Podnikat začala už v 17 letech. „Odjakživa jsem chtěla dělat něco svého"

CHOMUTOV - Devatenáctiletá Natálie Franců pochází z Chomutova, s rodiči a sestrou dvojčetem žije v Hrušovanech. Studentku Gymnázia Chomutov čeká letos maturitní zkouška, mezi její záliby dříve patřily tanec a hra na příčnou flétnu, časem ale od těchto koníčků upustila. Dnes totiž všechen volný čas věnuje podnikání. Svou značku FreakWear založila už v 17 letech, popularitu získala především na sociálních sítích TikTok a Instagram a její e-shop rozesílá produkty po celé republice i za hranice.

Jak tě napadlo začít podnikat?

Odjakživa jsem chtěla dělat něco svého. Jako malá jsem si se sestrou pořád hrála na obchod, střídaly jsme se v roli prodavačky a zákaznice. Také jsem často kreslila na trička a něco tvořila. Chtěla jsem vytvořit něco, co by nikde jinde nebylo. Když jsem pak byla starší, řekla jsem si, proč to nenabídnout dál. Začala jsem to dělat na vyšší úrovni, ne jen fixami, ale stroji. Bylo to v době, kdy zrovna začínala koronavirová krize. Když už jsme museli být všichni doma, kde bych se akorát nudila, řekla jsem si, že toho času využiju. Koronavirus mi vlastně svým způsobem pomohl to rozjet.

Nebála ses začít s podnikáním tak brzy?

Já to beru tak, že jsem v podstatě jen vyměnila jeden koníček za druhý. Dříve jsem hrála na příčnou flétnu, teď podnikám. Peníze jsem na to měla, protože už od patnácti jsem měla plno brigád a počítala s tím, že si za vydělané peníze později koupím auto. Nakonec jsem je místo do auta vložila do podnikání. Věděla jsem, že nejhorší, co se může stát, je, že bych přišla o původní investice. Byla by to pro mě lekce, ponaučila bych se a příště to více promyslela. Dnes můžu říct, že to byl nejlepší risk, co jsem kdy udělala.

Jsi na práci sama, nebo máš další pracovníky?

Mám stálý tým účtárny a lidí, co zařizují sklady. Ze začátku jsem najímala hlavně kamarády. Sestra mi hodně pomáhá, ale nic za to nechce, jsme přece rodina. O Vánocích bývá nával, proto v zimě nabírám nové brigádníky. Vyzkoušela jsem už snad všechny přepravce. Momentálně máme přepravce tři, na ráno, odpoledne a večer. Balíčky převezmou a pak už je to na nich. Zboží rozesíláme po celém Česku i Slovensku, už jsme doručovali i do Německa, Polska, Rakouska i Británie.

Jaké tedy nabízíš produkty?

První produkty na e-shopu byly mikiny a trička. Našla jsem si firmu, která mi oblečení šije podle mých představ, já pak přidávám potisky. Po nějaké době jsem si řekla, že nabídku produktů rozšířím. Pořídila jsem tiskárnu, co umí potisknout i kryty na mobily a klíčenky. Experimentovala jsem s tím, co vše ještě tiskárna zvládne, a nakonec jsou na e-shopu například i plátěné tašky, sportovní láhve, batohy, podložky pod myš, psí známky, hrníčky, držáky na telefon a mnoho dalšího.

Kdo z pracovního týmu potisky navrhuje a kdo je vyrábí?

Původní návrh jde vždy z mé hlavy. Když je to už moc složité, poradím se s grafikem. Raději ale navrhuji úplně sama, aby to bylo přesně tak, jak jsem si to vysnila. Mám pak i čisté svědomí, že to je opravdu originální výtvor, že to není odněkud okoukané. Pak je čas na výrobu. Potisky na produkty děláme pomocí speciálních tiskáren, které mám na firmě poblíž domova v Hrušovanech. Kvůli tepelným lisům je při práci horko a člověk se může i spálit. Proto u tiskáren pracuji nejraději sama, už jsem na to zvyklá a přinejhorším si ublížím jen já. Ostatním přenechám spíš balení objednávek.

Kdo je typický zákazník FreakWear?

Podle statistik nakupují hlavně lidé mého věku nebo mladší, ale občas si rodiče všimnou produktů u svých dětí a líbí se jim. Už se mi dostkrát stalo, že si přes děti rodiče něco objednali sami. Vizáž produktů je spíš pro mladistvé, ale když jsem zjistila, že zájem mají i rodiče, začala jsem tvořit i nové kolekce, které jsou méně pestrobarevné, aby si vybrali i ti starší. Moje mamka má třeba ráda hnědou, tak jsem vytvořila celou kolekci produktů v hnědé.

Svět byznysu musí být složitý. Kdo ti zpočátku nejvíce radil?

Nejvíce mi do začátku radili rodiče. Jsou to podnikatelé v oblasti nádobí a kuchyně. Nic jsem v té době o podnikání nevěděla a oni v tom umí chodit. Na internetu jsou sice nějaké tipy, ale takto jsem to měla přímo z praxe. Kdyby mě rodiče za moje rozhodnutí soudili, asi by mě to odradilo, protože já na jejich zkušenosti hodně dám. Vím, že ne všechny rodiny své děti podporují v tom, co chtějí dělat, proto si toho vážím.

