Generální ředitel Povodí Ohře: Přečerpávací elektrárna Libouš-Krušné hory by byla zásadním projektem

Povodí Ohře pracuje na velkých projektech, jako je stavba nové přehrady či propojení Nechranic s uhelným lomem. A možná vznikne i nová přečerpávací elektrárna. S generálním ředitelem Povodí Ohře Janem Svejkovským jsme se bavili nejen o velkých projektech a stavbách menšího rozsahu, ale také o tom, jak může být voda zrádná v zimě.

Jaké hlavní investice teď právě běží? Zajímá mě především Chomutovsko.

Pracujeme na dolním jezu v Kadani, kde řešíme kompletní rekonstrukci. Přidali jsme tam rybí přechod a vyřešili nátok na sportovní slalomovou dráhu. Hlavní stavební práce by měly skončit do konce roku, pak budeme vyklízet staveniště. V únoru příštího roku by mělo být úplně hotovo.  Na Velkém otvickém rybníku alias Bandě se připravujeme na stavbu, potřebujeme zrekonstruovat betonové těsnění. Upustili jsme vodu, abychom získali přehled o poruchách a zároveň jsme udělali ty nejnutnější opravy. Nyní nádrž opět napouštíme a začneme zpracovávat projekt, který nám ukáže, v jakém rozsahu bude nutné další opravy provést. Největší investicí na léta dopředu je výstavba nové přehrady v Kryrech. Jak pokračuje příprava a jak je to s výkupem pozemků? Příprava pokračuje velice dobře. V současné době je vypsaný projekt pro povolení záměru, tedy pro získání všech potřebných povolení. Ohledně výkupu pozemků je celý proces na konci. Úspěšně jsme vykoupili 100 % pozemků potřebných pro stavbu přehrady se všemi souvisejícími konstrukcemi.

Jaký je časový harmonogram stavby?

Předpoklad je takový, že do roku 2031 bychom měli získat všechna povolení, následovat bude výběr zhotovitele. Odhadujeme, že výstavba by mohla začít v roce 2034 nebo 2035, hotovo by pak mělo být přibližně za sedm let od zahájení stavby. Připravujete také propojení Nechranic s lomem Libouš. Mohl byste pro naše čtenáře popsat, o jaký projekt se jedná?

Vodní nádrž Nechranice a uhelná jáma, ve které se těží, jsou od sebe vzdáleny tři kilometry. Uzavření lomu se předpokládá zhruba v roce 2033, může to být dříve nebo později, to samozřejmě nezáleží na nás. V souběhu s tím, jak budou probíhat sanační a rekultivační práce, přicházíme s možností propojení Nechranic s vyuhlenou jámou. Ve hře je varianta otevřeného kanálu, což by znamenalo odtěžit velký objem zemin, bavíme se přibližně o šedesáti milionech metrech krychlových. Je také možné obě místa propojit štolou. Každé z řešení má své výhody i nevýhody, dopady na energie, cenu, zaměstnanost, je to hodně multispektrální záležitost. Musí se to zhodnotit ze všech pohledů, našeho, těžební společnosti, Ústeckého kraje, veřejnosti a dalších aktérů. Je potřeba připravit řadu studií a analýz. Potkává se minimálně pět podstatných právních oblastí, které je potřeba propojit – důlní, vodní, stavební, energetické a ekologické právo.

