,,Založit neziskovku a poskytovat sociální služby není jednoduchou záležitostí,“ říká ředitelka spolku Vavřinec

V oblasti sociální práce a sociálních služeb ve velkém rozsahu působí nestátní neziskové organizace, na jejichž činnosti je tak závislé uspokojování potřeb sociálně znevýhodněných občanů. V lounském okrese je jedním takovým spolek Vavřinec, který zde v současné době poskytuje tři sociální služby – sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, azylový dům pro rodiny s dětmi a centrum odborného sociálního poradenství v Lounech. Jak dlouho již spolek Vavřinec funguje, kde bere finance, co chystá za další projekt a jaký je vlastně největší sociální problém na Lounsku? Na to jsme se zeptali ředitelky spolku Miroslavy Hrdličkové.

Spolek Vavřinec

• Představte nám v krátkosti spolek Vavřinec.

Spolek Vavřinec je nestátní nezisková organizace, která se zabývá poskytováním sociálních služeb. Prioritně se zaměřujeme a máme registrované tři sociální služby – azylový dům, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a odborné sociální poradenství.

Jsme lokální spolek. Zabýváme se sociálními službami pouze v lounském okrese. Naše ambulance můžete najít ve městech Žatec, Louny a Postoloprty. Terénní pracovníky pak můžete potkat také ve spádových obcích a v Podbořanech.

• Jak dlouho již spolek funguje?

Spolek byl založen v roce 2013 a první sociální službu začal poskytovat v roce 2014. Byla to ale sociální služba zcela jiného rázu. Jednalo se o terénní programy v Postoloprtech, kde jsme získali zakázku od Krajského úřadu Ústeckého kraje. Jednalo se o sociální služby v terénu pro dospělé osoby.

Tuto službu nyní již neposkytujeme, protože situace se v dané lokalitě vyvinula zcela jiným směrem. V Postoloprtech bylo potřeba zaměřit se na práci s drogově závislými osobami. To my neumíme. Rozhodli jsme se proto pro ukončení služby. Nyní zde terénní službu poskytuje organizace Drug Out.

Již za chodu terénních programů jsme zahájili provoz dalších tří sociálních služeb, které provozujeme i nyní. Vzhledem k tomu, že se jedná o službu pobytovou, ambulantní i terénní, vidíme perspektivu v jejich vzájemném propojení. Můžeme tak rodinám v nouzi nabídnout více variant pomoci při řešení jejich nepříznivé situace.

• Během roku organizujete a jste součástí několika kulturních akcí. Jakých konkrétně?

Jsme organizátorem Pohádkového lesa v Tuchořicích. Jedná se sice o akci velmi náročnou na přípravu i na samotnou realizaci, ale zároveň velmi oblíbenou a žádanou. Pohádkový les jsem se svými kolegyněmi pořádala již během svého působení ve Fondu ohrožených dětí, nyní v tradici pokračujeme ve Vavřinci.

Chceme, aby byla akce pro děti zajímavá, proto každý rok připravujeme nějakou inovaci. Předpokládaný termín akce v letošním roce je 21. září. Náročné přípravy jsou týmu kompenzovány zpětnými kladnými ohlasy a nadšením dětí. Věříme, že na této akci se dobře baví i rodiče. Někteří tatínci se dokonce vyjádřili, že je to větší legrace než na akci pivovarů. A to je fakt vyznamenání! Velmi si při této akci ceníme podpory Obce Tuchořice, která nám pomáhá akci zrealizovat nejen po stránce technické, ale i finančním příspěvkem.

Účastníme se i dalších akcí. V loňském roce například Putování v Žatci, farmářských trhů a soutěže o nejlepší recept. Tradicí se pro nás stává i účast na adventních trzích na žateckém náměstí, kde prodáváme výrobky zhotovené ve Vavřinci a speciální Vavřincův svařák.

• Kolik má spolek zaměstnanců?

Pokud by se nám podařilo obsadit všechny naplánované pracovní pozice, pak by měl spolek osmnáct zaměstnanců. Pracovníků s potřebnou kvalifikací je však momentálně nedostatek a jejich fluktuace je veliká. Málokdo má dnes odvahu pracovat v sociálních službách neziskového sektoru, kde je mzda závislá na státní dotaci a dílčích zdrojích. Za sebe si však myslím, že se nám podařilo z Vavřince vybudovat organizaci, která má své místo při poskytování sociálních služeb v regionu a vybudovat si systém zdrojů na zajištění základních činností ve službách.

• Máte i nějaké dobrovolníky?

Ano, pracují u nás i dobrovolníci. Ti však nemohou přímo vykonávat sociální službu. To zákon neumožňuje. Mohou například doučovat děti, pomoci při výmalbě azylového domu nebo při organizaci akce Pohádkový les. Pohádkový les bychom bez dobrovolníků realizovat nemohli, je jich v daný den potřeba kolem padesáti. Jejich pomoci si velmi vážíme.

