Studenti píšou: Malé ruce, velké pochopení

Světlana Želinská 2026-11-21 19:38:00

Světlana Želinská je čerstvě sedmnáctiletá studentka ŠKOLY EU PRAHA, střední odborné školy a gymnázia, kde druhým rokem studuje obor diplomatické služby. Předtím navštěvovala Gymnázium Podbořany a základní školu v Žatci. Zapojila se také do programu DOFE (Mezinárodní cena vévody z Edinburghu), v jehož rámci rozvíjí své sportovní aktivity, věnuje se dobrovolnické činnosti, mimo jiné práci se seniory a dětmi, a plní si také výzvu v oblasti kreativního psaní. Právě spojení jejího zájmu o práci s dětmi a psaní přineslo následující zamyšlení. Jsme rádi, že se s ním může podělit i se čtenáři našich novin.

Autorka: Světlana Želinská

Stačí změnit přístup. Dětský svět se změní také 

Stoupni si do řady, počkej, než dostaneš míč do ruky, najdi si někoho do dvojice a hoď míč o zem tak, aby ho chlapeček naproti Tobě chytil! Věta, pod kterou si každé dítě představí trochu něco jiného. Věta, u které dospělý, který si od rána neměl čas udělat kávu, často dokáže zvýšit hlas, aniž by si to uvědomil. Popostrčí dítě do řady a důrazně mu vysvětlí, ať už konečně dává pozor. Jenže pod tímto důrazem si každé dítě také okamžitě představí něco jiného...a přesně proto děkuji, že vám mohu představit svoji esej.

Komunikace s dítětem, které má ADHD. Lidé, v jejichž zranitelnosti je krása a u kterých není těžké vypozorovat, jak talentovaně dokáží kreslit, když k tomu dostanou správnou motivaci. Chci se na tuto komunikaci zaměřit, protože se jí pořád učím a každodenně díky dětem zjišťuji, co může přístup mě samotné na jejich vášni změnit. Letos v létě jsem dostala možnost si přečíst recenzi, která mi potvrdila, že v ní ten smysl vidím správně: ,,Pro mou šestiletou dceru s ADHD je právě takový člověk naprosto ideální. Světlaně se daří dceru svým vystupováním zklidnit, získat její pozornost a zároveň ji přirozeně zapojit do programu, aniž by na ni vytvářela jakýkoliv tlak. Je trpělivá, všímavá a dokáže velmi dobře reagovat na to, co konkrétní dítě v danou chvíli potřebuje.”

Telefon s e-mailem mi do ruky vložila maminka šikovné slečny, která byla jednou z dětí, kterým jsme zařizovaly animační program. Asi nikdy nezapomenu na ten nával vděčnosti a na to, co jsem si v momentu uvědomila. Na to, že práce s dětmi není jednotvárná a podle toho by k ní mělo být přistupováno. Často právě tak, že se člověk vynasnaží pochopit, co zrovna narušilo výkonnost človíčka, který je jinak tak chytrý a tvořivý. A že udělá vše pro to, aby tomu příště zabránil. Proto děkuji, že stále čtete.

ADHD je vrozená neurovývojová porucha centrální nervové soustavy. V mozku má vliv na aktivitu a pozornost, což se projevuje už od raného věku. Skládá se ze dvou částí. Impulzivita, kdy je pro děti v praxi těžké čekat, než budou na řadě, vyskakují v situacích, kde mají sedět a jsou “poháněni motorem”, aniž by to dělali schválně, je zpravidla viditelnější u chlapců. U dívek ho můžeme zaregistrovat naopak skrze nepozornost, často mohou vypadat, že neposlouchají a že je vyruší snad každý vnější podnět. Jenže neuvěříte...opět to dospělým nedělají schválně.

,,Můžu Ti udělat copánek, pochováš mě? A ještě, a ještě, a ještě, a pomůžeš mi?” Jakým způsobem k takovému dítěti ideálně přistupovat?