Podle nás je to jedinečná příležitost s obrovským potenciálem, která se v budoucnu nemusí opakovat. Díky propojení s Nechranicemi, tedy řekou Ohří, by se voda nemusela přečerpávat, což obecně klade velké nároky na energie a je to drahé. Vody je pro tento projekt dost. Podle nás by mohl projekt hrát obrovskou roli v pozitivním dopadu na energetickou situaci. Velmi významně by k tomu přispěl vznik přečerpávací vodní elektrárny, kdy by spodní nádrží byla Libouš, horní nádrž by se vybudovala na některém z kopců Krušných hor. Měla by lepší parametry než naše nejznámější „přečerpávačka“ Dlouhé Stráně v Jeseníkách. Ve vzdálenosti zhruba deseti kilometrů stojí elektrická rozvodna v Hradci u Kadaně, která je zásadní pro stabilitu sítě, když přitékají velké objemy elektřiny z Evropy. A zásadním prvkem stability by mohla být přečerpávací elektrárna, která by fungovala jako obrovská „technická baterie“. Její životnost by byla stovky let čili prakticky nekonečná, samozřejmě při správné údržbě a průběžné obměně technologií. Je to záležitost, o které se dříve nehovořilo, my jsme toto téma otevřeli a je nyní v řešení. Pokud by o ni byl zájem, je potřeba najít investora, ať už by to byl stát, ČEZ či ČEPS. Podle nás by se jednalo o záležitost strategického významu.

Když už jsme u tématu energií, na vodní ploše Podhora u Chebu máte plovoucí fotovoltaickou elektrárnu. Plánujete i další?

Šlo o pilotní projekt, abychom si vyzkoušeli, jak to funguje a prošli celým legislativním procesem, který není jednoduchý. De facto se to v obecné rovině samostatné plovoucí fotovoltaické elektrárny příliš nevplatí. Ale na Podhoře se kvůli bilanci vody ve vodárenské nádrži Mariánské Lázně přečerpává, k čemuž potřebujete přísun energie. Elektrické vedení je tam dostatečně kapacitní. Máme tam i malou vodní elektrárnu, ve spojení s fotovoltaikou nám to dávalo smysl, abychom doplnili energetický zdroj a ušetřili peníze za rezervovaný výkon. Cokoliv dáte na vodu, potřebujete potvrzení od Státní plavební správy. Pohlíží se na to jako na plavidlo, ke kterému potřebujete „techničák“. Není to jako v Nizozemí, kde na plastové plováky nacvakáte panely a je to. U nás musíte mít „loď“, což znamená, že na plováky musíte navařit ocelovou konstrukci, která celý projekt významně prodražuje. Pokud se změní legislativa, může to být zajímavější, ale fotovoltaika na hladině bude vždy dražší než na půdě. Ne všechny vodní plochy jsou navíc pro fotovoltaiku vhodné. Podhora je vodárenská nádrž, nikdo se tam nekoupe, nikdo tam nesmí, takže je snazší monitorovat lidi, kteří by tam třeba chtěli něco ukrást či zničit. Je poměrně mělká, takže není problém s kotvením systému, u hlubších nádrží je to mnohem komplikovanější.

Blíží se zima. Jak probíhá příprava vodních děl na zimní období?

Máme ke každému dílu manipulační řád, podle kterého se díla na zimu připravují. Na některých zvyšujeme pravidelně před zimou retenční prostor, který by případnou povodeň s velkým objemem vody zachytil. Po skončení rekreační sezóny se na příslušných vodních dílech od podzimu hladina postupně snižuje, samozřejmě pomalu, aby vodní živočiši mohli v klidu migrovat a sledovat klesající hladinu. Když se zima zeptá, je nutné být připraven. To se týká například přístupových cest, techniky, údržby, po sněhové kalamitě je mnohem náročnější něco opravovat, než když se to udělá včas na podzim.

Jak se lidé mají připravit na ledové jevy, které mohou přijít s tužší zimou? 

