Kněževes – Nenápadný městys Kněževes nedaleko od Rakovníka je proslulým poutním místem pro houbaře z celé republiky. A nejen pro ně, houby si jezdí fotit a filmovat například i televizní filmové štáby. Vyskytuje se tu totiž vzácný hřib kavkazský – a to v nijak malém množství. Před dvěma lety tu vyrostlo víc než tisíc exemplářů. Letos takové počty zatím nečekejte, ale nějaké houby tu určitě najdete také. Vzácné hřiby na kněževeském náměstí určitě nepřehlédnete. Už z dálky na ně upozorňují cedulky s popisky. O tom, jak se vzácný hřib kavkazský do středočeského městysu dostal, se vedou diskuse.
„Někdo říká, že je přinesli kozáci na botech, ale moc bych tomu nevěřil,“ svěřuje se mykolog Vladimír Bazika, otec kněževeského houbařského zázraku. „Hřib kavkazský určil známý německý mykolog teprve v roce 1985,“ dodává Bazika. Na kněževeském náměstí rostou v parku také hřiby koloděje, kterým se říká i kovář, anebo, jak dodává Bazika, se pro ně vžil na Rakovnicku i název strakoš. „Zpočátku jsem nevěděl, že je to hřib kavkazský, ale viděl jsem, že se nějak liší, tak jsem poslal vzorek do Prahy,“ vzpomíná Vladimír Bazika, který se houbám v Kněževsi věnuje více než dvacet let. „Napsal mi tehdy předseda mykologické společnosti, který houbu určil jako hřib koloděj, poddruh kavkazský. Pak se ale dohodl s vedoucím mykologického oddělení v Národním muzeu, že je to hřib kavkazský.“ A proč se hřibům kavkazským daří právě zde? „Rostou v symbióze s lipama, houbová vlákna v zemi si vzájemně dodávají výživu s kořínky stromů,“ vysvětluje Vladimír Bazika. „Pak jsou i stromy zdravější.“ Měst a městeček, kde rostou houby v centru obce je v Čechách víc ale problém je v tom, že Češi jsou národ houbařský a většina vzácných exemplářů skončí ve smaženicích a jiných houbových pokrmech. Jenomže v Kněževsi se v roce 1996 „vyrojilo“ uprostřed obce kolem stovky těchto hřibů. „Tehdy jsem pozval předsedu mykologické společnosti a ten řekl, že něco takového neviděl,“ vzpomíná Vladimír Bazika. Poté sem jezdili různí mykologové, ale pořád ještě se museli potýkat s konzumenty. „ Zpočátku houby sbírali nejen houbaři, ale i různí nemakačenkové, ale pak se podařilo tomu zabránit. Dohodli jsme se se starostkou, že díky hřibům proslavíme Kněževes, protože tady rostou daleko víc než ve Stachách na Šumavě, kde jsou známí tím, že tam rostou hřiby koloděje, a kde navíc u každého mají cedulku,
kdy hřib vyrostl,“ vysvětluje Bazika. Skutečný obrat ale nastal až když Vladimír Bazika napsal článek do novin. Místní lidé vzali obranu svého houbařského teritoria za své a k regionálním médiím se přidala i celostátní. „Jezdí sem televize Prima, byla tu i Nova, Česká televize i Český rozhlas,“ vypočítává. Nejvíc novinářů tu bylo před dvěma roky, kdy na náměstí vyrostlo podle některých údajů až 1200 hub. „Je to taková atrakce, ale houby už rostu i v lesích,“ usmívá se Bazika. „Našel jsem asi čtyřicet hřibů a budu připravovat houbový salát.“
