Z cest po Čechách J. Hiekové 8. díl

Při návštěvě kostela v Klenčí pod Čerchovem, kde je pohřben Lomikar, nám pan farář doporučil, abychom se, kromě Trhanova, kde Lomikar žil, zajeli podívat ještě do Koutu na Šumavě, kde měl hlavní hospodářské sídlo svého panství. Namítali jsme, že Šumava je pro nás daleko, že se chceme porozhlížet pouze po Chodsku. Pan farář se zasmál. Prý navzdory svému názvu, Kout neleží na Šumavě, ale právě na Chodsku mezi Domažlicemi a Kdyní. To nás potěšilo a do Koutu jsme se vypravili.

     Kout byl původně samostatný dvůr pánů z nedalekého hradu Rýzmberk. Prvně je písemně zmíněn v roce 1544, kdy ho vlastnil Mikuláš Vojslav z Branišova. Od něj zakoupili dvůr Gutštejnové. Tito dobří hospodáři žili sice i nadále na Rýmberku, ale v Koutu postavili tvrz, kterou obýval správce panství a odtud spravoval celé hospodářství. Po stavovském povstání však byl Gutštejnům veškerý majetek zkonfiskován a tvrz v době třicetileté války procházela těžkým obdobím. Jeden z jejích dalších majitelů byl popraven, druhý zavražděn a nakonec se jí zmocnili Švédové. Naštěstí nebyla zničena úplně a je v současnosti nejstarší stavbou v Koutu. Je opravena a slouží jako multifunkční centrum obce v čele s obecním úřadem.

   V roce 1676 zakoupil, tehdy zadlužené statky Kout a Zahořany, Wolf Maxmilián Lamingem (Lomikar). Statky spojil s Trhanovem a založil tak velké koutsko - trhanovské panství. V Koutu postavil nový hospodářský dvůr se správní budovou, se stodolou, hospodářskými budovami a chlévy. Odtud řídil celé své panství. Také ten-to objekt, s číslem popisným 59 v Koutu stojí dodnes. Po Lamingenově smrti odkoupil jeho statky, v roce 1697, baron Jiří Jindřich ze Stadionu. Po té došlo k největšímu rozkvětu vsi. Stadionové tu postavili pivovar, liho-var, kostel, faru, školu, poštu, nový zámek a mnoho dalších staveb. Byli dobrými a mezi lidmi oblíbenými pány.

     Mezi stavbami, které Stadionové ve vsi založili, je výjimečný kostel sv. Jiří. Stojí totiž na pivovarských sklepích. Jde o raritu, jelikož sakrální stavby nikdy nebyly stavěny na světských základech. Původně na místě kostela stála kaple, kterou v roce 1704 postavil první majitel z rodu Stadionů. V roce 1870 byla, zásluhou kněze Hyp-polyta Randy, kaple přestavěna na jednolodní kostel. Stavbu financoval pan hrabě Bedřich ze Stadionu, stavební mistr byl Jan Vébr ze Kdyně a tesařský mistr Tomáš Dufek z Prapořišť. Kostel se stavěl, spolu s pivovarskými sklepy, deset měsíců. Poslední rekonstrukcí prošel v létech 1907-8. Při ní byla prodloužena kostelní loď, zakončená novou věží. Patronem kostela byl hrabě Filip, poslední z rodu Stadionů. Vysvěcení nového kostela, které se konalo 1. 11. 1908, se však nedočkal. Zemřel 13. 9. 1908 na svém novém zámku v Koutu. Pochován byl v rodinné hrobce na místním hřbitově. Hrobka tu stojí doposud, avšak ostat-ky nikoho ze Stadionů se v ní nenacházejí. Filipovy dvě sestry nechaly je-ho tělo převézt vlakem do vesničky Oberstadion ve Würtenbersku, odkud tento starobylý rod pochází. I když většina Stadionů je pochována na Chodsku, Filip, jako poslední člen ro-du, leží po boku svých dávných předků v rodinné hrobce na jihu Německa.

J. Hieková