Hana Oktábcová: Spojuji lidi a nápady s energií města

Informační centrum v Podbořanech je místem, kde se potkává historie města s jeho současností – a také lidé, kteří chtějí něco objevovat, zažít nebo se zapojit do dění kolem sebe. Už tři roky ho vede Hana Oktábcová, žena s velkým nadšením pro komunikaci, kulturu i vzdělávání.

Ačkoli původně působila ve zdravotnictví, novou pracovní výzvu přijala s otevřeností a energií, která je na její práci znát. Pod její taktovkou se Informační centrum stalo nejen turistickým zázemím, ale i živým komunitním prostorem – pořádá výstavy, besedy, tvořivé akce a funguje jako tutorka Virtuální univerzity třetího věku. O své cestě, práci i vztahu k Podbořanům se Hanka Oktábcová rozpovídala v našem rozhovoru.

Hanko, pamatujete si na svůj první den v Informačním centru? Jaké byly vaše pocity, když jste do nové role nastupovala?

Ano, pamatuji si to jak se říká, jako by to bylo včera. Vzhledem k tomu, že muzeum ještě bylo zavřené, strávila jsem svůj první den v Kulturním domě s kolegou Martinem Cyprianem. Seznamovala jsem se s jeho prací a byla jsem hodně nervózní. Nervozita trvala do té doby, než se mě zeptal, zda nemám chuť na zmrzlinu a pak mě vyslal na moji první pracovní cestu do tiskárny :-)

Co vás přivedlo z vašeho původního povolání ve zdravotnictví právě k práci v informačním centru?

Změna povolání přišla během covidové doby. Kdy práce zdravotní sestry na Dětském oddělení byla velmi náročná. Není nic horšího než vidět nemocné děti, a během covidu jejich počet i komplikace rostly. Práce sestry je velmi krásné povolání, ale v kombinaci s vlastními tehdy ještě malými dětmi doma je to vyčerpávající. Na jaře roku 2022 jsem objevila nabídku práce od Městského úřadu v Podbořanech na pozici pracovníka Informačního centra. A protože mě práce s lidmi naplňuje, bylo Informační centrum jasnou volbou. Na pracovní pohovor jsem se řádně připravila, pamatuji si, že jsem s sebou měla tři popsané listy A4 s mým konceptem IC. Na žádném jiném pohovoru, který jsem kdy absolvovala, jsem se necítila tak uvolněně.

Pocházíte z královského města Rakovníka, dnes žijete v Podbořanech. Jak byste popsala vztah k oběma městům?

Chvilku trvalo, než jsem si na menší město zvykla, ale nyní už mám obě města ráda stejně. Každé město má svoje, ale je pravda, že se v mnohém inspiruji právě Rakovníkem. Spíše osobní vlak. Rakovník - Podbořany ;-)

Jak dlouho už tu s rodinou žijete a co vás na Podbořanech nejvíc zaujalo nebo překvapilo?

Do Podbořan jsem se nastěhovala před třinácti lety a nyní tu žiji se svými dvěma dětmi a kočkou Bleškou. Na Podbořanech mě nejvíc zaujala jejich přátelská až rodinná atmosféra, mohu říci, že s lidmi v Podbořanech mám spíše pozitivní zkušenosti. Je tu spousta ochotných a dobrosrdečných lidí. Jednou z nich je i moje kolegyně Jana Šatánková, která se k infocentru připojila v loňském roce.

Jste v Infocentru už tři roky – jak se za tu dobu změnilo?

Letos v červenci slavilo IC již tři roky. Od začátku do současné doby udělalo velký pokrok, ať už se jedná o rozšíření upomínkových předmětů, různých propagačních materiálů až po rozšíření společenských a kulturních akcí. Rozšířili jsme nabídku služeb o půjčovnu elektrokol. Nyní máme k dispozici dvě elektrokola značky Haibike, v letošní sezóně byla tato služba hodně využívána. Dále nabízíme možnost nahlédnout do zdigitalizovaného archívu dokumentů z německého muzea v Kronachu. Tudíž badatelé, historici, studenti i veřejnost mohou nahlížet do historických materiálů, které přinášejí cenní informace o životě v regionu před poválečnými změnami.

Co považujete za největší úspěch centra v posledních letech?

