze Žatce, na jejímž profilu lze nalézt mnoho báječných a hlavně snadných receptů, ale také tipy ohledně cestování, cvičení a gastrozážitků. Co Gábi k blogování přivedlo, kde bere inspiraci pro své recepty, jak si cení svého úspěchu v loňském Czech Blog Awards, a komu svěřila hostinu na své letošní svatbě? Na to jsme se zeptali během příjemného posezení v kavárně.

Začátky

Jak jste se k vaření dostala? Pomáhala jste už jako malá v kuchyni babičce nebo mamince?

Nikomu jsem nepomáhala. (smích) Dokud jsem bydlela u rodičů, tak jsem nikdy nevařila. Jen jsem koukala, jak mamka nebo babička vaří.

Ve svých dvaceti letech jsem se kvůli studiu odstěhovala do Prahy a tam, když jsem bydlela společně s kamarádkami na bytě, jsem taky nevařila. (smích) Dostávala jsem jídlo z domova, když došlo, chodila jsem většinou do fast foodů, taky jsem podle toho vypadala. (smích)

Mám od patnácti let zdravotní problémy. Nesměla jsem jíst určité druhy potravin, a to mi hodně komplikovalo život. Nemohla jsem třeba jíst ovoce a zeleninu. Po operacích jsem ztloustla o patnáct kilo a dostala jsem se už na takovou váhu, kdy mi to dost vadilo. Začala jsem se proto zajímat o zdravý životní styl. Nejprve jsem sportovala, a poté si hledala zdravější recepty. Moje první pokusy byly hrozné, ale vylepšila jsem se. (smích)

Jaký je příběh vašeho blogu, co stálo za jeho vznikem?

Asi právě změna mého životního stylu. Začala jsem vařit a dávat fotky jídel na Facebook. Potom začal Instagram, tak jsem to začala dávat i tam.

Nebavilo mě, když mi třeba třicet lidí psalo, že chce recept, takže mi manžel řekl, ať si založím blog. Nejprve jsem nechtěla, protože jsem si říkala, že je to svět ,,Pražáků“ a ne holek z maloměsta, ale nakonec mě přemluvil. Za což jsem teď zpětně hrozně ráda.

Jak dlouho máte svůj blog?

Teď v lednu to budou dva roky.

Food blogů je podle mě na internetu mnoho. Proč jste si jej založila vy? Neuvažovala jste o jiném zaměření?

Chtěla jsem blog zaměřit právě na vaření, zdravý životní styl a sport. Dávala jsem totiž fotky i svých přeměn, když jsem zhubla. Spousta lidí se mě ptalo, jak jsem toho docílila. Odpovídala jsem jim, že sportem a zdravými recepty, takže jsem se na ně začala zaměřovat.

Food blogů je skutečně hrozně moc a také je hodně blogů o zdravé zdravě. V počátcích jsem se vůbec na konkurenci nedívala, chtěla jsem dělat, co mě baví.

To, že budu někdy považovaná za nějakou foodblogerku mi ještě doteď přijde dost srandovní. (smích)

Čím jste v konkurenci uspěla?

Hodně lidí mi píše, že je baví mě sledovat, protože jsem taková přirozená. Nemyslím si, že jsem výjimečná, ale jiná v tom, že blog není moje práce, ale koníček.

Teď, když se ve světě foodblogerů pohybuji a jezdím na různé eventy, tak vidím, že za tím většina z nich jde hlava nehlava a dělají vše proto, aby byli nejlepší, protože se tím živí. Mě to baví a za ničím se neženu. Mám svojí práci a o blog se starám odpoledne, když mám čas. Lidi oceňují, že je to nenucené.

Kde berete inspiraci pro své recepty?

Na Instagramu. (smích) Myslím si, že člověk nevymyslí nic nového a originálního. Všechny recepty už se někdy v minulosti vymyslely. Když někdo na něco nového přijde, tak to klobouk dolů.

Vím, že když udělám recept na špaldové palačinky, tak už je přede mnou dělalo mraky lidí, ale prostě je tam taky chci mít. (smích)

Nemám ráda složité recepty. Víc peču, než vařím, a když už, tak to jsou jen rychlovky. V životě jsem třeba nevařila svíčkovou. Neumím ji a netroufla bych si na ni. Spíše předělávám klasiky na zdravější varianty.

Sledujete i nějaké pořady o vaření, nebo raději improvizujete?

V televizi nekoukám na žádný pořad. Nemám třeba ráda Zdeňka Pohlreicha. Toho se bojím, je takový strašidelný. (smích)

Koukám hlavně na internet – na pinterest, na Instagram. Ať už na zahraniční videa nebo česká.

