Komu fandím? Fotbalu jako celku, říká Jindřich Zedník z Krásného Dvora: Dlouhé roky pečuje o fotbalovou mládež, dostal Cenu Jose
2016-04-26 09:09:00Pořadatelé oblíbené ankety Nejlepší sportovec okresu Louny letos nově vyhlašovali i Cenu Josefa Masopusta, udělovanou fotbalovým nadšencům, hráčům nebo funkcionářům, kteří nezištně, mnohdy i celý život, pomáhají rozvoji fotbalu a také péči o jeho nejmladší hráče a příznivce. A pro tuto cenu si na pódium došel dlouholetý fotbalový trenér a funkcionář Jindřich Zedník z Krásného Dvora. Jindřich Zedník, fotbalový nadšenec a také dřívější starosta Krásného Dvora, je už od roku 1960 registrován ve fotbalovém hnutí – tehdy jako žák v Sokole Krásný Dvůr. Od roku 1988 až do dnešní doby je předsedou TJ Krásný Dvůr. Pod jeho vedením dospělí fotbalisté v obci hráli několik let krajský přebor, žáci i dorost pravidelně I. A třídu kraje a sám pan Zedník dlouhá léta trénuje a vede nejmladší přípravky oddílu TJ Krásný Dvůr. Od roku 1992 je členem VV OFS Louny a od roku 2015 předsedou výkonného výboru Lounské sportovní unie, z.s. Po svém vyhlášení ochotně souhlasil se žádostí o rozhovor. Sešli jsme se v klubovně na fotbalovém hřišti v Krásném Dvoře.
V jakém roce jste začal hrát, kolik vám bylo?
Bylo mi 12 – 13 let, když jsem začínal. Dříve nebyly přípravky, hráli jsme rovnou za žáky. Dodnes si pamatuji učitele tělocviku Janouška, který nás vedl k fotbalu. To víte, dříve nebyly žádné počítače, mobily, my kluci jsme trávili všechen volný čas venku a hlavně na hřišti.
Pocházím z Děpoltovic na Karlovarsku, moji rodiče se do Krásného Dvora přistěhovali v roce 1955, kde jsem začal chodit do první třídy. Mám ještě dva mladší bratry Jiřího a Jana, kteří také hráli fotbal za TJ Krásný Dvůr.
Odjakživa obráncem
Na jakém místě jste nastupoval – útočník, obránce, záložník?
Odjakživa jsem byl obráncem. Nevím, kdo mi to přisoudil, asi proto, že jsem vždy byl vyšší než ostatní. I za dorost a dospělé kategorie jsem hrál v obraně už od 17 let.
Kolik jste nadělil gólů, odehrál zápasů?
Tak tuhle statistiku už asi dohromady nedám. Jako obránce jsem moc gólů nenastřílel. Většinou jenom tak po rohu hlavou, takže asi 2 – 3 góly za sezonu jsem dával. Dříve vůbec byl jiný fotbalový systém.
Moje fotbalová kariéra skončila ve 33 letech. Mám ještě někde schovanou i průkazku. Potom jsem se stal trenérem 4. třídy a pracoval jsem ve vedení Sokola Krásný Dvůr.
Kolik hráčů prošlo vašima rukama jako trenéra?
Ti, co u mě byli, už mnozí dávno nehrají, ale svěřují mi na trénování zase své děti.
Říkejte mi Viki!
Věnujete se nejmladším přípravkám oddílu TJ Krásný Dvůr. Je s nimi i legrace?
Nyní mám v přípravce patnáct dětí předškoláků, jsou mezi nimi často sourozenci, trénují i děvčata. Například šestiletá Viktorie mi hlásí: „Trenére, říkejte mi Viki!“ Jsou to děti převážně z Krásného Dvora, ale i z Podbořan a dalších obcí regionu. Snažím se děti přitáhnout k fotbalu, aby využily svůj volný čas a sportovaly. Nemusí z nich vyrůst špičkoví hráči. Naše výukové sportovní programy jsou sestaveny tak, abychom pomáhali zvedat sebevědomí jedincům a ukázali, že nejenom pěstmi si získají respekt spoluhráčů.
