,,Já ovšem považuji text pamětní desky v Postoloprtech za poněkud alibistický, byť chápu, že šlo o výsledek tehdy těžce vybojovaného kompromisu. Touto cestou ale v Žatci jít nechceme,” podotýká předkladatel petice Martin Kos, kterému v minulém týdnu přišlo k petici písemné stanovisko z městského úřadu.
,,Potěšilo mě, že úředníci města zareagovali korektně a v zákonem předepsané lhůtě. Nicméně mě překvapilo, že kdosi vynaložil více energie na zkoumání formálních náležitostí předložené petice, než na pochopení její podstaty. Zřejmě potřeboval jistotu, že se tou peticí musí zabývat. Podle stanoviska právního zástupce města nenaplňuje totiž moje podání všechny formální znaky výslovně předepsané zákonem (moji vlastní chybou nebylo zřejmé, zda petici podávám za petiční výbor či jako jednotlivec) a proto jí klasifikuje jako podání podnětu občany vůči orgánu obce. Tento malý fakt napovídá mnoho o mentálním nastavení úředníků městského úřadu. Od úřadu vstřícného k občanům bych spíše očekával upozornění na formální nedostatky podání spolu s výzvou k jejich odstranění. Stále si myslím, že podstata jakéhokoliv jevu je důležitější než jeho forma,” pro-zradil našim novinám Martin Kos.
Rada města předala návrh ke zřízení pamětní desky kulturní komisi, která by měla dát vedení města doporučující či nedoporučující stanovisko.
,,Je to velmi složité téma. Naše i německá vláda podepsaly dokument. Vyšla kniha. A tímto celou věc považují za vyřízenou. Nevím, jestli desítky let starou záležitost znovu otevírat. Je to na zvážení a určitě proběhne diskuze. Pana Kosa si pozveme do rady,” řekl starosta Radim Laibl.
,,Čekají nás zajímavá jednání, na která se velmi těším a samozřejmě budu na ně dobře připraven. Němečtí rodáci usilovali o zřízení pamětní desky již při jejich první návštěvě v Žatci v roce 2002 a tehdejší představenstvo Spolku rodáků a přátel města Žatce přislíbilo na tiskové konferenci konané za přítomnosti tehdejšího starosty a místostarosty její zřízení k miléniu Žatce v roce 2004. Myslím, že po dvaceti letech nazrál čas převzít štafetu a přičinit se o splnění slibu,” dodal nadto Martin Kos.
Pamětní deska by měla důstojným způsobem připomenout památku obyvatel města německé národnosti, kteří v období po ukončení druhé světové války ztratili v Žatci a v okolí své domovy a mnozí z nich i své životy. Text na pamětní desce by měl být proveden v českém i německém jazyce, ve znění odpovídajícím současnému historickému poznání, otevřeně a pravdivě popisující události z května a června 1945.
Dle předkladatele návrhu by zřízení pamětní desky ani nemuselo rozpočet města nijak významně zatížit. Její zřízení by se mohlo stát komunitním projektem, město by mohlo vypsat sbírku na její pořízení. Sám registruje z nejrůznějších stran zájemce, kteří by rádi poskytli finanční příspěvek k jejímu zřízení.
Přáním předkladatele je, aby pamětní deska byla umístěna na veřejném místě na náměstí Svobody, v nejlepším případě na budově radnice.