Neumím se ale držet jednoho určitého receptu, vždycky na něm něco změním. Vezmu si třeba recepty od tří různých lidí a spojím je v jeden podle toho, co se mi líbí. Nebo si vytvořím recept podle fotky. Nechci, aby mi někdo říkal, že recepty kopíruji nebo je dělám podle někoho.

Vytříbené chutě

Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo a naopak, co ráda nemáte?

To je těžký. (smích) Vždycky jsem si myslela, že mám nejradši italskou kuchyni, ale v poslední době jsem si hodně oblíbila mexickou a asijskou kuchyni.

Není ale žádné jídlo, které bych měla tak moc ráda, že bych ho jedla pořád dokola.

Když jsem byla malá, tak jsem nesnášela houby, kopr a rajskou, ale teď už je ráda mám. Není asi žádné jídlo, které bych vyloženě neměla ráda.

Je něco, co vám nejde nebo vás nebaví vařit?

Dlouhá a složitá jídla. Naštěstí po mě můj manžel nevyžaduje vařit nějaké omáčky a podobně. On je vděčný strávník, má rád zdravější stravu stejně jako já.

Já se do ničeho nenutím. Když nemám náladu vařit nebo péct, tak to nedělám. (smích)

Ano, tento rok jste se vdávala. Moc blahopřejeme! Svěřila jste hostinu do rukou cateringové agentury nebo jste připravovala pokrmy i sama?

Co na svatbě budeme jíst – to byla otázka, na kterou se mě ptali všichni. (smích) Dopředu jsme všechny obeznámili s tím, že nebude svíčková, ani vepřo knedlo zelo, protože to ani jeden nemáme v oblibě. K obědu jsme tedy měli panenku s bramborem a pepřovou omáčkou.

Na svatební dort bych si sama netroufla, takže jsem ho svěřila do rukou své kamarádce – také foodblogerce – která mi ho připravila i přivezla. Byl to nahý dort z mascarpone s živými květy.

Svatbu jsme měli v Mutějovicích v Poddžbánském pivovaru a věděli jsme, že tam výborně vaří, takže jsme vše nechali na nich.

Chtěla jsem ale do hostiny vložit trochu něco ze sebe, takže jsem si vzala na starosti chuťovky do sladkého baru – panna cottu a cupcakes. Cukroví a koláčky dělala rodina.

Jak je pro vás důležitá kvalita potravin? Je těžké je u nás sehnat?

Dokud v Žatci nebyly obchody se zdravou výživou, tak to těžké bylo a musela jsem si dost věcí objednávat z internetu. Dnes už mají zdravý sortiment i supermarkety.

Hodně lidí říká, že je to drahé a zdravé potraviny nejí, protože na ně nemají finance. Vím z vlastní zkušenosti, že to není o moc nákladnější a hlavně je to lepší.

Jste zastánkyní bio stravy? Jezdíte například pro suroviny k farmářům a pěstitelům?

Dost věcí dostávám. V rámci blogování a Instagramu mi chodí spousta balíčků, že pro některé speciální věci ani nepotřebuji jezdit.

Babička má zahrádku, tchýně má zahrádku, takže máme bio potraviny od jara do podzimu. Ovoce a zeleninu tedy v supermarketu v tomto období skoro nekupujeme. Hlavně se snažím připravovat recepty ze sezónních věcí.

Maso máme také většinou domácí.

Jste velký kritik jídla, když jdete například někam do restaurace?

Já si myslím, že jsem daleko menší kritik, než například moje kamarádky, se kterými do restaurace jdu. Když mi jídlo nechutná, tak ho nedojím a nepochválím. Že bych byla nějaký šťoura nebo jídla vracela, tak to ne.

S manželem hodně jezdíme na doporučení blogerů a kamarádů do restaurací mimo Žatec, a ty jsou již osvědčené.

A která je vaše nejoblíbenější surovina, bez níž si nedokážete většinu pokrmů představit?

Asi kokos a skořici. Měla jsem také období, kdy jsem do všeho dávala kurkumu nebo kari.

Svět zahltil Instagram

Doba se vyvíjí a blogům a youtuberům již odzvonilo. Nyní všichni žijí na Instagramu….

Určitě. Největší boom je dneska Instagram. Je skvělý. Lidé zde doporučují nejrůznější restaurace, bistra, recepty a místa, kam vyrazit. Také zvládne řadu lidí podpořit, motivovat a inspirovat – třeba v hubnutí nebo cestování.

Bere to ale hrozně moc osobního času. Vím, že jsem na telefonu pořád a říkám, stejně jako všichni, že pracuji, a přitom lidi tráví hodiny jen tím, že něco sledují. Člověk by se měl od telefonu odpoutat, aby věděl, že je i reálný život. Vzít si ze sociálních sítí to hezké a na výlet rovnou vyrazit – nejen koukat na ostatní.