Na jaře začíná soutěžní sezona i pro malé fotbalisty…
Ano, v dubnu se začínají hrát satelitní turnaje přípravek z oddílů Podbořan, Krásného Dvora, Lubence. Nejmenší hráči na zápasy a turnaje jezdí s rodiči. V zimním období halové turnaje přípravek pořádáme ve Vilémově a Radonicích. Aby to děti více bavilo, snažíme se zatraktivnit turnaje cenami, diplomy, sladkými odměnami. Zápasy berou velmi vážně, a když prohrají i slzička ukápne. Pro povzbuzení dáváme všem medaile, i když jsou třeba na 4. místě z celkem čtyř zúčastněných týmů. Jsou to hráči, ale jsou to hlavně děti, které je třeba motivovat, chválit. Mám perfektního kolegu, trenéra Míru Zaržického, který k nám dojíždí trénovat z Kadaně. Právě on zajišťuje na turnaje diplomy, sladké odměny.
Věnují se sportu
Co vaši vlastní děti, vnuci, jdou ve vašich stopách?
Mám dva syny. Starší Jindřich se věnuje horské turistice a vodáctví, mladší Petr hraje fotbal ve Velkých Přílepech, je předsedou Junior Fotbal Klubu. Přenesl tam moje metody tréninku (úsměv). Mám také pět vnoučat, všichni se věnují sportu, čtyři z nich také hráli nebo ještě hrají fotbal ve Velkých Přílepech.
Setkal jste se během vašeho působení ve fotbale s nějakými slavnými hráči?
Ano, byli to třeba Pavel Kuka, Vladimír Šmicer, Patrik Gedeon. Někdy zvu i tyto slavné hráče na turnaje k nám, aby kluci viděli své idoly. Když přijede k nám slavný fotbalista, hned to má celé jiný náboj. Znám se s Ivo Viktorem, Ivanem Haškem, byl tu také slavný útočník Tomáš Skuhravý. Nesmím zapomenout samozřejmě na Frantu Chvalovského, rodáka z Blšan. Právě on nastartoval fotbal u nás v regionu jiným směrem, než dříve, svůj klub načas dostal až do první ligy, byl i předsedou fotbalového svazu. Mládežnická fotbalová akademie v Blšanech vznikla i díky němu.
Kam jste se dostal s fotbalem, na jaká zajímavá místa?
Například na mistrovství světa v Německu, zápas ČR – USA, také na zápas Juventusu v Itálii, nedávno jsem byl s devítiletým vnukem Davidem na kvalifikaci ČR – Island v Plzni. Díky T-Mobile malí hráči doprovázejí fotbalisty na zápas, takže tam byl i vnuk a byl to pro něj velký zážitek, dojalo to i mě.
Je to loterie
Vyhledáváte a doporučujete talenty do okresních výběrů. Je to těžké?
S vyhledáváním a přípravou mladých talentů to je loterie. Ale vychovali jsme několik hráčů, kteří se dostali až do ligy dorostu. Máme tu mladé fotbalisty i z domova dětí v Mašťově, i tam najdu šikovné děti. S vychovateli z domova máme dobrou spolupráci.
Jak je to s omladinou v místním fotbale?
Vždycky je co zlepšovat, to se týká všech klubů. Někdy mám ale pocit, že my na vesnici „vyrábíme“ hráče pro ostatní. Děti přecházejí k jinému sportu – florbal atd. Dorost v regionu má jen Krásný Dvůr, Podbořany, Žatec.
Udělala vám cena Josefa Masopusta radost?
Ano, samozřejmě. Je to příjemný pocit. Překvapilo mě i to, kolik lidí mě zastavilo nebo napsalo a gratulovalo mi k ocenění. Lidé mě v obci dobře znají, je to dobrý pocit, když vám fandí a ocení vás.
Cena Dr. Václava Jíry
To ale není všechno, v květnu vám bude předáno také další prestižní ocenění za celoživotní činnost ve fotbale – Cena Dr. Václava Jíry. Je to tak?
Ano, je to pravda. V minulých dnech jsem se dozvěděl, že Výkonný výbor Fotbalové asociace České republiky se rozhodl mne jmenovat laureátem Ceny Dr. Václava Jíry. Jedná se o vyznamenání za přispění k rozvoji českého fotbalu. Nejvyšší fotbalové ocenění, které už od roku 1993 předává ČMFS fotbalovým osobnostem za dlouholetou pracovní činnost ve fotbalových klubech v rámci jednotlivých krajských regionů.
