Ruční výroba skla je zapsána na seznam UNESCO! Radost má i vitrážnická dílna z Lubence

Zástupci sklářských firem na začátku prosince ocenili, že se ruční výroba skla dostala na seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Česká republika tak má nyní na seznamu UNESCO dohromady devět tradic, zvyků a řemeslných technik. Jako první byl v roce 2005 zapsán slovácký tanec verbuňk, naposledy loni vorařství.

Česko je unikátní v tom, že v zemi stále existuje velká škála živých sklářských technik, řekla generální ředitelka Preciosa Lighting Lucie Karlová. Přenos schvalovacího jednání k zápisu ruční výroby skla na seznam UNESCO v jihoafrické Botswaně 6. prosince v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou sledovaly desítky lidí a vyhlášení rozhodnutí provázel jásot a cinkání skleniček se šampaňským.

Je to úžasný pocit, velká chvíle pro všechny, kdo mají rádi sklo a hlavně pro ty, které sklo živí, a kteří se tím zabývají, řekla v reakci na schválení ředitelka muzea Milada Valečková.

Iniciátorem zápisu byla Francie, která byla lídrem. Mimo Česka se připojilo Německo, Maďarsko, Finsko a Španělsko. Na přípravě podkladů za Českou republiku se vedle ministerstva kultury podílelo právě jablonecké muzeum skla. „Byly to skoro tři roky práce,“ poznamenala Valečková. I díky úsilí jabloneckých kurátorů se podařilo do nominace prosadit i další sklářské techniky.

„Jsme velmi potěšeni, že technika ručního zpracování skla se stala nehmotným kulturním dědictvím UNESCO. Velké díky patří Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, které si muselo dát neskutečné množství práce se žádostí. Díku tomuto kroku totiž mohou naši čeští skláři i nadále bez potíží pracovat se sklem podle tradičních technologií,” reagují na událost kumštýři také z našeho regionu. A proč i vitrážnická dílna Skloart v Lubenci je tímto aktem tak nadšená? Zeptali jsme se Jitky Kantové. „Nová pravidla Evropské unie nás totiž vedla do slepé uličky. Měli bychom podle těchto pravidel dělat olovnaté vitráže bez olova. Nové ekologické zákony a zákony památkové péče se v tomto okamžiku dostaly do rozporu. Zkuste pak takovým bezolovnatým cínem letovat. A malby na sklo by se musely vytvářet nízkotavitelnými náhražkami, které po několika letech vyblednou. Staré malby na sklo vydržely i pět set let bez poškození, jak by se asi takové věci restaurovaly, když by se nemohly po-užívat staré technologie?” vysvětluje Jitka Kantová.

Pokud i vy byste rádi chtěli poodkrýt taje tohoto starého řemeslného zpracování skla, můžete si domluvit exkurzi ve vitrážnické dílně v Lubenci nebo navštívit unikátní muzeum vitráží v Libyni u Lubence. V právě začínajícím roce 2024 se budou navíc pořádat ve Skloartu i workshopy na mozaikování, výrobu tiffany šperku nebo zahradní vitrážové dekorace. Program aktivit se bude v lednu připravovat na celý rok a můžete jej pak zhlédnout na webových stránkách vitraze.skloart.cz.