Myslím si, že za pět let Instagram stejně nebude a přijde zase něco nového a lepšího.

Na svém Instagramu ,,Gábi v kuchyni“ se s lidmi, kteří vás sledují, dělíte také o fotografie ze soukromého života. Jaký to má přínos?

Někteří foodblogeři dávají na svůj profil jen fotky jídla a lidé ani nevědí, jak ve skutečnosti vypadají. Mě takové lidi ani sledovat nebaví. Mám vždycky ráda, když vím, kdo za recepty stojí.

Dávám na svůj Instagram i to špatné, i to dobré. Někteří lidé si hrají na to, že jsou 24 hodin ,,happy“ a nic si nepřiznají. Mají dokonalý vztah, dokonalou práci, dokonalé jídlo a dokonalý celý život, ale ve skutečnosti to tak vůbec není. Za dobře naservírovaným jídlem, hezkým oblečením a líčením pak může naopak stát hrozně smutná osoba. Podle mě je špatně, když neumí dát najevo, že se jí zrovna nedaří.

Z tohoto důvodu dávám na svůj profil fotky ze soukromého života. A navíc můj manžel je vždycky hrozně šťastný, když dám na Instagram naše společné fotky. (smích)

Říká se, že se jí i očima – snažíte se každý pokrm rovněž esteticky upravit? A to, i když se jej nechystáte fotit na blog či Instagram… Jak dlouho trvá, než jídlo vyfotíte?

Jí se očima. To já říkám pořád. Nechutná mi jídlo, které nevypadá hezky. Vždy si jídlo zdobím, i když se ho nechystám fotit. Už jsem na to zvyklá.

Někdy to trvá dlouho a zvlášť, když je špatné světlo. Teď je už období, kdy se brzo stmívá a to všichni foodblogeři úplně nesnášíme. (smích) Když třeba začnu něco ve dvě hodiny odpoledne péct, tak musím čekat do čtyř, než je to hotové a ještě déle, než to vystydne.

Nevyčítají vám přátelé či manžel, že máte neustále v ruce mobil?

Naopak! Když jdu na večeři nebo na kafe s kamarádkami, tak mám telefon na stole o kus dál nebo ho mám dokonce v kabelce. Holky jsou na telefonu většinou více než já.

Manžel byl první půl rok mého blogování trochu nesvůj, ale teď když už přicházejí výhody v podobě pozvánek na nejrůznější akce a podobně, tak už ví, že nekoukám do telefonu bezdůvodně. Teď už mu to nevadí. Když trávíme společné večery, tak si i řekneme, že po deváté se už ani jeden do telefonu nepodíváme a užíváme si ty chvíle.

Když jsem třeba na nějaké blogerské akci, tak z ní většinou nic online na Instagram nepřidávám. Já si vše natočím a nafotím, ale hned poté uklidím mobil do kapsy. Vždy chci totiž vše prožívat naplno.

Ocenění a plány do budoucna

V minulém roce jste byla nominována na Czech Blog Awards. Jak si svého úspěchu ceníte?

Byla jsem nominovaná jako Cosmo objev, kde nás bylo asi 150. Tam mohl být každý, kdo si ten rok založil blog a někdo ho nominoval. Stačil pouze jeden hlas. Mě nominoval manžel. (smích)

Pak už to bylo na lidech, kteří posílali hlasy. Následně bylo uveřejněno deset jmen z každé kategorie. Ti byli pozvaní na galavečer do hotelu Hiltonu v Praze. Vůbec jsem nevěřila, že bych se mohla do první desítky dostat i já. Hrozně mě to překvapilo a brečela jsem. (smích) Když jsem to pak oznámila manželovi, tak brečel snad ještě víc než já. (smích) Měl z toho obrovskou radost.

Tento rok se již ceny transformovaly z Czech Blog Awards na Czech Social Awards, takže může být nominovaný každý a blog ani nemusí mít. Stačí, když má třeba hodně sledujících na Instagramu.

Jaké máte plány do budoucna? Co třeba vlastní kuchařka?

To vůbec nevím. (smích) Kdybych někdy vydala kuchařku, tak by to byly třeba jen lehké recepty do deseti minut.

Jednou, kdybych vyhrála ve sportce, tak bych chtěla svoje vlastní bistro s kavárnou, a to klidně tady v Žatci.

Stává se vám, že vás lidi poznávají na ulici a oslovují vás?

To se mi stává jen výjimečně.

Oslovují vás reklamní značky a žádají o propagaci? Podle čeho si mezi nimi vybíráte?

