Bylinami lze nemocem nejen předcházet, ale i je léčit a navrátit organismu opět fyzické i duševní zdraví, říká Gréta Zitková

Potíže s oslabenou imunitou trápí jak děti, tak dospělé. Zejména podzim a zima jsou v našem zeměpisném pásmu charakteristické minimem slunečního svitu, nízkými teplotami a zvýšenou koncentrací škodlivin v ovzduší. Toto období je provázeno vysokým výskytem respiračních a infekčních onemocnění, méně hodnotnou skladbou stravy a nedostatkem vitaminů a tělu prospěšných látek. Mnoho z nás v případě nemoci utíkají do lékárny pro chemická léčiva, ale věřte nebo ne, při běžných onemocněních si můžeme pomoci čistě přírodní cestou – bylinkami. Nejen o jejich síle a účincích na lidských organismus nás poučila farmaceutka a bylinkářka Gréta Zdislava Zitková ze Žatce, která vyrábí originální bylinné směsi chráněné ochrannou známkou.

    • Byliny se poslední léta vracejí do obliby, máte nějakou, kterou byste plošně doporučili každému?

Pro každého a každý věk bych doporučila pít jako součást pitného režimu list ostružiníku, který obsahuje velké množství vitaminů a minerálů, regeneruje střevní sliznici, upravuje trávení, zlepšuje imunitu. Tato rostlina má úžasnou sílu, o níž se mohl přesvědčit každý, kdo ji má na zahradě. 

    • Kolik léčivých bylin u nás v Česku vlastně máme?

V současné době se v Čechách vyskytuje a používá asi 200 druhů léčivých rostlin. V našich směsích používáme okolo 100 druhů. Některé ojediněle, některé ve velké míře (např. vrbka úzkolistá, která je ,,královnou“ bylin na regeneraci nervové soustavy, odstranění stresu).

    • Vyrábíte čajové směsi. Jak víte, které byliny spolu kombinovat? A jsou některé, kde se spolu míchat vůbec nesmí?

Vystudovala jsem klinickou farmacii v Hradci Králové, poté jsem se specializovala na fototerapii, studovala jsem účinné látky obsažené v jednotlivých rostlinách, léty jejich prověřené účinky, celostní medicínu s jejím komplexním pohledem na lidský organismus. Podle těchto získaných informací sestavuji byliny do jednotlivých směsí tak, aby odstraňovaly příčinu i projevy nemoci, aby se jejich účinek vzájemně doplňoval.

Nenapadá mě kombinace bylin, které by se k sobě absolutně nehodily, pouze špatnou kombinací bylin se může snížit jejich účinek na zdraví. V léčivých rostlinách jsou prakticky vždy účinné látky ve formě takzvaných prekurzorů, z nichž si organismus mnoha procesy vyrobí právě tolik účinných látek, kolik je potřebné pro dosažení zdraví. U chemických léků se většinou používají hotové účinné látky, navíc tělu cizí (v organismu se nevyskytující), takže zde může dojít k předávkování či vzájemné kontraindikaci.

    • O některých bylinkách se říká, že mají největší účinek, když se sbírají ráno, jiné v pravé poledne a vůbec nejlépe při úplňku. Co je na tom pravdy? Řídíte se při sbírání bylin nějakými pravidly?

Byliny sklízíme či sbíráme podle jejich fáze růstu. V době, kdy je nejvíce účinných látek v části rostliny, kterou do směsi potřebujeme. U květů je nutné dodržování i denní doby a vhodné počasí. Nesbírají se ráno - kvůli rose, ani za vlhka. Prodlužovala by se tím doba sušení, tím snižovala jejich kvalita.

Pěstované a sbírané byliny sušíme přirozeně, natě jsou svázány do snopků a zavěšeny ve stodole, v suchu a průvanu.

    • Kde bychom nejlépe měli bylinky sbírat? Říká se, že vše, co člověk potřebuje ke zdraví, najde v dosahu svého obydlí…

Byliny by se měly sbírat v neznečištěných oblastech, neměly by to být lokality v blízkosti chemicky ošetřovaných polí, rovněž ne podél silnic. Své byliny pěstujeme bez použití chemie, sběr je pak výhradně z hor.

Pravidlo, že v blízkosti člověka roste bylina, kterou potřebuje, v dnešní době u mnoha lidí neplatí, neboť se ve městech nevyskytují, z luk v mnoha lokalitách mizí. U mě se toto rčení potvrdilo v době před patnácti lety, a to po prodělaném srdečním infarktu, kdy mi sám od sebe začal pod oknem kuchyně růst srdečník (Leonurus cardiaca). Bylinnou léčbou jsem se následně bez použití chemických léků dopracovala k úplnému zdraví.

,,Není nutná žádná chemie“

    • Jak nasušené bylinky co nejlépe skladovat? Jak dlouho v nich vydrží jejich léčebná síla? Do kdy bychom je měli spotřebovat?

Nasušené byliny by se měly skladovat v suchu, ne na přímém slunečním světle, do teploty 25 stupňů Celsia, nejlépe v uzavíratelných sklenicích. Tím se předejde navlhnutí vzdušnou vlhkostí i případné kontaminaci škůdci z potravin.