S ledovými jevy máme hodně zkušeností, řešíme je především na Ohři. Když je silná zima, což znamená zhruba mrazy deset stupňů pod nulou, které trvají aspoň týden, objevují se ledové jevy. Pokud se udělá celina (souvislý ledový příkrov – pozn. red.), je to radost. Voda pod ledem je teplejší a bez problémů odtéká. Mnohem obtížnější je situace, když se vytvoří vnitrovodní led. Vypadá jako kaše, jsou v ní zlomky ledových ker. Pokud se začne hromadit, vznikají v korytě i ve vodních objektech nápěchy. Voda se pak rozlévá mimo koryto, což je nežádoucí jev. Občas k tomu dochází a my se snažíme manipulací s vodou tomu předcházet. Stává se to například u jezu v Klášterci nad Ohří. Tam jsou celoročně položené ledové trámce, které chrání jez před působením ledu. Na dolní Ohři pomáhají Nechranice, odspodu nádrže odtéká voda, která má v zimě čtyři, pět stupňů a do určité vzdálenosti tak řeka nezamrzá. Standardně manipulujeme tak, abychom docílili vzniku ledové celiny. Ale příroda vždycky něco vymyslí a pořád je tu riziko, že se stane něco neočekávaného. Když vezmeme přivaděč, který teče po vrstevnici, tak nesmíme dopustit jeho zamrznutí. Voda by okamžitě přetekla do Chomutova či Jirkova, porušila by se hráz. Proto máme dohodu s elektrárnou v Prunéřově, že od nich kupujeme teplou vodu, s níž ohříváme tu v přivaděči. Pokud by i tak zamrzla, odstavíme vodu v přivaděči úplně.

Co byste doporučil lidem, kteří chtějí bruslit venku?

Vždycky si před vstupem na vodní plochu zjistit, jak je led tlustý. Mělo by to být aspoň dvanáct centimetrů pro rekreační vyžití, lepší je dvacet. Je potřeba myslet na to, že led není stejně silný po celé ploše, u přítoku nebo odtoku led bývá mnohem slabší. Nikdy nechodit na led sám, vždycky by o vás měl někdo vědět, aby mohl případně zasáhnout. Je dobré mít po ruce pramici a záchranné bodce. Na velkých nádržích je potřeba být velmi opatrný. Může se odpouštět voda a hladina pak hodně klesat. Na březích zůstane zavěšený led, pod kterým je vzduch a vy se můžete snadno probořit. A protože je tam volný prostor, už se nahoru nikdo nedostane. Takže vždy musíte vědět, jestli je led dost silný a jestli plave na vodě. Na zamrzlé řeky ať nikdo nikdy nechodí! Může se stát, že se provalí ledová kra, uvolní se nápěch a záchrana je nemožná. Pokud vám na ledový nápěch třeba vběhne pes a nechce zpátky, určitě za ním nechoďte, proboříte se a nikdo vám nepomůže. Na zamrzlé řeky v žádném případě nevstupovat!!! Všichni máme v paměti tragickou událost na Chomutovce, kdy se šli kluci sklouznout a smetla je vlna ledu.

Abychom nekončili pesimisticky, jak slaví vodohospodáři Silvestra?

V tomto máme výhodu, máme silvestry dva. Hydrologický silvestr alias HySil připadá na poslední říjnový den, kterým končí hydrologický rok. Za období od 1. listopadu 2024 do 31. října 2025 vyhodnocujeme hydrologická a hydrometeorologická data. Musíme brát v úvahu všechnu vodu, která spadne, zapojí se do hydrologické bilance a projeví se v odtoku. Pokud třeba v listopadu či prosinci napadne sníh, může se stát, že roztaje a odteče až na jaře následujícího roku. Proto je hydrologický rok posunutý.  Vánoce u nás nejsou jako od Lady, velice často prší. Je téměř jistota, že sníh, který napadne, do Vánoc či do Nového roku odtaje. Je tady možnost vánoční či novoroční povodně.

Tak to jsme také neskončili úplně optimisticky.

Dobrou zprávou je, že příští rok oslaví podniky Povodí šedesát let od svého vzniku, založeny byly 1. července 1966. Bude den otevřených dveří, akce pro veřejnost a oslavíme to i s našimi partnery, starosty a dalšími. Všechny rádi uvidíme. (r)