Stačí se dívat a pozorně naslouchat: Prozrazuje Ivana Žáčková, odkud čerpá inspiraci

Na ploše třiceti textů, které čtenářům ve zbrusu novém titulu nabízí, se dotýká i vážnějších témat. V knize ale nechybí ani odlehčené kousky a v neposlední řadě i příběhy, v nichž zachycuje humorné situace, které zažila sama na vlastní kůži nebo její rodina. „Celý loňský rok byl pro mne velmi inspirující. Měla jsem tak opravdu z čeho vybírat," sdělila nám autorka, kterou moc těší, že novinku stihla vydat v měsíci, jež je knihám zaslíbený. „Oproti předchozím třem povídkovým knihám, je tato o trochu více nasáklá „člověčinou”.  Takovou tou syrovou, která je v každém z nás… Kam až jsem schopni zajít, pokud nám o něco jde? Anebo naopak, kam až my sami dovolíme, abychom byli zahnáni? Co všechno v sobě dokážeme skrývat, co naopak hrdě ukazujeme navenek,“ přibližuje nadšená literátka témata, která se vinou téměř celou knihou. Nové dílko si mohou čtenáři zapůjčit v městské knihovně, jež nabízí všechny předchozí publikace Ivany Žáčkové.  „Jsem ráda, že si moje knihy lidé půjčují. Dokonce i básnická sbírka si našla svého čtenáře, tak doufám, že se moji příznivci na novinku těší," říká s úsměvem.

Psaní je pro Žáčkovou velkým koníčkem, kterému neváhá věnovat volný čas i vlastní finance. Jak sama říká, píše především z velkého přetlaku myšlenek, které posílá skrze své knihy dál. Také inspirace je podle ní všude habaděj, stačí se opravdu jen pozorně dívat a naslouchat. Své postřehy přenáší na papír také prostřednictvím našich novin, do kterých již téměř dva roky přispívá svými sloupky. Dva roky je také členkou Klubu severočeských spisovatelů, který dvě její povídky zařadil do svého almanachu.