Chmelaři se těší na průměrnou a kvalitní úrodu

Chmelu pomohlo deštivé počasí z počátku srpna, sklizeň začala tento týden.

Okres Louny (lus, tk) Průměrnou úrodu s velmi dobrou kvalitou letos očekávají chmelaři.

Stav porostů je ze zdravotního hlediska dobrý, stejně tak i obsah pivovarsky cenných látek v hlávkách. Takto příznivé odhady mají pěstitelé chmele před letošní sklizní, která začne kolem 20. srpna. O nadcházející sklizni mluvili chmelaři na tradičním předsklizňovém setkání na Stekníku.

O množství a kvalitě sklizně rozhoduje především počasí, ani letos nebylo pro pěstování chmele ideální kvůli chladnému květnu, horkému červnu a červenci a nedostatku srážek. Nedávné deště z počátku měsíce ale byly pro pěstitele požehnáním, stejně jako chladnější období na přelomu června a července. „Určitě jsme vděční za srážky, které přišly začátkem srpna. I díky tomu asi bude snaha začít sklizeň spíše později.

První odhad je, že letošní sklizeň bude průměrná, pokud nám do toho ještě neskočí nějaký čert, který ji pokazí,“ uvedl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda při setkání chmelařů na Stekníku. Kroupy a vítr, které by poškodily porosty nebo konstrukce chmelnic, se jim letos zatím vyhnuly. Letošní úroda by tak mohla být v Česku na průměrné úrovni 6 300 tun sušeného chmele, což je po loňské podprůměrné sklizni kolem pěti tisíců tun dobrá zpráva. Znamená to zároveň, že o chmel je ze strany pivovarů zájem a chmelaři mají co prodávat.

„Čekáme průměrnou úrodu, rozhodně lepší než loni, kdy se sklidilo pouze 5 126 tun. Pokud by v minulých dnech nezapršelo, tak jsme na tom byli stejně jako loni. Nebo možná ještě hůř,“ dodal Hejda. Nedostatek srážek trápí české chmelaře dlouhodobě, jen asi pětina chmelnic je zavlažovaná. Většímu rozšíření závlah brání nedostatek vodních zdrojů, proto chmelaři vítají připravovanou výstavbu přehrad na Podbořansku a Rakovnicku.

Kromě hektarových výnosů je pro pěstitele zásadní také kvalita chmele. Zvláště pak obsah alfa hořkých látek, které jsou důležité pro využití v pivovarnictví. „Podle výsledků z prvních odebraných vzorků by z hlediska obsahu alfa hořkých látek ve chmelu mohl být tento rok pro chmelaře dobrý,“ řekl jednatel Chmelařského institutu v Žatci Josef Patzak. Sklizeň začne kolem 20. srpna. Je možné, že ji kvůli dešti někteří pěstitelé o pár dní posunou. Jak už bývá v posledních letech pravidlem, velká část brigádníků přijede na sklizeň ze zahraničí. V Česku se podařilo udržet rozlohy chmele na úrovni přes pět tisíc hektarů. Česká republika tak zůstává třetím největším pěstitelem na světě, za USA (24 160 hektarů) a Německem (20 400 hektarů). Největší rozlohu zabírá tradičně Žatecký poloraný červeňák (4 262 hektaru), kterého meziročně přibylo třináct hektarů.