•  Jak je to s financováním sociálních služeb?

Financování sociálních služeb zajišťuje krajský úřad prostřednictvím státních a dílčích dotací. Dále jsme financováni z prostředků měst a žádáme o sponzorské dary další donátory.

Velmi si ceníme spolupráce s městy Žatec, Louny a Postoloprty, které nám v rámci komunitního plánování pomáhají formou dotací na sociální služby. Podpora místních firem a dalších osob je pro nás také velmi významná a děkujeme za ni.

Jednotlivé projekty

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

• Co jsou vlastně sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi?

Jedná se o terénní a ambulantní sociální službu, kterou zajišťujeme v celém lounském okrese. Abychom klientům nabídli místo, kde se mohou na pracovníky ve stabilní dobu obrátit, zřídili jsme ambulance v Žatci, v Lounech i v Postoloprtech.

Většinou se však pracovníci pohybují přímo v terénu. Díky služebnímu autu jsou pracovníci mobilní a poskytují služby i na vesnicích. Má-li rodina problém, může se s pracovnicí domluvit telefonicky na návštěvě přímo v domácnosti.

Na pracovníky služby se mohou obracet i obecní úřady, mají-li v obci rodinu v tíživé situaci.

Služba je poskytována zdarma.

Rodiny v nouzi se mohou na službu obrátit například v případě, hrozí-li jim ztráta bydlení, potřebují podporu při jednání na úřadě (při vyřizování sociálních dávek apod.), potřebují podporu při hledání zaměstnání, při řešení dluhů, při péči o domácnost či péči o děti, potřebují-li podporu při komunikaci se školou, zajištění odborného lékaře, atd..

Azylový dům

• Provozujete azylový dům pro rodiče s dětmi. Kde se nachází a jaká je jeho kapacita?

Azylový dům najdete v Žatci ve Studentské ulici. Je v něm sedm bytových jednotek s 28 lůžky. V azylovém domě jsou ubytovány rodiny s dětmi, které se ocitly v bytové a sociální tísni.

Azylový dům byl původně zřízen pouze pro matky s dětmi, následně byl s ohledem na prostorové uspořádání a navyšující se poptávku, rozšířen pro rodiny s dětmi. Pro rodinu to znamená, že již nemusí být rozdělena (otec nemusí žít odděleně na azylovém domě pro muže) a péče o děti tak není pouze na matce. Mohou se např. střídat v aktuální péči o děti a docházet do zaměstnání.

V lounském okrese jsme jediným azylovým domem tohoto typu. Nejbližší obdobná služba se nachází v Chomutově.

• Je azylový dům plný?

Máme dokonce pořadník. V loňském roce jsme se nedostali pod deset lidí v pořadníku. Rádi bychom, aby služba byla dostupná pro rodiny v akutní tísni, tzn. s možností okamžitého ubytování. To však s ohledem na velkou poptávku ze strany rodin není možné.

Neznamená to však, že od zájemce pouze převezmeme žádost o ubytování a čekáme na uvolnění kapacity azylového domu. Zájemci nabízíme možnost využít sociálně aktivizační službu a pokusit se najít bydlení v jiném azylovém domě či bydlení mimo azylový dům.

Kapacita azylového domu je dlouhodobě nedostatečná, rádi bychom jí v budoucnu rozšířili.

• Je nějaké omezení, jak dlouho mohou rodiny s dětmi v azylovém domě pobývat?

Podle zákona o sociálních službách tam mohou být zpravidla jeden rok. Pro některé rodiny je rok dostatečně dlouhá doba na „vzpamatování se“ z krize a odchází do klasického nájemního bydlení, pro jiné rodiny je to čas krátký a odchází do jiného azylového domu.

• Jak může veřejnost podpořit rodiny v azylovém domě?

Jakékoliv pomoci si velmi vážíme. Veřejnost může přispět buď finančně, nebo materiálně.

Odborné sociální poradenství

• Kdo všechno a s čím za vámi může dorazit do centra odborného sociálního poradenství?

Jde o kancelář, která je v Lounech v blízkosti okresního soudu. V kanceláři se klienti mohou potkat se sociální pracovnicí, která jim může pomoci např. v případě, že potřebují sepsat podání k soudu – úprava výchovy a výživy dětí, zvýšení výživného, svěření dětí do péče nebo taková podání, u kterých není potřeba, aby je sepisoval právník. Ulehčuje se tím práce OSPODu (Orgánu sociálně-právní ochrany dětí) i soudu.

Dále se mohou klienti obracet na sociální pracovnici v poradenství se svými dluhy. Pomůže jim dluhy zmapovat a odkáže je na patřičného odborníka, který je kompetentní k tomu s nimi dál dluhy řešit.

