Generální ředitel Povodí Ohře: Trápí nás sucho, ale pitné vody je dost

Chomutovsko - Podnik Povodí Ohře letos slaví 60 let od svého vzniku. Jaká je aktuální situace s vodou v regionu, co přinesly poslední investice a co nás čeká v dalších letech? O tom jsme si povídali s generálním ředitelem státního podniku Povodí Ohře Janem Svejkovským.

Co je hlavním tématem, které letos rezonuje mezi vodohospodáři? 

Řekl bych, že je to jednoznačně sucho. Jak jej zvládat a jak se na hydrologické extrémy do budoucna adaptovat. 

Sucho bylo v létě kritické. Jak se to projevilo v nádržích? 

Vodní nádrže v naší správě letos čelí mimořádně nízkým přítokům. Červencové přítoky do řady nádrží dosahovaly pouze jednotek až desítek procent dlouhodobých hodnot pro tento měsíc. Přesto nádrže dál plní svou klíčovou úlohu. Akumulovanou vodou nadlepšují průtoky v tocích a současně pokrývají odběry pro vodárenské účely a zvýšené dodávky vody pro energetiku a průmysl. Nejnižší přítoky v červenci zaznamenaly například vodní nádrže Jesenice, Březová, Podhora, Vidhostice, Všechlapy, Křímov, Kamenička a Jirkov, kde množství přitékající vody do nádrže nedosáhlo ani 15 % dlouhodobého průměru. A krátkodobé srážky celkovou hydrologickou situaci výrazněji neovlivní. Ke zlepšení by bylo zapotřebí delšího období vydatnějších srážek.

A nedotovala potoky voda z rozpouštějícího se sněhu? Tahle sezóna mi přišla na sníh docela bohatá. 

Mohlo to tak vypadat, ale sněhu nebylo tolik. My jsme si zvykli, že sněhu není mnoho. A když přijde aspoň nějaká sněhová nadílka, tak nám připadá, že napadlo hodně. Zima byla silná například v „covidovém“ roce 2021, ale v posledních letech to je se sněhem slabé. Letošní suché období navazuje na hydrologicky velmi suchý rok 2025. Významné vodní nádrže jsou však koncipovány jako víceleté a umožňují i za současných nepříznivých hydrologických podmínek pokrývat mírně zvýšené požadavky na odběry vody a současně zajistit průtoky ve vodních tocích pod nimi. 

Jaký vliv má sucho na toky u nás? 

Obrovský a negativní. Vezměte si, že z Nechranic odtékalo osm a půl kubíků za vteřinu již od druhého červencového týdne, to je strašně málo. Průměrný odtok, podotýkám za celý rok, je téměř třicet jedna kubíků. V letošním roce začaly nádrže nadlepšovat průtoky v tocích již na konci května a kontinuálně pokračují i v průběhu léta. V situaci, kdy přítoky do nádrží zůstávají výrazně pod běžnými hodnotami, představuje řízené hospodaření se zásobami vody jeden z hlavních nástrojů, jak zachovat základní ekologické funkce vodních toků.

Dotklo se sucho aktuálně běžných lidí? Tedy kromě zahrádkářů, kteří si musí zalévat zahradu sami. 

Běžných lidí ani ne. Na zahrádkáře měl vliv zákaz odběru povrchové vody. V posledních letech se to děje každou sezónu a zákazy přicházejí čím dál tím dříve, třeba už na začátku července. Ale letos jsme zaznamenali první zákazy již na začátku června, což je alarmující zpráva. Pro ostatní lidi zatím žádný velký viditelný dopad sucho nemělo, protože v nádržích, které jsou tady vybudovány pro zásobování pitnou vodou, je kapacita dostatečná. Totéž platí i pro zahrádkáře, kteří zalévají pitnou vodou. Pokud obecní vyhláška toto zalévání nezakáže. Prověřujeme další lokality, kde by se mohlo nějaké vodní dílo postavit, bylo by dobré mít další zálohu a nechat budoucím generacím více možností pro vlastní rozhodování. Současné přehrady stárnou a když je potřebujete vypustit a opravit, musíte mít zálohu. 

Proč bychom měli potřebovat další přehrady? 

Ono je to mnohdy obtížně představitelné. Dnes otočíte kohoutkem a teče voda. Ale už není vidět všechna práce za tím, kdy naši dědové budovali přehrady, abychom my měli dostatek vody. Například na konci šedesátých let zrovna tady v Krušnohoří byl obrovský nedostatek vody, voda byla na příděl. I proto se vybudovala velká vodní infrastruktura a mnohé vodárenské nádrže. Nebýt toho, tak jsme dnes ve velkých problémech. 

Mohla by nastat situace, že bude voda znovu na příděl?

Neměla by se opakovat. A to je mimo jiné i naše práce, abychom upozorňovali na docházející zdroje a posilovali jiné. Vodárenské soustavy jsou propojovány tak, aby dokázaly zareagovat na případné výpadky. Tady na Chomutovsku jsme zásobeni hlavně z Přísečnice, ale i z Křímova, Kameničky a jirkovské nádrže. Zdrojů je více a dokáží se navzájem zastoupit. A to je důležité i v případech, kdy potřebujete některou nádrž odstavit a opravit. 

Rád bych zdůraznil, že tady máme hodně kvalitní vodu. Zdroje leží řekněme v člověkem opuštěných lokalitách, kde se méně zemědělsky hospodaří a na kvalitě vody je to znát. Važme si toho.

Takže vody v nádržích je dost a nedostatek nehrozí? 