Odmítám spolupráce s firmami zaměřující se na diety. Já je neuznávám a myslím si, že by člověk měl jíst všechno, i když s rozumem a v přiměřeném množství.

Jinak si vybírám spolupráce, které mi jsou podobné – cestování, kavárny, bistra, sport, kuchyňské elektrospotřebiče,… Kdyby mi někdo nabízel vysavač, televizi nebo zimní bundu, tak to odmítnu, protože to nemá s mým blogem nic společného.

Hodně firem si diktuje přesné instrukce, podle kterých se má příspěvek sdílet. To také odmítám.

Co vám blogování dalo a naopak vzalo?

Vzalo mi to volný čas, ale určitě ne soukromý život. Na to nejsem ještě tak známá. (smích) Pokud by mi to začalo brát soukromý život, tak bych asi nesdílela na Instagramu tolik svých soukromých fotek.

Dalo mi to spoustu nových zkušeností a přátel. Celé moje já je díky blogování nové. Zhubla jsem, začala si sebe více vážit, připadám si hezčí a lepší.

Mám také strašnou radost, když mi lidé píší, jak podle mě něco připravili.

Děkuji za rozhovor.

Hedvika Fajkusová

Hedvika Fajkusová

Komentáře

Nabídky práce

UČITEL

Vážený pane učiteli. Hledáme právě Vás, učitele odborných předmětů, jako jsou elektrotechnika, elektrotechnická měření a fyzika. Spolupráce s naší střední školou v Žatci je možná na plný či částečný úvazek. Těšíme se na Vás.
Tel.: +420 736 605 905

ELEKTRIKÁŘ

Přijmeme elektrikáře i bez vyhlášky, na jakýkoliv úvazek i brigádně. 777 167 336.

LEKTOR ANGLICKÉHO JAZYKA

Přijmeme lektora AJ na plný nebo částečný úvazek. Agentura PAROLE, tel. 474 683 729.
Tel.: 474 683 729

ZAMĚSTNANCI

Hledám zaměstnance všeho druhu (pekař, zedník, tesař, dělník, zdravotní sestra atd.) na práci do Německa. Požadujeme základy němčiny. Zajímavé platové ohodnocení, ubytování zajištěno, proplácení pohonných hmot. Možnost pohovoru na uvedeném telefonu.
Tel.: 0049 179 607 373

ČÍŠNÍKŮ/SERVÍRKA

Restaurace a bowling Nový svět přijme číšníka/servírku na HPP. Nástup možný ihned.
Tel.: 603178361
E-mail: info@restaurantlouny.cz

Poslední videa

Vánoční zpívání s Pepou Vágnerem

Vánoční atmosféru mohli poprvé nasát ve Vrchlického divadle v Lounech návštěvníci koncertu zpěváka Josefa Vágnera. Adventní koncert v Lounech byl druhou zastávkou v rámci vánočního turné, které letos

Přehrát video
Zahájení adventu v Krásném Dvoře

První adventní neděli (nejen) v Krásném Dvoře lilo jako z konve, a tak se Pepišto a anděl Dáša spolu s dětmi přemístili do stanu. A tak už... hlava ramena kolena palce se tančily jedna báseň ;-)

Přehrát video

Odběr novinek

Aktuality do vaší emailové schránky!

Pro odběr novinek zadejte vaší emailovou adresu:

Textová inzerce

VÝMĚNA BYTU

Vyměním RD 3+1 v Lounech s velkou zahradou za menší RD 1+2 v Lounech + doplatek. Tel: 777 142 422.

NEMOVITOSTI - KOUPĚ

Koupím garáž v Žatci. Tel: 608 177 789.

Vzpomínky

Jiří Velš

Kdo žije v srdcích těch, které miloval, ten nikdy nezemřel… Dne 17. 12. 2018 vzpomeneme 7. výročí úmrtí pana Jiřího VELŠE. S láskou vzpomíná rodina.

Marie Národová

Kdo žije v srdcích těch, které opustil, ten nezemřel… Dne 12. 12. uplyne smutných 20 let, co nás navždy opustila paní Marie NÁRODOVÁ ze Žatce. Stále vzpomínají dcera Marie a sestry Helena, Terezka a Miluš s rodinami.

Zdeněk Pospíšil

Vzpomínky na Tebe krásné máme, které si po celý život uchováme. Dne 13. 12. 2018 uplyne již 12 let, kdy jsme se navždy rozloučili s manželem, tatínkem a dědečkem, panem Zdeňkem POSPÍŠILEM. S láskou stále na něho vzpomíná manželka Libuše, děti Vláďa, Borek a Libuše s rodinami. Všem, kteří vzpomenou s námi, děkujeme.