Sociální pracovnice může dál klienty v tíživé životní situaci nasměrovat tam, kde jim mohou s konkrétním problémem pomoci – zmapuje jejich problém, vyhledá kontakt na odbornou pomoc, dojedná termín schůzky apod.. Jde vlastně o jakousi prostřednici mezi specializovanými pracovníky a veřejností.

• Je poradenství zdarma?

Ano, poradenství je pro všechny zdarma.

• Na který z výše uvedených projektů jste nejvíce pyšná?

Spíš než na projekt jsem vždy pyšná na situaci, kdy se podaří zaktivizovat konkrétního klienta a podaří se obnovit fungování rodiny tak, že není třeba odebírat děti do ústavní péče.

• Připravujete nějaký další projekt?

Plánů je hodně. Pracovníků málo (smích).

Chtěli bychom rozšířit kapacitu azylového domu a zkvalitnit jeho vybavení, které je díky častému střídání rodin rychleji opotřebováno.

Dalších plánů je mnoho. Většina z nich navazuje na naše současné aktivity a směr, tj. pomoc rodinám s dětmi v tíživé situaci. O novinkách budeme veřejnost samozřejmě včas informovat.

Situace v okrese

• Co považujete za největší sociální problém v lounském okrese?

Bydlení. S ohledem na rozvoj průmyslové zóny Triangle a příliv nové pracovní síly do velkých firem ubyly byty nebo jsou drahé a pronajímatelé nechtějí našim klientům byt pronajmout.

Od toho se pak odvíjí všechno. Když nemají klienti kde bydlet a nemají vhodné zázemí, je těžké je namotivovat, aby chodili do práce. Nemohou ani zajistit zázemí pro své děti. Toto vše může vyústit až v odebrání dítěte do ústavní péče a právě službami, které poskytujeme, se snažíme tomuto předejít. Samozřejmě nejsme jedinou pomáhající organizací, úspěšnost pomoci rodinám závisí na celkové kooperaci s ostatními poskytovateli sociálních služeb a místními úřady. Jsem ráda, že spolupráce na lokální úrovni je s ostatními subjekty opravdu výborná.

Práce v sociálních službách

• Proč jste si vlastně zvolila práci v sociálních službách?

To byla tak trochu náhoda. Šla jsem studovat do Mostu vyšší odbornou školu a v okamžiku, kdy jsem absolvovala, se mi naskytla příležitost pracovat ve Fondu ohrožených dětí (FOD) a shodou okolností zrovna při zakládání nového projektu. Tenkrát vznikaly ZDVOPy (Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc) – Klokánky. V Žatci jsme otevírali úplně první Klokánek. Fond ve spolupráci s městem otevíral budovu současného azylového domu. Jeden z bytů byl Klokánek a z dalších byl Dům na půli cesty. To je služba pro děti, které po dosažení zletilosti odcházejí z dětských domovů. O Dům na půli cesty nebyl takový zájem, jaký se předpokládal, tudíž se byty začaly obsazovat matkami s dětmi. Nakonec po velké poptávce domu pro kompletní rodiny vznikl nynější azylový dům.

Ve Fondu ohrožených dětí jsem pracovala od roku 2000. V roce 2015 FOD provoz azylového domu ukončil a realizaci tohoto projektu začal Vavřinec. Klokánek je realizován Fondem ohrožených dětí i nadále.

• Jsou nějaké věci, které Vás ve vašem oboru trápí?

Administrativa (smích). To je opravdu nejhorší. A navíc neustále narůstá. I když to je asi trápení celé společnosti, nejen sociálních služeb.

Trochu mně mrzí, že byť se jedná o perspektivní obor a práci pro společnost velmi potřebnou, je sociální práce veřejností stále tak trochu podceňována a znevažována.

• Jaké vlastnosti se podle Vaší zkušenosti nejvíce hodí pracovníkovi v sociálních službách?

Určitě musí být komunikativní. Měl by být spíše kliďas než pruďas. Musí to být člověk trpělivý, empatický, který se umí vcítit do situace klienta, ale na druhou stranu si umí držet profesní odstup, takže ho problém nepohltí. Musí také umět naslouchat.

• Co vás ve vaší práci povzbuzuje, co vám nejvíce pomáhá, z čeho čerpáte pro svou práci energii?

Založit neziskovku a poskytovat sociální služby není jednoduchou záležitostí. Téměř denně se potkáte s nějakou technickou komplikací nebo se smutným příběhem klienta. Pro mě osobně je velmi důležitá podpora rodiny, která chápe mou časovou vytíženost a pomáhá nám na různých akcích. Dále jsou mi oporou přátelé, kterým se můžu ze svých starostí vypovídat a tým spolehlivých a loajálních pracovníků, kterým záleží na tom, aby spolek nejen fungoval, ale hlavně pomáhal.

Děkuji za rozhovor.