Běžně jsme v tomto období mívali třeba v Nechranicích vody více. Na druhou stranu je potřeba říci, že odběry vody nejsou zdaleka tak vysoké, jako byly v 80. a 90. letech – samozřejmě již hovořím o vodárenských nádržích. Firmy i obce velice zapracovaly a zainvestovaly, aby snížily spotřebu a ztráty vody. I domácnosti si pořizují úspornější sprchy, toalety, perlátory a podobně. Je to také samozřejmě tím, že cena pitné vody stoupá, když stál kubík vody 40 haléřů, tak to nikoho netrápilo, teď je to 156 korun. Přes vyšší cenu, máte představu, kolik zaplatíte doma ročně za vodu? 

V domácnosti? Zhruba kolem 20 tisíc korun ročně za čtyři lidi. 

Vychází to tak zhruba 3 až 5 tisíc korun na jednoho za rok – to je 250 až 417 korun měsíčně. A teď to srovnejte s elektřinou či jinými statky, které si pořizujeme. Takže pořád říkám, že voda je velmi levná, přestože investice do vodní infrastruktury jsou obrovské. I díky tomu, že se vodou šetří. Přehrady v Krušných horách i jinde byly připraveny na daleko větší odběry. Přestože jsme součástí klimatické změny, tak i ve výhledech do roku 2100 nádrže stávajícím odběrům vyhovují. Ale bude skutečný vývoj klimatu odpovídat našim scénářům?

Takže kdyby se vody odbíralo stejně jako v 80. letech, měli bychom problém? 

To bychom dnes nezvládali. Vody máme kvůli i díky pokroku dost, važme si toho. Je těžké si uvědomit, že není automatické, že teče voda z kohoutku. Je za tím mnoho práce, od správy vodních toků, přehrad, hlídání odběrů, přes čištění odpadních vod až po koncovou úpravu a dopravu vody k lidem. A nejde jen o množství, ale i o kvalitu vody. K vodě se máme chovat velmi zodpovědně, šetrně a neplýtvat. Je to o našem chování.

Co tím myslíte konkrétně? 

Vezměte si například vlhčené ubrousky. Taková hloupost, by se dalo říct. Tato hygienická potřeba patří do koše, ne do záchodu. Pak způsobují ohromné problémy jak v kanalizacích, tak potom v čistírnách odpadních vod. Když přijde povodeň, tak vypláchne kanalizaci. A pak vidíte všude kolem sebe ubrousky, jak visí jako „ozdoby“. Hodně se o tomto problému mluví, každý podle mě aspoň tuší, co způsobují, přesto končí nadále v kanalizacích. Člověk by je tam neměl házet už jen proto, že mohou ucpat odpad, který pak vyteče do domu.

Když se ještě vrátíme k té zimě, tak museli jste během tohoto zimního období řešit nějaké nestandardní situace? 

Na Chomutovsku provozujeme jeden speciální umělý vodní tok, který se skládá z několika úseků. Lidé jej znají jako přivaděč. Voda v něm nesmí zamrznout, protože pak by mohla přetékat přes led a hrozilo by vylití z koryta do města, což se nesmí stát. V období mrazů jsme část přivaděče od Hačky museli odstavit. Když se oteplilo, začali jsme vodu zase pomalu pouštět. Nesmí se nic ucpat, musí se vše sledovat. Můžeme do přivaděče pouštět i teplou vodu z elektrárny v Prunéřově, ale za tu samozřejmě platíme. Než to střídat po týdnu, je lepší vodu zastavit na celé mrazivé období. Tuto zimu jsme k delšímu zastavení přistoupili, neděje se to ale každoročně. 

Jaké máte plány na tento rok? 

Zahájili jsme revitalizaci Ervěnického koridoru Bíliny, což je velký projekt. Druhá velká výzva je vysoutěžit projektanta na vodní dílo Kryry. Jednu soutěž už jsme připravili, bohužel nebyla úspěšná. 

Jaký by mělo vodní dílo u Kryr přínosy? 

Když to vezmu stručně, zajišťovalo by více vody v tocích kolem přehrady. Podvinecký potok i Blšanka v některých úsecích zcela vysychají. Díky nadlepšení by se voda z toků mohla využít v zemědělství, například při zalévání chmelnic, v opačném extrému zachytí zásadní část povodňové vlny a sníží povodňové škody. Bude tam i menší vodní elektrárna, dalším efektem bude rekreace či rekreační rybolov. 

Ředitelem Povodí Ohře jste se stal před třemi lety. Pociťujete nějaké změny ve fungování celého povodí jako celku? 

Voda se v zásadě chová pořád stejně. Podstatnou součástí naší práce je komunikace jak dovnitř, tak ven podniku. Hodně komunikujeme se starostkami a starosty, aby obě strany měly dostatek informací, abychom dokázali zajistit vše potřebné. Jsme myslím dobrým a odborným partnerem obcím v oblasti protipovodňových opatření a dalších vodohospodářských témat. 

Letos slavíte 60 let od vzniku Povodí. Co vlastně oslavujete? 

Do poloviny roku 1966, kdy vznikly podniky Povodí, tak fungovaly Okresní vodohospodářské správy. Veškerá správa vody, vodních toků, přehrad a všeho souvisejícího byla realizovaná na základě politických hranic okresů. Jenže voda jaksi nezná hranic. Takže vznik podniků Povodí byl obrovský posun, v Evropě ani ve světě nic takového nebylo. Byli jsme v tom průkopníky a vlastně nám to všichni záviděli. Předběhli jsme dobu, a to byla velká věc. Takže „velkou věc“ budeme letos slavit.