Věta, která byla zmíněna, je větou, jenž pošesté za den možná vážně trochu otravná být dokáže, ale hlavně faktorem, díky kterému na první dobrou poznáte, že něco děláte správně. Potřeba pozornosti a zvýšená náklonnost k ADHD patří a prvním krokem k laskavému přístupu je, že se Vás dítě nesmí bát. Jen v takovém případě si totiž uvědomí, že mu rádi pomůžete úkol rozdělit, že se nezlobíte a třeba i pomalu začne vidět, že to společně můžete zvládnout stejně dobře, jako ostatní.

V momentě, kdy strach není bariérou, je vše jednodušší a obě strany jsou otevřenější. Klíčem komunikace s kterýmkoli dítětem je tuto bariéru nevybudovat. Ať už to doma mají jakkoli, základem je děti odměňovat, ne trestat. Proto přichází na scénu otázka, čím se dá taková pochvala vysloužit?

,,Nemáme žebřík? Nevadí, přisunu tam židli,” ,,Můžeme dát pánovi na ulici peníze?” ,,Zastav, zastav, vždyť tam končí duha,” by byly ukázkovými příklady silných stránek. Děti s ADHD jsou velmi kreativní, dokáží dát ostatní na první místo a všímají si detailů. Často právě v situaci, kde má dospělý pocit, že o matematiku, kterou se snaží vyučovat, není vyvíjen zájem, dítě prostě a jednoduše má radost z motýla, který letí kolem a ví, že by o něm dokázalo vymyslet báseň, kdyby jen dostalo tu možnost. To je něco, co si zaslouží ocenit, ale v praxi tomu tak obvykle nebývá. Ale nevypadal by dětský svět o tolik krásněji, kdyby se dospělí alespoň pokusili najít kompromis?

Na základě silných stránek jednotlivce se přístup k němu totiž dá stavět poměrně jednoduše, stylem zamyšlení se nad tím, co bychom v jeho pozici ocenili my sami. Jednou z nejdůležitějších věcí pro dítě, jehož pozornost zvládne velmi rychle upadnout, je nastavení jasných očekávání, co je potřeba dotáhnout do konce, ať už je to domácí úkol z matematiky nebo týmová cesta k pokladu. Pokud ale jde právě o cestu, dítě může potřebovat si úkoly na ní rozdělit více, než ostatní, aby vědělo, kam svoji dávku soustředěnosti může, a dost možná i bude chtít, nasměrovat. 

Co nám cestu k úspěchu může znepříjemnit? Často může dojít k tomu, že ačkoli dítě ví, že by mělo sedět a poslouchat, impulzivně se pohybuje po židli a neustále se mu chce povídat. Věc, kterou si velká část pracovníků ale neuvědomuje je, že to není podnět k trestu, nejde o to, že by dítě dynamiku narušit chtělo. Situace by měly být brány spíše jako signál k fyzické aktivitě, která může být součástí rozvoje a udělat tak radost drtivé většině. Protože tři minuty, které obětujeme protažení a plácnutí si, za následný úsměv a nadšení dítěte stojí. Vždycky budou.

,,Pojďte udělat velkou řadu...super! Míč dostane první dvojice, Aničko, hoď míč Markovi...bezva práce! A teď předáme dál. Ostatní s námi fandí. Do toho!!” Věty, které u dětí zvládnou udržet dobrou náladu. Věty, díky kterým dospělý ukazuje, jak vypadá ovládání se. A hlavně věty, jenž doufám, že vám dnes něco daly. Děkuji, že jste eseji věnovali pozornost a děkuji za všechny dětské kolektivy, nad kterými jste se zamysleli a ve kterých právě díky vám může být svět lepším místem.


Napsal(a): Světlana Želinská

Komentáře

Prozatím zde nejsou žádné nabídky práce

Poslední videa

Prohlídka s princeznou na zámku Stekník

Osmého května na zámku Stekník malé i velké návštěvníky provázela princezna Adélka. Seznámila je nejen s historií zámku, ale také s několika zajímavými předměty z každodenního života.

Přehrát video
Oslava 101. narozenin paní Věry Skořepové

Ve čtvrtek 8. ledna dopoledne - krátký exkurs do sto jedna let staré historie nabídl ředitel Domova pro seniory v Žatci Petr Antoni.

Přehrát video