Mezi největší úspěchy patří jednoznačně VU3V - Virtuální univerzita třetího věku, která běží již několik semestrů a těší se velkému zájmu studentů. Někteří studenti již odpromovali a dále se vzdělávají. Nejde pouze o vzdělávání, ale také o to, být mezi lidmi. Často si tímto naplňují volný čas, aby odchod ze zaměstnání do důchodu byl snazší. Pozoruji, s jakou náladou přicházejí a odcházejí. Oslovují se spolužačko, spolužáku a hovoří o domácích testech. Říkají si svoje postřehy a hodnotí se. Mezi prvními je ráno ve třídě paní Libuška, mezitím než si spolu nalijeme teplý čaj, přichází Anička, její vnuk se právě dostal na vysokou školu. V závěsu za ní přichází naše sluníčko Marcelka, odloží hůl a podává mi mandarinku a karamelový bonbon. V tu chvíli je plná třída studentů, kteří si hlasitě povídají a smějí. Takové projekty mají určitě smysl.

Dalším úspěchem IC je každoroční pořádání běžeckého závodu S Létem o závod, který láká milovníky běhu nejen z našeho kraje. Letos jsme tratě prodloužili a tu nejdelší vedli jinudy, abychom závodníkům dopřáli těžší terén. Mělo to úspěch.

Jaké jsou nejčastější dotazy nebo potřeby návštěvníků? Převládají turisté, nebo spíš místní obyvatelé?

V sezóně jednoznačně vedou turisté. Nejčastěji nakupují sběratelské Turistické vizitky a známky navštíveného místa. Většina návštěvníků poptává mapu města a jeho okolí. Pro tyto účely jsme vytvořili mapu se zakreslenými cyklostezkami a tipy na výlet v okolí. Dále jsou to návštěvníci muzea, nejčastěji potomci Volyňských Čechů, kteří sem jedou i z druhého konce naší republiky. Místní navštěvují infocentrum za účelem zjištění více podrobností o kulturních akcích, poptávají informace o dopravních spojích, nakupují předměty pro své blízké nebo se ptají, na jaký odbor MěÚ se mají obrátit se svým požadavkem.

Jsou mezi turisty i cizinci. Jaký jazyk převládá?

Pokud se jedná o předem domluvenou skupinu na prohlídku, jako teď naposledy plný autobus německých občanů, přijel s nimi jejich překladatel. Měli jsme také autobus plný dětí z Ukrajiny, který opět přijel se svými překladatelkami. Jedná-li se o klasickou návštěvu IC, máme některé materiály již v cizích jazycích, prozatím převládá německý jazyk a doplňujeme jazyk anglický. Já jsem studovala anglický a latinský jazyk.

Jaké služby nebo projekty se podle vás osvědčily nejvíc a které byste chtěla ještě rozvíjet?

Všechny projekty, které byly směrovány na seniory nebo děti, byly velmi úspěšné. Za zmínku stojí kurz Mediální gramotnosti, který byl ihned po zveřejnění obsazen. Posluchači se tak dozvěděli informace o bezpečnosti na internetu, dezinformaci, o bezpečných heslech. Díky velkému zájmu se tento kurz bude ještě letos opakovat. Rozvíjet budeme jistě dále náš nový Podbořanský Zpravodaj tak, abychom i nadále přinášeli podbořanským spoluobčanům důležité a zajímavé informace z našeho města.

Daří se vám spolupracovat s okolními obcemi nebo jinými regionálními organizacemi?

Navázali jsme spolupráci s okolními Informačními centry a institucemi v Lounech, Žatci, Kadani, Klášterci nad Ohří a dokonce i v Mostě. Dále s Destinační agenturou Dolní Poohří, Krušnohoří, Svazkem obcí Podbořanska a dalšími. V plánu je také připojení IC do Asociace turistických informačních center České republiky, již nyní pracujeme na získání potřebné certifikace.

IC v Podbořanech je vidět. Co vás na té práci baví nejvíc?

Jsem velmi společenský člověk, baví mě spolupracovat se stejně naladěnými lidmi jako je například Zuzana Bechyňová a Romana Havrdová. Někdy stojí za přípravou akce několik dní práce, která není vidět, ale když vidíte výsledek a máte velkou návštěvnost, stojí to za to.

Která z akcí, které jste pomáhala organizovat, vám nejvíc utkvěla v paměti?

Sportovec roku Města Podbořany za rok 2024, konkrétně předávání In memoriam.

Jak vypadá váš pracovní den v sezoně a mimo ni?

V dopoledních hodinách se jedná převážně o administrativní práci, obsluhu IC a Výstavní síně, aktualizaci webových stránek a nástěnných ploch v Podbořanech, odpovídání na telefonické i emailové dotazy, korespondence. Některé akce jako VU3V, recitační soutěže, školní prohlídky a další se odehrávají dopoledne. Instalace výstav, schůzky v jiných institucích, některé úkony vyžadují návštěvu Městského úřadu. V odpoledních hodinách se převážně věnuji připravování akcí a rozvoji nových nápadů. Večery se konají přednášky a besedy.