Ideálně by se byliny měly spotřebovat do dvou let. My se snažíme používat byliny pouze jeden rok.

    • Podzim je období viróz a nachlazení. Jakými bylinkami lze podpořit léčbu rýmy, kašle a horečky? Je možné vystačit si pouze s bylinkami?

Tyto nemoci lze vyléčit i pouze bylinnou léčbou, není nutná žádná chemie. Na rýmu, záněty dutin a nachlazení je ideální bylinou tužebník jilmový. Zvýšenou teplotu, bolesti svalů a kloubů při viróze odstraňuje vrbová kůra obsahující salicyláty v přírodní formě. Na odstranění kašle a hlenů je ideální jitrocel, divizna, mateřídouška, yzop a některé další byliny.

K tomu je dobré posílení imunity, nejlépe pomocí třapatky (Echinacea).

    • Můžeme díky bylinkám nemocem předejít?

Samozřejmě. Zdravým životním stylem (zdravá strava, pohyb, dostatek spánku, minimalizace stresu) a údržbou organismu očistnými a regeneračními bylinnými kúrami.

Bylinami či jinými přírodními metodami lze nemocem nejen předcházet, ale i je léčit a navrátit organismu opět fyzické i duševní zdraví.

    • A co závažnější chronická onemocnění (cukrovka, astma, nádorová onemocnění,…)? Můžeme bylinkami zlepšit jejich průběh nebo se díky nim zcela vyléčit?

Použití bylin u těchto chronických onemocnění napomůže v mnoha případech nemoc zcela odstranit, minimálně však zlepšit zdravotní stav, snížit množství užívaných chemických léků, tím zmírnit jejich negativní vliv na organismus.

Lidé by si měli uvědomit, že se jedná o jejich tělo, jejich zdraví. Pouze aktivním přístupem a spoluzodpovědností za své zdraví mohou zůstat zdraví do vysokého věku. Lékař by měl být naším poradcem na cestě ke zdraví, ta práce už je na nás samotných. Dnes už je mýtus, že předepsaná chemická tableta nás přivede k trvalému úplnému zdraví, překonán.

,,Pro děti je vhodná třapatka“

    • Máte nějakou bylinku, kterou byste doporučila dětem na imunitu?

Pro děti od jednoho roku věku je již vhodná třapatka (Echinacea), jejíž dávkování se upravuje podle věku. Stačí užívání po dobu jednoho měsíce, vždy na jaře a na podzim.

    • Existuje nějaká bylina proti stresu, kterého je teď všude okolo plno?

Královnou bylin na regeneraci nervové soustavy, odstranění strachu, úzkosti, případně i depresí, je vrbka úzkolistá (Epilobium angustifolium).

    • Mohou mít byliny protichůdné účinky? Na co si dát pozor, abychom si jejich konzumací naopak neuškodili?

Hodně účinné byliny musí být použity správným způsobem. Nesprávným použitím mohou zdraví poškodit, některé jsou i smrtelně jedovaté.

Napadá mě příklad bylinných čajů běžně prodávaných na žaludeční potíže, kde není rozlišeno, zda se jedná o čaj na zánět žaludku, vředovou chorobu, překyselení nebo nedostatečné trávení. Pelyněk používaný při nedostatečné tvorbě žaludečních šťáv, podporující dobré trávení, u osob se zánětem žaludku či žaludečním vředem zhorší zdravotní stav, dokonce může dojít k perforaci žaludečního vředu, čímž k závažné, i život ohrožující situaci.

    • Je užívání bylin vhodné pro alergiky?

Ano, je vhodné. Je třeba se samozřejmě vyhnou bylinám způsobujícím časté alergie. Správně sestavenou bylinnou kúrou je možné alergické potíže odstranit, mnohdy i trvale.

    • Jaký názor máte na bylinkové čaje v sáčcích, které si kupujeme běžně v supermarketech? Mají stejný účinek jako čerstvé bylinné směsi, co si sami připravíme doma nebo si je koupíme například od vás či jiných prodejců na farmářských trzích?

V nálevových sáčcích běžně prodávaných čajů v supermarketech a jiných řetězcích nejsou obsažené nejúčinnější byliny, neboť se prodávají kdekoliv, bez odborného výkladu, bez omezení četnosti použití (mohou se pít i několikrát za den).

Cesta od sběru po prodej konečnému zákazníkovi v řetězcích je často dlouhá, tudíž se jedná vesměs o starší byliny, některé použité byliny mohou být sbírané v méně vhodných lokalitách. Ve většině případů vypadá zpracování tak, že se byliny na strojích nařežou a jelikož se řežou suché, tak vzniká mnoho jemných částic a prachu, což se odsítovává. Právě tyto jemné částice jsou používané do nálevových sáčků. Pěkné kusy bylin jsou používané do sypaných směsí. V naší výrobě se zmiňovaný prach peletuje a používá se jako krmivo pro koně či k ekologickému topení.

Děkuji za odpovědi.

Hedvika Mašková