Slavnostní předávání cen se uskuteční 9. května v Tereziánském sále Břevnovského kláštera v Praze.
Kromě nových talentů sháníte také dotace pro TJ Krásný Dvůr. Umíte v tom chodit?
Naučil jsem se vyhledávat granty, dotace, sponzory, příspěvky. Kdo mě zná, ten už ví, že se mě jen tak nezbaví (smích). Právě tento týden jsem se dozvěděl, že z regionu Podbořanska pouze Tatran Podbořany a potom naše TJ Krásný Dvůr jsme byli úspěšní na MŠMT v „Programu VIII – Organizace sportu ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách“. To je skvělé, můžeme legálně zaplatit trenéra, koupit sítě a tak dále. Ministerstvo rozdělovalo 230 milionů a my jsme mezi těmi, kteří prošli. Dostali jsme 82 tisíc korun podle počtu dětí do 18 let, které vedeme v klubu.
Fandím fotbalu!
Komu vlastně fandíte?
Fotbalu jako celku! Rád se podívám na jakýkoli pěkný zápas. Samozřejmě fandím české reprezentaci a také všem týmům Krásného Dvora (úsměv).
Co jste vystudoval a jak jste postupně došel k místu starosty obce?
Po vyučení jsem vystudoval střední školu zemědělskou v Roudnici nad Labem. Po vojně jsem pracoval jako technik na státním statku v Podbořanech. V roce 1984 mi bylo 35 let a byl jsem zvolen poslancem obce Krásný Dvůr a jmenován jako tajemník obce. V roce 1986 jsem byl zvolen předsedou místního národního výboru. V roce 1990 mě pak lidé opět zvolili a byl jsem starostou obce až do roku 2006. Infrastruktura, plyn, voda, kanalizace, elektřina do země, hřiště, všechno to jsme během té doby udělali a těší mě, že obec to všechno má. Byla to práce na plný úvazek, někdy bohužel i na úkor rodiny.
Máte koníčky?
Asi už víte, že můj největší koníček je fotbal. A pak dům, rodina, vnoučata. Jak se říká, vychovej syna, postav dům, zasaď strom. Všechno se mi splnilo.
Pomáhá fotbalovému klubu současné vedení obce?
Ano, máme výbornou spolupráci s obcí, se starostou Zulikem Vychytilem i místostarostkou Leou Jandovou. Vycházejí nám velmi vstříc.
Jaké máte další plány ve vašem klubu?
Život kolem fotbalu a rozvoje klubu nikdy nekončí. Pomocí grantu bych si přál, abychom měli i hřiště s umělou trávou, to je moderní trend a prospívá budoucnosti fotbalu. V Německu a Nizozemí ho mají v každé vesnici, aby kluci mohli trénovat i v zimě. Přípravné zápasy jsme hráli v zimě v Kadani na umělé trávě, pod světlem, byla to paráda! Chtěl bych, aby takový trávník byl i u nás. Už třetí rok žádáme o dotaci na něj, snad to už jednou vyjde.
Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí.
Alla Želinská
Napsal(a): Alla Želinská
Komentáře
Přečtěte si také
Nabídky práce
ŘEDITEL/ŘEDITELKA MŠ Peruc
Bližší info na webu obce Peruc. Nástup 1. srpna 2024, přihlášky zasílejte do 17. května 2024.
WWW: https://peruc.cz/
E-mail: podatelna@peruc.cz
ŘEDITEL/ŘEDITELKA ZŠ A MŠ Vilémov
Bližší informace na webu Obce Vilémov u Kadaně.
Tel.: 474398146
WWW: https://www.obec-vilemov.cz/
E-mail: vilemov@obce-cv.cz
Poslední videa
Valentýnský koncert v žateckém divadle rozněžnil i rozpálil
Klavír Jiří Knotte a housle Milan Brouček... Bravo!
Přehrát video
V 1.A ZŠ P. Bezruče v Žatci děti s učitelkou v kroužku probíraly první vysvědčení
Ve středu 31. 1. 24 se rozdávaly pololetní vysvědčení - přesněji Výpisy vysvědčení. Třídní učitelka 1.A Nikola Martinovská si se svými prvňáčky v poslední hodině po předání o tom povídala...
Přehrát video
