Reakce Žatecké teplárenské na článek Zadlužovat a prodávat majetek bez vědomí majitele? V Žatecké teplárenské to očividně jde!

Čánek vyšel 24. října v Žateckých novinách číslo 42.

Žatecká teplárenská (ŽT) se řídí vedle základního dokumentu, kterými jsou stanovy, právním řádem České republiky. Stanovy společnosti stanovuje akcionář, tedy Město Žatec. Ani jedna právní norma, ani stanovy společnosti neukládají ŽT povinnost před prodejem jakéhokoli majetku informovat město. I přesto, že žádná právní norma, ani stanovy společnosti tuto povinnost ŽT neukládají, vedení ŽT několikrát informovalo Město Žatec, že by bylo vhodné nalézt využití této nemovitosti. Když ŽT pro tuto nemovitost využití nemělo. Město Žatec bylo osloveno, zda by ono samo tuto nemovitost nevyužilo. ŽT nikdy neobdržela od akcionáře konečnou zpětnou vazbu. Společnost ŽT si proto nechala zpracovat studii, jejímž záměrem bylo vybudovat v objektu bývalého sídla sociální byty a tyto byty posléze provozovat. Celá tato záležitost byla řádně projednána s radou města, a ačkoli v této věci rada města nepřijala žádné usnesení, bylo jednotlivými radními doporučeno, aby se ŽT spíše věnovala svému hlavnímu předmětu podnikání, nikoliv realizaci sociálních bytů. Vedení společnosti se proto rozhodlo, v souladu se stanovami společnosti, tuto budovu prodat. Prodej byl následně řádně projednán a schválen v představenstvu ŽT s vědomím dozorčí rady ŽT. Společnost o tomto svém prodeji město Žatec informovala ve své pravidelné čtvrtletní zprávě o své činnosti. Není povinností ŽT dopředu žádat o souhlas s prodejem město Žatec, a proto vedení ŽT žádnou normu ani porušit nemohlo. Pokud by akcionář, tedy město Žatec chtělo, aby prodeje nemovitosti před jejich realizací nejprve schválila valná hromada, pak nic nebrání tomu, aby toto akcionář zapracoval do stanov společnosti a tato by se pak těmito stanovami nepochybně řídila. Zároveň starostka města, v době, kdy byla nemovitost prostřednictvím realitní kanceláře nabízena, k prohlídce stavby přivedla zájemce a komunikace s realitní kanceláří. Už z této skutečnosti, kdy přední představitel města věděl o záměru prodeje a přivedl případného zájemce o koupi, lze dovozovat, že Město Žatec o záměru prodeje vědělo.

Dále je v článku popisována situace ohledně úvěrového řízení společnosti. Dle názoru ŽT tato nepřesná informace může vzbudit pocit, že současné vedení nepostupuje a nekoná s péčí řádného hospodáře. Nepřesné informace, tak navozují dojem, že by společnost mohla být předlužená.

S tímto názorem se vedení ŽT zásadně neztotožňuje a dovoluje si uvést věci na pravou míru:

Úvěrové zatížení společnosti bylo ke dni, kdy byla projednávána zpráva na zastupitelstvu města pouze 128 miliónů Kč, ale snaha redakce novin zpochybňovat vyjednávání úvěru díky vyšší ziskovosti společnosti je minimálně nekorektní. Vyšší ziskovost společnosti naopak ukazuje na lepší schopnost splácet společností přijímané úvěry. Přičemž nízké úrokové sazby umožňují minimalizovat náklady na správu těchto úvěrů. V případě, kdy by ŽT o tento úvěr požádala později, velká část obyvatel města Žatce by i nadále odebírala teplo v nejdražší sazbě ze sekundárních rozvodů.

ŽT vyjednala úvěr proto, aby mohla co nejrychleji a nejbezpečněji zrekonstruovat rozvody tepla v Žatci. Velké části obyvatel Žatce se tímto zlevní sazba tepla.

V letošním roce byly zrekonstruovány zastaralé rozvody v lokalitě Telátko, čímž došlo ke zvýšení spolehlivosti dodávek tepla a snížení ceny tepla koncovým odběratelům o 10 %. Na rekonstrukci těchto rozvodů získala společnost dotaci ve výši 30 %.

Informace uvedené ve článku 24. 10 2017 byly tedy hrubě zkreslující a v konečném důsledku článek vyvolal v občanech města negativní reakce vůči ŽT, čímž ji poškodil. Za ŽT Veronika L. Beerová

Ve článku je uvedeno, že město Žatec vědělo o záměru ŽT objekt prodat. Pozastavujeme se jen nad tím, že rada města a ani někteří zastupitelé netušili, že je objekt bývalého ředitelství Žatecké teplárenské již prodaný. Jak z výše uvedeného dopisu vyplývá, představenstvo ŽT nepokládalo za důležité o prodeji objektu město informovat, ale čekalo až na výroční čtvrtletní zprávu. Zároveň poukazujeme na to, že ŽT může bez problémů manipulovat s majetkem bez vědomí jeho majitele, což opět potvrzuje i výše uvedená reakce. Navíc nemovitost bývalého ředitelství byla navržena k prodeji již před rokem 2010, kdy jedním z uchazečů byl žatecký stomatolog, který chtěl v objektu vybudovat zdravotní středisko. Teplárně tehdy nabízel více jak 4,1 miliónů korun. Této žádosti, ale nevyhověly tehdejší statutární orgány. Předsedou dozorčí rady byl v té době právě Petr Šmíd, který nyní budovu prodal Danielu Procházkovi jednateli firmy Profesmetal jen za 3 700 000 korun, přičemž 3 515 000 korun šlo na účet ŽT a 185 000 korun na účet zprostředkovatele.

Stejně tak není nikde ve článku uvedena nepravdivá informace týkající se dluhů ŽT. Ve článku bylo jasně uvedeno, že společnost Žatecká teplárenská má v současné době 128 miliónový dluh plus dalších potencionálních více než 96 miliónů. Pravda je i to, že si představenstvo ŽT bez vědomí městské rady otevřelo u Komerční banky revolvingový úvěr na již zmíněných 96 miliónů. Přičemž otevření úvěru řádně zdůvodňujeme probíhající rekonstrukcí, která má do budoucna mnohým Žatečanům zlevnit teplo. Článek tudíž není nijak zavádějící. Avšak nezodpovězenou otázkou stále zůstává, jak je možné zadlužit společnost a volně manipulovat s jejím majetkem bez vědomí majitele. Oslovili jsme proto právníka našeho vydavatelství, který nám sdělil, že i když je ve stanovách společnosti napsáno, že může prodávat majetek bez vědomí vlastníka, přesto by bylo dobré, aby majitel, v tomto případě město Žatec, o prodeji majetku věděl. Bylo by tedy přinejmenším vhodné majitele informovat. Markéta Chalupová