Spolupracujete s místními spolky, školami nebo seniory – jak tyto kontakty vznikají?

Ano, dá se říci, že se podařilo navázat spolupráci se všemi institucemi v Podbořanech a jeho blízkém okolí. Při zakládání IC jsem osobně obcházela či telefonicky obeznámila místní instituce s možnostmi spolupráce. Pak už jen počkat na správnou příležitost, jako je například Velikonoční tvoření v muzeu, a pozvat mezi nás klienty Domova pro seniory v Podbořanech, kteří se velmi ochotně a rádi zapojili do tvoření s dětmi. Všem institucím a spolkům bych chtěla poděkovat za skvělou spolupráci!

Jste již zmínila úspěšnou VU3V, jak funguje?

Projekt si u místních seniorů našel velkou oblibu a jsem ráda, že Město Podbořany při vzniku tohoto projektu mi vyšlo maximálně vstříc. Patronem VU3V je Česká zemědělská Univerzita v Praze. Uchazeč má každý semestr možnost vybrat si ze dvou studijních předmětů, které pak 1x za 14 dní navštěvuje, popřípadě každé úterý, zvolí-li si oba předměty. Délka studia se odvíjí od počtu absolvovaných předmětů 1,5 - 3 roky. Účast na promoci není povinná, ale je to příjemným zpestřením zakončení studia. Mimo VU3V nabízíme seniorům kurz Trénink paměti, který pořádáme ve spolupráci s Mezigeneračním centrem Radka v Kadani. Lektorkou kurzu je velmi příjemná Jana Milá, kterou si studenti oblíbili.

Co vás na práci se seniory těší nebo inspiruje?

Přináší mi to hodně pokory a radosti, když vidím, s jakou chutí se do studia zapojují.

Jaké předměty mají mezi studenty VU3V největší úspěch?

Jelikož témata vybíráme většinou spolu, zvolí si jeden předmět věnovaný dějinám a jeden odlehčený jako například byly Léčivé houby nebo Cestování. Mezi nejúspěšnější patří asi Santini.

Práce v informačním centru je hodně o komunikaci a empatii. Pomáhá vám v tom zkušenost z působení ve zdravotnictví?

V některých ohledech určitě ano. Ve zdravotnictví s pacientem mluvit musíte, musí vás zajímat jeho potřeby, i když není zrovna mluvný. Musíte být chápavý, trpělivý a ten, kdo komunikaci vede. Pracovala jsem na lůžkovém oddělení i v ambulantní sféře, s dospělými, seniory i dětmi. Určitě si ze zdravotnictví odnáším jenom to pozitivní.

Máte dvě děti – jak zvládáte sladit pracovní i rodinný život?

Těžká otázka, někdy práce zasahuje do volného času, ale naštěstí se děti rády některých akcí účastní se mnou. Jednou se jim to, co slyšeli na přednáškách o Dukle, může hodit.

Co vám v Podbořanech dělá radost, kam ráda zajdete ve volném čase?

S dětmi pravidelně navštěvujeme hřiště na Piknikové louce, v letních měsících Městské koupaliště a v zimě tam chodíme bruslit. Rádi navštěvujeme i nové kino. Jednou týdně chodím na procházku kolem Podbořan v délce 10 - 15 km.

Máte nějaký sen, který byste si v rámci práce ráda splnila?

Mám, ale ten si prozatím nechám pro sebe :-) Mohu jen zmínit, že se týká Výstavní síně.

Děkuji za milé povídání a váš čas.

Netradiční sedmička

• Kterou živou osobnost byste chtěla potkat?

Simona Stašová (herečka)

• Vaše oblíbené místo v Podbořanech?

Naše zahrada

• Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo z dětství?

Rajská omáčka

• Co vás dokáže spolehlivě rozesmát?

Moje děti

• Jaká kniha nebo film vás v poslední době nejvíc oslovil?

Trilogie Čas čarodějnic – autorka Deborah Harkness

• Kdybyste mohla strávit jeden den úplně podle sebe, jak by vypadal?

Svetr, krb, čaj, vanilkové rohlíčky a kniha

• Co by o vás lidé možná netipli na první pohled?

Že miluji sladké

Podpásová sedmička

• Ráno nebo večer? Večer

• Hory nebo moře? Moře

• Léto nebo zima? Léto

• Město nebo vesnice? Město

• Plánování nebo improvizace? Improvizace

• Kniha nebo film? Kniha

• Káva s mlékem nebo bez? Bez