Louny, Raná – Duchapřítomné jedná-ní v rozhodující chvíli zachránilo život chlapci z Rané. Mluvíme o rozhodnosti jednání dvou dívek, Lucie Čapkové, žákyně 4. A Základní školy Prokopa Holého v Lounech, a Laury Staré, žákyně 4. A ZŠ Přemyslovců Louny, v situaci, kdy se obyčejné sáňkování a později špatné rozhodnutí Jakuba Ernesta, žáka 4. B ZŠ P. Holého, vstoupit na led, mohlo proměnit v tragédii. Naštěstí se středa 6. ledna nikomu nestala osudnou. Všichni tři školáci se vrátili zdraví ke svým rodinám. Za záchranu lidského života všem zúčastněným poděkoval v sobotu veřejně Jaroslav Veselý, starosta Rané, kde děti bydlí. Stalo se tak na karnevale v tamním kulturním domě, kde si pamětní list převzala jak L. Čapková, tak i Marián Melicher, kterého L. Stará jako prvního potkala, když běžela pro pomoc.
„Je pochopitelné, že dnes, kdy mohu tuto událost popsat, jsem již šťastný a jsem velmi potěšen, že celá záležitost má šťastný konec. Domýšlet následky je v tuto chvíli nepatřičné, ale celá událost je mementem k zamyšlení a možná i jen letmou vzpomínkou na téměř tragickou situaci. Přesto v sobě toto memento skrývá řadu poznatků a poučení. To jsou však nyní chvíle především pro rodiče, učitele a všechny, kteří se cítí odpovědní,“ uvádí v dopise ředitelům škol, jež děti navštěvují Jaroslav Veselý, starosta Rané. Ten se po události ihned pokusil identifikovat problematiku a zjistit okolnosti. Pozval nejdříve rodiče Jakuba k vysvětlení a vyjádření se. Následně, aby nedošlo ke zkreslování situace, pozval na obecní úřad rodiče i s dětmi, aby si osvětlili velmi těžkou situaci. „Vysvětlili jsme si, především však děti samotné, o co v té situaci šlo a kam až vše mohlo dojít. Prvotně došlo na vysvětlení od malého Jakuba, jak se vše seběhlo, jaké následky a problémy mohly nastat a myslím si, že po lehkých korekturách od děvčat i on sám pochopil tíživost a vážnost situace. Pochopil, že překroucení běhu událostí má krátkou životnost. Svými slovy pomalu hodnotil pravdivost situace a děvčatům v závěru podáním ruky a poděkováním vyjádřil pochopení možných následků. Svými slovy přiznal fatální pochybení,“ vysvětlil J. Veselý.
Jak k celé události vlastně došlo? Školačky Lucie a Laura Stará se domluvily na odpoledním bobování na malé stráni na okraji obce. „V letošním roce, kdy bylo sněhu poměrně málo, chtěly využít krátké příležitosti sněhové nadílky. Během odpoledne se k nim připojil i Jakub Chlapec, který rozhodně netrpí nečinností anebo předvídatelným chováním. Po nějaké době bobování se od děvčat odpojil a utíkal k nedaleké nádrži za vsí. Přestože na něho děvčata volala, nedbal jejich volání a šel za svým cílem, dostat se na zamrzlou plochu nádrže. V tomto období se venkovní teplota pohybovala pod nulou velmi sporadicky a tak po vstoupení na tenký led došlo po krátké chvilce k jeho prolomení. Jakub si vybral místo přímo u přepadového odtoku a výpustě, tedy v místě s největší hloubkou vody. Přesvědčování děvčat bylo v předcházející chvíli naprosto marné,“ přiblížil událost starosta. Teple oblečený chlapec se začal topit. Naštěstí při této velmi těžké situaci se Jakub nacházel blízko břehu, kam na něho mohla Lucie dosáhnout, aniž by musela vstoupit na led. Okamžitě si lehla na betonový břeh a držela Kubu za ruku, jeho oblečení nasakovalo vodu a byl stále těžší. Laura již v ten okamžik utíkala do vsi pro pomoc. Duchapřítomnost obou děvčat a rozhodnost jejich jednání se v tu chvíli jevila jako rozhodující vlastnost a velmi pozitivní a zásadní jev pro záchranu.
Štěstím v neštěstí byla situace, že Laura narazila hned na okraji obce na Mariána Melichera, který v ten moment projížděl obcí. Po krátkém vysvětlení situace přispěchal k nádrži a chlapce vytáhl z vody v okamžiku, kdy Lucie ztrácela poslední zbytky sil a Jakubovi již voda dosahovala až k nosu. Každé malé zpoždění mohlo mít velmi tragické následky nejen pro Jakuba, ale přemýšlíme-li dál, i případně pro Lucku, kterou mohl do vody Jakub také stáhnout.
Poděkování od starosty obce směřovalo také k ředitelům škol, neboť ta se také bezpochyby odráží v chování a reakcích dětí. „V jejich rozvoji základních charakterových lidských vlastností, které obě děvčata podvědomě využila v inkriminované době ve prospěch dalšího malého žáka, který svým chováním donutil děvčata k ukázce jejich ušlechtilých vlastností. Za to Vám patří moje poděkování a má úcta,“ uvedl v dopise J. Veselý.