Setkalo se tvé podnikání kromě podpory také s posměchem?

Bohužel ano. Když jsem se začala zviditelňovat natáčením videí na sociálních sítích, někteří spolužáci si je pouštěli a bavili se tím. Dost lidí mi říkalo, že si moje produkty stejně nebude kupovat nikdo jiný než moji kamarádi. Když tyto lidi dnes potkám, chválí mě. Jsem ráda, že jsem to nevzdala, a vím, že kdybych si jejich komentáře vzala k srdci, nic z toho teď není. O dost přátel jsem přišla, na druhou stranu nejbližší kamarádi mi vždy věřili. Člověk si tak ty přátele protřídí. Navíc jsem získala spoustu nových přátel z oboru. Na sociálních sítích totiž vystupují i jiní mladí podnikatelé, pomáhá jim to k úspěchu. Navzájem si radíme a to mi dává mnohem víc, než když se mi někdo směje a nebere mě vážně.

Jak moc vystupování na sociálních sítích pomohlo k úspěchu tobě?

Sociální sítě mi pomáhají dost, je to způsob, jak se k lidem dostat hodně rychle a zdarma. Na Instagramu lze sice využít i funkce placené propagace, což je placená reklama, která se zobrazuje i lidem, kteří profil nesledují. Je ale účinnější zveřejňovat videa, co lidi zajímají. Často si zákazníci třeba přejí, abych jim natočila, jak se balí jejich objednávka, jenže objednávek je moc a často jsou podobné, a tak přání nelze splnit všem. Když to proto u někoho nenatočím, pošlu mu místo toho alespoň nějaké samolepky nebo třeba propisku. Je to hodně o tom lidem naslouchat, ale to platí celkově i v reálném životě.

Výroba, objednávky, sítě… není podnikání zároveň se školou příliš náročné?

Dá se to zvládnout. Prospěch ve škole mi to neovlivnilo, ovlivnilo to pouze můj volný čas. Dost mladých má po škole koníčky nebo chodí třeba do klubů. Někteří také nedělají nic. Já to radši vyměnila za tohle. Trochu pracuji před školou, trochu po škole. Nejdřív jsem si to neuměla zorganizovat, nevěděla jsem, co dělat dřív. Teď v tom už ale mám takovou rutinu. Škola je pro mě vlastně náročnější než práce, protože ve škole mě nebaví všechno. Do práce se proto chodím „zašít“ a odreagovat od školy. Nikdy jsem si nemyslela, že by mě něco mohlo až tak bavit.

Jaký by podle tebe měl být mladý podnikatel?

Mladý podnikatel by si určitě měl stát za tím, co chce dělat. Měl by být hodně cílevědomý a zaměřit se na to, co ho nejvíce baví. Podnikat v něčem, co člověka nebaví, je nesmysl. Kdyby šlo třeba o slepé následování nějakého trendu, tak to i půjde hůř. Nejdůležitější je mít nápad, pak je důležité zařídit ty praktické věci, tedy místo výroby, dodavatele, e-shop, registrovat se jako firma nebo OSVČ, daně. Pokud to chcete dělat legálně, bez právnických okolků se to neobejde.

Sestra Kristýna je také mladá podnikatelka. Plánujete nějaký společný projekt?

Sestra se vyzná v minerálech, krystalech. Začala se o ně nedávno dost zajímat a tak ji to chytlo, že si založila e-shop. Já už se v tom docela vyznám, tak jsem jí s tím mohla pomoct. Bohužel ačkoliv jsme jednovaječná dvojčata, ještě jsme nenašly zájem, který bychom měly společný, tak zatím nic společného neplánujeme. Třeba někdy v budoucnu!

Jak tě vlastně ovlivňuje, že jsi z dvojčat?

Na základce jsme si se sestrou byly ještě podobnější než teď, tak nám ve škole pořád zaměňovali jména. Pak jsme si začaly připadat, jako bychom byly jenom jedna osoba. Přemýšlely jsme, jak tomu zabránit. Obě jsme od přírody blondýny, tak jsme se rozhodly, že jedna půjde ještě více do blond a druhá do hnědé. Kristýnka Blondýnka a Natka Hnědka. Tím se to vyřešilo.

Chtěla bys v budoucnu založit kamenný obchod?

Kamenný obchod bych moc chtěla. Financování ochodů je ale velice náročné, obzvlášť, když se obchody mohou vzhledem k pandemii kdykoliv nečekaně zavřít. Kdybych si teď měla vybrat město pro kamenný obchod, vybrala bych si Chomutov, abych se tam mohla chodit dívat a radit lidem při nákupu. Asi by se produkty nedostaly k tolika lidem jako například v Praze, ale na druhou stranu v Praze by byly větší náklady. Uvidíme časem.

Prozraď nám, plánuješ v současnosti nějaký nový projekt?

Momentálně pracuji na novém projektu s názvem Newprint. Je to něco většího a doufám, že v létě to už bude hotové. Ale nechte se překvapit!