Syn válečného hrdiny: Jsem hrozně rád, že lidé nezapomínají

Soňa Šímová 2021-05-29 06:43:00

BLATNO (soš) — „Jsem hrozně rád, že existují lidé, které období druhé světové války zajímá a dají si práci vytvořit něco takového. Od srdce. Že nezapomínají. Jsem trochu špatný z novodobé mládeže, která to všechno vidí jinýma očima a faktologii toho všeho zapomíná. O to víc si vážím, těch, kteří vytvoří něco takového. Nutí mě to až k slzám. Až se za to stydím,“ neskrýval dojetí Lubor Chvalovský, syn jednoho z důstojníků chomutovského pluku 46, kteří jsou zvěčněni na nové naučné tabuli osobností z řad tohoto útvaru v Muzeu čs. opevnění Na Kočičáku. Zúčastnil se jejího slavnostního odhalení a při té příležitosti zavzpomínal nejen na svého otce, ale také na nelehkou dobu po nástupu komunistického režimu.

Psal se rok 1919, skončila I. světová válka a Josef Chvalovský se vrátil do vlasti s transportem legionářů. V meziválečném období postupně vystřídal velitelská místa u třech pěších pluků v Levoči, Chomutově a Kadani. Během mobilizace v roce 1938 byl nasazen jako velitel 1. praporu pěšího pluku 46 do oblastí Falknovska, kde se velmi dobře osvědčil při potlačení nepokojů vyvolaných henleinovskými ordnery.

Po březnové okupaci zbytku okleštěného Československa se zapojil do odboje a počátkem srpna 1939 ilegálně překročil hranici Polska. V Krakově se zapsal ke vznikající československé zahraniční armádě a v polovině srpna 1939 odjel jako velitel posledního vojenského transportu do Francie.

„Vzpomínám na něj tak často, až si připadám velmi slabý. Jeho morální vlastnosti jsem částečně zdědil. Miluji tuto vlast a miluji tuto republiku. Nikdy nezapomenu, co pro ni všichni tito stateční lidé udělali. O to víc si nevážím té protistrany, která na to na všechno hází špínu a touží pouze po svých vlastních ziscích,“ zavzpomínal na osobnost svého otce Lubor Chvalovský. Ten se narodil v Praze a následně žil s rodinou v Chomutově. Když synovi bylo šest let, musel emigrovat a Lubor s maminkou přesídlili do Jičína, kde měla své původní bydliště.

Po komunistickém převratu doba nepřála veteránům ze západní fronty a v dubnu roku 1949 musel Josef Chvalovský za dramatických okolností uprchnout před zatčením do americké zóny v Německu. Podruhé tak ilegálně opustil republiku a odešel do exilu.

„V té době jsem byl v podstatě ještě dítě, bylo mi 15 chtěli jsme utéct i s maminkou a mojí sestrou, protože nás režim pronásledoval, mě vyhodili ze školy. Bylo neštěstí, že nás chytili na hranicích, rozdělili nás, mě zavřeli do samovazby v Domažlicích. Jen mojí sestře se to podařilo, ta utekla. Tenkrát mi při výslechu řekli, že tatínek nám šel naproti a byl zastřelen. To bylo něco hrozného. Byl jsem v samovazbě, chycený, sám a ještě mi řekli, že tatínek je mrtvý. To si nikdo neumí představit,“ vybavil si Lubor Chvalovský těžké časy po válce.

Tatínka potom naživo viděl až v roce 1967 v USA, kam se po všech trablech přestěhoval a kde bydlel u své dcery. V texaském Houstonu nakonec Josef Chvalovský zemřel 27. srpna 1986. Navzdory československým úřadům byl tajně pohřben v rodných Podmoklách.

„Tatínek byl žákem doktora Edvarda Beneše. Ten mu dělal profesora ve škole a setkali se samozřejmě při všech těch vojenských akcích. Byli přátelé. Hrozně moc ho uznával jako hrdinu a o to víc mě těší, že i on je tady zvěčněn jako hrdina, kterým bezesporu byl. Vždyť získal spoustu nejvyšších vyznamenání. Třeba Řád královny Alžběty. Když jsem si o něm mohl přečíst tady na té tabuli, je to něco neskutečného. Abych byl upřímný, ani jsem nečekal, že se ještě něčeho takového dožiji,“ řekl s dojetím Lubor Chvalovský.

On sám sloužil 2,5 roku u neblaze proslulých „pétépáků” na dole Antonína Zápotockého na Kladně. „Všichni ti nadřízení, ti důstojníci, věděli, čí jsem syn. A dávali mi to, lidově řečeno, sežrat. Já byl za to na tatínka hrdý. A dnes jsem si to mohl znovu připomenout,“ uzavřel Lubor Chvalovský.

Více fotek z odhalení najdete zde: http://www.ohremedia.cz/clanek/

Pod foto: Lubor Chvalovský se členy Muzea čs. opevnění Na Kočičáku při odhalení pamětní desky osobnostem chomutovského pěšího pluku 46.

Foto: Soňa ŠÍMOVÁ

Komentáře

Nabídky práce

Práce v Rakousku

Hledáte práci v Rakousku? Mluvíte Německy? Máte praxi ve stavebnictví či řemeslech? Kontaktujte nás!
Kontakt: Irena Chaloupková
Tel.: 608825535
WWW: https://trummer.eu/cz/
E-mail: irena.chaloupkova@trummer.eu


ELEKTROMECHANIK ÚDRŽBY - CIE Praga Louny

Mzda až 43.000 Kč. Týden dovolené navíc, příspěvek na stravování, penzijní připojištění, firemní tel. tarify, motivační příspěvek, bonusy k pracovním a životním jubileím, příplatky za práci ve svátek, o sobotách a nedělích, za práci v noci a přesčas. Požadavky: vyučen v oboru elektro; odborná způsobilost dle vyhl. 50/78 Sb. § 6, 7; čtení elektrotechnických schémat.
Kontakt: Ivana Pelcová
Tel.: 731430762
E-mail: ipelcova@cieautomotive.com


Dělník do dřevovýroby - Radonice u Kadaně

Přijmu dělníka do dřevovýroby v Radonicích u Kadaně. Obsluha strojů, tlučení palet. Výhodou řidičský průkaz na vysokozvižný vozík.
Tel.: 474397131


Účetní města Blšany

Starostka Města Blšany vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pracovního místa ÚČETNÍ MĚSTA na dobu neurčitou. Bližší informace na https://www.blsany.cz/ nebo přímo o starostky města.
Kontakt: Ing. Dagmar Břehovská
Tel.: 607838441
WWW: https://www.blsany.cz/assets/File.ashx?id_org=578&id_dokumenty=2044


Práce v Německu na pracovní smlouvu

Hledáme zaměstnance na stavební práce do Německa - Mnichov a okolí, později práce i v Lipsku. Dlouhodobě, s placeným ubytováním, na pracovní smlouvu. Mzda pro jednotlivé profese za 8 hodin práce denně: Zedník: 1.900 EURO čistého Betonář: 2.000 EURO čistého Přidavač: 1.652 EURO čistého V případě vyššího počtu odpracovaných hodin se mzdy navyšují. Výplata každý 14 dní. Výhodou řidičský průkaz a znalost německého jazyka, ani jedno však není podmínkou. NABÍDKA PLATÍ PRO CELOU ČR!
Tel.: 602588686

Poslední videa

Leona Machálková zpívala pro Chomutováky a nejen pro ně :-)

ABBA!...

Přehrát video
Muzejní zahrada v Žatci a EHD 2021

Žatec před 600 lety v tanci....

Přehrát video