Výstava Město a katastrofy, díl pátý - Kriminalita a její trestání v Lounech v raném novověku

  Lounská vězení V Lounech v 16. století najdeme 4 místa označovaná jako vězení. Největší z nich bylo vězení šatlavní. Šatlava sloužila jako vazební vězení a nacházela se v blízkosti radnice. Šatlava měla pravděpodobně patro, kde se nacházel byt biřice a hostinská místnost pro kata. Louny měly sice od roku 1381 právo popravy, nicméně krom několika málo let v období třicetileté války si město vlastního kata nikdy nedrželo. V případě, že bylo jeho služeb potřeba, Louny si ho zapůjčily ze sousedního Žatce nebo Mostu. Mezi nejtvrdší vězení se řadil komplex sklepení pod radnicí, který měl různé využití. Jedním bylo právě zadržení obviněných z trestného činu. Bylo známo pod pojmenováním „Brožka“. Od poloviny 17. století sem ale začala prosakovat spodní voda, která musela být pravidelně odčerpávána, ale dál fungovala jako vězení. Poslední dvě vězení jsou „Beran“ a „Kapsa“. Beran byl zřízen v roce 1587 v jedné z bašt, ale už v roce 1602 byl přebudován na sklad mouky a chmele. V 70. letech 16. století se poprvé objevuje vězení Kapsa, je možné, že bylo součástí šatlavy, možná část sklepů pod šatlavou, ale nelze ji s jistotou lokalizovat. Ve městě se také nacházely dva pranýře, jeden stál před radnicí a jako alternativa působil železný kruh, připevněný při vchodu do děkanského kostela svatého Mikuláše.