Mezi projekty, o kterých se hlasuje, je například využití nevyužitého hřiště na Velichově. ,,V městské části Velichov (pozemek současného hřiště) chybí zastřešení – altánek, kde by se děti i rodiče mohli schovat před sluncem či deštěm, nejen při svých hrách, ale altánek by využili i ostatní obyvatelé na akcích, které zde v rámci udržování přátelských sousedských vztahů pořádáme,” představuje svůj projekt navrhovatelka Hana Ritnošíková.
Soňa Schneiderová by zase ráda umístila altán k posilovacím strojům u řeky.
Dát hezčí podobu hřišti by chtěla také Helena Šmeráková, která by svým návrhem ráda docílila úpravy dětského hřiště v ulici Wolkerova, kde žádá o doplnění herních prvků pro starší děti. Dětské hřiště je také tématem dalšího návrhu od Marie Šípkové. Ta mluví za malé děti, kterým chybí klouzačka na hřišti za domem v ulici Svatováclavská.
Návrhy v letošním participativním rozpočtu ukázaly, že některým místním obyvatelům chybí ve městě také lavičky.
,,Cílem projektu je umístění alespoň dvacet kusů laviček do ulic sídliště Jih. Na sídlišti jsou lavičky pouze na zastávkách MHD a na dětských hřištích. Obyvatelé této lokality – především důchodci, si ne-mají kde odpočinout například při cestě na nákup nebo venčení domácích mazlíčků. Lavičky by jistě zpříjemnily žití v této lokalitě nejen důchodcům a rodinám s dětmi,” popsala svůj návrh Monika Dušková.
Další, komu chybí lavičky, a to konkrétně na návsi v Bezděkově, je Barbora Zechovská, která by ráda ve veřejném prostoru možnost pro komunitní setkávání. Navrhuje vybudování vhodného prostoru za použití dlouhých lavic v prostoru mezi dětským hřištěm a kaplí Svaté Anny. V Bezděkově totiž započal svou práci Spolek Bezděkovští, který cílí na komunitní setkávání a budování veřejného prostoru pro všechny generace obyvatelů Bezděkova.
Trochu jiný typ lavičky by ráda v některých horních částech města viděla Pavlína Hodinová, která do participativního rozpočtu navrhla lavičku obřích rozměrů, kterou lze vidět například v Krušných horách.
Atraktivní prvek nejen pro turisty v podobě 3D nápisu ŽATEC či jiného prvku, který bude sloužit jako fotopoint, navrhuje Simona Schellová. Umístit fotopoint by bylo dle ní vhodné na travnatou plochu pod hradbami nebo na náměstí Svobody či jiné vyhovující veřejné místo, které je atraktivní pro turisty.
Irena Litvínová podala rovnou dva návrhy, a to opravu křížku ve Stroupečské ulici a montáž bočních stěn na přístřešky na autobusových zastávkách v ulici Volyňských Čechů v Žatci. Křížek ve Stroupečské ulici nechal postavit bývalý starosta Žatce Anton Swoboda v roce 1850. Navrhovatelka se domnívá, že se jedná o jedinou památku tohoto typu v Žatci.
Posledním projektem je dotisk brožury Žatecké vily. Spolek A dál? vydal v loňském roce knížku o žateckých vilách, o kterou byl obrovský zájem. Náklad ve výši dvě stě kusů byl hned rozebrán.
,,Jelikož se nám stále ozývají fanoušci, kteří by chtěli mít výtisk ve své knihovně, žádáme o finanční podporu na dotisk brožury. Ten uspokojí žatecké příznivce architektury, ale může se také stát zajímavým upomínkovým předmětem pro turisty, partnery města i zástupce spolupracujících institucí. Žatecké vily jsou společně s chmelařskými sklady zapsanými na Seznam světového dědictví UNESCO dalším jedinečným důkazem bohatého stavebního dědictví, které v Žatci pod rukama významných osobností vznikalo. Knížka má 74 stran a je naplněna zajímavostmi o stavební historii obytných vil chmelařů, továrníků, stavitelů i lékařů. Nechybí historické plány, fotografie i jedinečné letecké záběry,” popisuje za spolek A dál? navrhovatelka Monika Klímová.
Na základě získaných hlasů se sestaví výsledné pořadí, na jehož základě se rozdělí finanční prostředky potřebné pro realizaci návrhu. Nevybrané návrhy budou zařazeny do zásobníku projektů města Žatec k dalšímu posouzení.
