Žatec na své městské části nezapomíná a obnovilo sochu sv. Jana Nepomuckého v Milčevsi

Předání zrekonstruované sochy sv. Jana Nepomuckého proběhlo za velké slávy v Milčevsi, při které byli přítomni nejen zástupci města Žatce, ale také liběšický farář Vilém M. Štěpán, který sochu vysvětil. Její obnova trvala bezmála tři léta a ujal se jí restaurátor Radomil Šolc. Celková cena opravy, kterou uhradilo město, byla 730 tisíc korun.

Ještě před několika lety byla socha sv. Jana Nepomuckého považována za ztracenou. Dříve se totiž na místě nacházelo jen nepřístupné roští. Až teprve jeho prosekáním se zjistilo, že zde ještě stojí fragment původní sochy. Velmi špatný stav kulturní památky zapříčinil nezájem a absence péče ještě v minulém století. Část viny nesou i vandalové. ,,Ze sochy zbylo opravdu velmi málo. Nebylo zde ani zábradlí – balustráda, která zde již nyní je. Díky pátrání v okolí se však podařilo najít sochu světce a v bahnu i kus ramene a pravé ruky. Postupně se objevovaly další a další kousky, které sice nebyly dostatečné pro doplnění, ale přeci jen napovídaly tomu, jak některé identifikovatelné detaily vypadaly nebo dokázaly nasměrovat k tomu, jak mohly tvary sochy vypadat,“ popisuje začátky restaurátorské práce Radomil Šolc.

Záchrana sochy měla své opodstatnění z několika důvodů a jedním z nich byl i fakt, že nepatří zrovna ke standardním sochám sv. Jana Nepomuckého, které jsou většinou odvozeny od té nejznámější na Karlově mostě v Praze. Jde o pokročilejší typ z poloviny 18. století a odráží řadu sochařských inovací – barokní dynamičnost a některé atributy, jako například zemská sféra (zeměkoule u nohou světce) a odkaz na ono legendární mlčení, pro které se stal Jan Nepomucký mučedníkem zpovědního tajemství (trojboký zámeček). ,,Socha je netradiční také tím, že se zde našly základy balustrády, kterou jsme se rozhodli obnovit, a to nejen proto, že je to pro venkovské prostředí unikátní záležitost. Musíme si uvědomit, že socha zde nebyla postavená jenom jako díkuvzdání nebo aby zkrášlovala okolí. Byla ve své době jakýmsi oltářem. I proto sochu obklopovala balustráda, podobně jako je třeba chórová přepážka v kostele,“ doplňuje Radomil Šolc, pro kterého byla socha vskutku restaurátorským oříškem. Zákrok byl velmi náročný, a to hlavně kvůli materiálu. Socha byla vyhotovena z opuky, která se sice dobře opracovává, ale je problematická z hlediska konverzace, doplňování a tak dále.

,,Děkuji za přístup k tomuto okamžiku a památce. Poděkování patří také Janě Šmidtové z odboru rozvoje města. Výsledné dílo je také její velkou zásluhou, jelikož se nechtěla vzdát myšlenky na celkovou rekonstrukci a dokázala na ni sehnat finanční prostředky,“ děkuje starostka Zdeňka Hamousová a na závěr dodává: ,,Ať se někomu může zdát, že se jako město málo snažíme pečovat o naši vnější část, není to z důvodu, že bychom na ni zapomínali nebo že by zde město nechtělo budovat. Pojďme to vzít jako počátek toho, že tady na nás sv. Jan Nepomucký hledí a bude nás jako Město Žatec kontrolovat, jestli o naši městskou část a o ty, kteří zde bydlí, pečujeme dostatečně.“