Chmelaři se bouří proti omezení mědi

Ministerstvo zemědělství požádá Evropskou komisi, aby odložila a přehodnotila své nařízení o výrazném snížení používání měďnatých sloučenin na chmelnicích ve formě fungicidů, tedy pesticidů užívaných k hubení houbových chorob.

„Budeme chtít po Evropské komisi, zda je možné toto opatření odložit. Měly by se ještě dodat další důkazy, zda je tato úprava z hlediska zdravotních dopadů nezbytná,” vyjádřil ministr zemědělství Marian Jurečka. Ministerstvo bude argumentovat tím, že pěstitelé chmele nemají adekvátní náhradu za fungicidy s obsahem mědi. „Rozhodně neskládáme ruce do klína a chceme ještě diskusi otevřít a pokusit se rozhodnutí změnit,” dodal ministr.

Od roku 2018 by měli pěstitelé chmele v EU podle nařízení Evropské komise používat maximálně čtyři kilogramy čisté mědi na hektar chmelnice, zatímco nyní aplikují kilogramů osm. Poloviční množství mědi ale podle odborníků i pěstitelů nebude na zamezení houbových nákaz stačit. V případě deštivého počasí pak mohou tyto choroby výrazně snížit úrodu a kvalitu chmele.

Pokud tuzemští pěstitelé chmele budou muset omezit přípravky s obsahem mědi, tak podle Lichnovského můžou v případě deštivého léta přijít o velkou část úrody. Nebo bude velmi zhoršená její kvalita. Nabídka ochranných přípravků proti houbám je v případě chmele značně omezená. „Chmel je minoritní plodina a nadnárodním výrobcům ochranných přípravků se nevyplácí registrovat nové ochranné látky. Jejich spektrum je proto velmi zúžené. Pokud to ještě Evropská komise pěstitelům ztíží tím, že nebudeme moci účinné prostředky používat kvůli obsahu mědi, tak to bude obrovský problém. „Jiné způsoby ochrany než přípravky s mědí nejsou efektivní. Biologická ochrana, kdy se na chmelnice nasadí jiná houba, která peronosporám konkuruje, příliš neúčinkuje,“ sdělil Josef Patzak ze žateckého Chmelařského institutu.