V okolí minerálního pramene vyřezali stromy a náletové dřeviny

Na minerální pramen se zříceninou kapličky narazíte, pokud se vydáte po cestě chmele a historické stezky ve Stekníku. Pramen vyvěrá jihovýchodně od vesnice.

,,Léčivé účinky steknického pramene byly známy již roku 1750, kdy ho objevil tehdejší zámecký kaplan, Abundus Krempelsetzer. Roku 1766 o prameni psal lékař Žateckého kraje Ó Réily v latinském spisku „Tractatum de ortu ac indole Contentis viribus medici, acdebito usu, aquarum mineralium Stecknicensium“. Po tomto roce byla vystavena nad pramenem osmiboká kaplička. Zázračné účinky pramene byly jedním z předpokladů stavby zámecké kaple a vzniku poutní tradice. K mineralizaci vody dochází díky rozpuštění síranů, které vznikají oxidací sulfidů v jílovcovém podloží s častým výskytem krystalů sádrovce. Voda má pH 3,4 a obsah rozpuštěných látek dosahuje 3 g/l. Pramen se řadí mezi tzv. hořké vody, které se používají při léčbě nemocí trávicího a zažívacího ústrojí. Mezi rozpuštěné látky patří železo, hořčík, vápník, sodík a další minerály. Dle různých zdrojů má voda lepší zdravotní účinky než lázeňské prameny,“ dozvíte se u čtvrtého bodu historické chmelové stezky, kterou pro zájemce vybudoval žatecký chmelařský institut. Zajímavostí také je, že se k prameni váže pověst z období třicetileté války, kdy měl uzdravit švédské vojáky nakažené tyfem.

Římskokatolická farnost Liběšice u Žatce vyhlásila rovněž veřejnou finanční sbírku na záchranu této kapličky ve Stekníku. Přispět lze libovolnou částkou na sbírkový účet 2201721241/2010 s variabilním symbolem 0101. Prozatím se na obnovu kapličky vybralo přes 72 tisíc korun. Oprava však vyjde na 500 tisíc.