Sklizeň by měla začít již tento týden. Úroda bude letos stejně dobrá jako loni

Chmelaře čeká sklizeň, ze které budou mít rozhodně radost. Podle předběžných odhadů by mohla být stejně dobrá jako loni. Sice začne o pár dní později, a to zhruba od 20. srpna, ale pokud se předpoklady vyplní, čeká chmelaře poměrně dost práce. O situaci kolem koronaviru, chmelových brigádnících, Zelené dohodě, mezinárodním trhu a dalších tématech se promluvilo na Chmelařském dni, jenž se konal minulý čtvrtek na Účelovém hospodářství ve Stekníku.

Na tradičním Chmelařském dni přivítal účastníky z řad pěstitelů i dalších zájemců o české chmelařství a zástupce různých organizací jednatel Chmelařského institutu Josef Patzak. Pozvání na akci přijal náměstek pro řízení sekce Evropské unie a zahraničních vztahů na Ministerstvu zemědělství České republiky Jiří Šír, vedoucí Oddělení chmele a certifikace produktů ze Sekce rostlinné výroby Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Zdeněk Chromý, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda, předseda představenstev Chmelařství, družstvo Žatec a Bohemia Hop Zdeněk Rosa a rovněž nový prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal. Nechyběl samozřejmě ani vedoucí Účelového hospodářství ve Stekníku Jaroslav Pokorný.

Jednatel Chmelařského institutu hned na úvod informoval všechny přítomné o prvních rozborech dynamiky tvorby alfa hořkých kyselin ve hlávkách odrůdy Žateckého poloraného červeňáku před sklizní, kdy v průměru vychází na žatecké oblasti 2,42. ,,Myslíme si, že by alfa kyseliny mohly být v pořádku. Protože se jedná o první rozbor, tak nevíme, jaká bude tendenční křivka nárůstů dál, ale budeme věřit,“ podotkl Josef Patzak.

I podle ostatních přizvaných hostů to letos s chmelem nevypadá vůbec špatně. ,,Chmele se zdají velice pěkné. Je pravda, že letos jsou malinko pozdější – některé odrůdy jsou v květu, některé jsou už malinko ,,vyhlávkované“, ale doufejme, že vše dopadne dobře,“ dodal Jaroslav Pokorný.

Velkou službu pěstitelům chmele udělala také letošní vláha, které by mohlo být klidně i více, ale i tak jsou za ni velmi vděční. ,,Nemůžeme letos mluvit o žádném postižení suchem, i když jsou oblasti, kde je vody více než bychom si možná přáli. V naší oblasti, jako například na Rakovnicku, naopak pro chmel moc vody není. Avšak voda byla a díky za ni,“ sdělil Luboš Hejda.

Velmi dobře byla ze strany odborníků hodnocena i kvalita chmele, i přes to, že tlak škůdců byl docela velký. ,,Problém je s peronosporou, a to i v oblastech, kde nebyly až tak vysoké srážky. Je potřeba zamezit tomu, aby se případná infekce plísně nedostala do hlávek a neovlivnila kvalitu sklizně,“ upozornil Zdeněk Chromý.

Příznivé zprávy se však netýkají jen kvality a sklizně, ale také chmelových brigádníků, se kterými byl v jarních měsících, kvůli situaci kolem koronaviru problém. Pro sklizňové práce by již měli mít pracovníky pěstitelé v současné době zajištěné. Opět k nám přicestují pomocné síly z ciziny, a to například z Bulharska, Rumunska, Litvy, Ukrajiny, Moldavska nebo Slovenska. Všichni by měli absolvovat test na koronavirus s negativním výsledkem.

,,Přijede k nám spousta pracovníků ze zahraničí a ne všichni budou mít platná vyšetření na Covid – 19, proto dáváme pěstitelům kontakt na organizaci, která zajíždí za jednotlivými pěstiteli a dělá vyšetření. Většina pěstitelů však využívá laboratoře ve svém okolí a spousta z nich už má zajištěné pracovníky dříve a vyšetření mají již za sebou. I přesto chci opět pěstitele upozornit na to, aby nedocházelo k velkému srocování lidí na pracovišti, při ubytování a aby se nekonaly žádné večerní akce, aby se v případě výskytu koronaviru, nenakazilo velké množství lidí,“ informoval a apeloval na pěstitele Luboš Hejda.

Dalším velkým tématem, které se chmelařů, a nejen nich, značně dotýká, je jedna z priorit víceletého rozpočtu Evropské unie, a to takzvaná Zelená dohoda, jejímž cílem je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, kdy ani zemědělství nebude produkovat žádné emise.

,,Cílem je snížit spotřebu pesticidů o 50 procent. Máme mít 25 procent ekologického zemědělství, dramaticky snižovat spotřebu živin, hnojiv a tak dále. Toto všechno nás v budoucích letech čeká a musíme se s tím nějakým způsobem vypořádat,“ upozornil Jiří Šír a dodal, že chmel stále zůstává mezi významnými exportními položkami českého agrárního zahraničního obchodu, kterého si ministerstvo velmi váží.

Co se týče ploch chmelnic, k 30. dubnu bylo zaznamenáno v České republice 4 974 hektarů chmele, což je mírný pokles oproti minulému roku. Z toho žatecká oblast eviduje 3 814 hektarů. ,,Tato čísla však nejsou konečná. Proběhne ještě druhá aktualizace, která bude odpovídat sklizňovým plochám a bude mírně navýšená,“ upřesnil Zdeněk Chromý. Největší nárůst zaznamenala odrůda Sládek na 364 hektarů, což je o dvacet hektarů více než loni. Plochy Žateckého poloraného červeňáku poklesly o 63 hektarů. V celém světě se letos pěstuje chmel na 62 tisících hektarech.  

Popiska foto:

Po úvodních slovech na farmě ve Stekníku následovala pro zájemce prohlídka chmelnic, která začala u Císařské cesty a vedla zpátky do obce. Komentovanou prohlídku vedl chmelař Pavel Kozlovský. Po návratu na účelové hospodářství čekal na návštěvníky parádní závěr, a to pohoštění ve formě guláše a piva.