Mobilizace na kočičáku

BLATNO (soš) — Živé připomenutí historie nejen díky skvělému výkladu Martina Bubely, ale i za pomoci hraných dobových scén a špetky humoru. To byl sobotní den na Kočičáku, který si nenechalo ujít 285 návštěvníků.

„Připomínáme si tu 19. května 1938, kdy byla provedena všeobecná opatření a ostraha hranic. Panovaly totiž obavy, že nás obsadí, neboť u hranic se pohybovala německá armáda,” přiblížil Martin Bubela, který návštěvníky provedl po linii lehkého opevnění. V úvodu se dozvěděli i o desátníkovi Antonínovi Hejkalovi, jedinému známému obránci objektů na vrchu Na kočičáku, či jak posílila československá armáda, aby zabránila nejhoršímu. Poté se návštěvníci seznámili jak fungovaly takzvanérozsocháče, které sloužily k protitankové obraně. V linii je čekalo několik pasových kontrol. V průkazu, který byl kopií dobového pasu, musel mít každý vyplněné jméno a adresu, ale také typ postavy, barvu očí a vlasů a další. „Vy máte slámovou barvu vlasů? Asi jako já,” zaznělo při jedné z kontrol, když vyholený voják prohlédl stejně prostovlasému muži doklad. Kontrolou museli projít i „němečtí pašeráci”, kteří zamířili na naše území a poté, co byli prozrazeni, se strhla přestřelka, jenž za sebou zanechala mrtvého kontrolora. Průvodce následně prozradil, že se inspirovali skutečnou událostí z Vejprt. Z filmu Uloupená hranice si zase vypůjčili scénku s budováním stromového záseku. Návštěvníci si mohli prohlédnout i dobový tábor našich tehdejších protivníků — sudetoněmeckého Freikorpsu, kde rovněž museli předkládat doklady. „A kdybyste nevěděli koho volit, tady jsme vám to zaškrtli,” vtiskli na závěr lidem volební lístek s označeným Adolfem Hitlerem. Že to v roce 1938 rozhodně nebylo jednoduché, se přesvědčili hned vzápětí, kdy česká strana měla problém s německým razítkem. Na závěr ještě diváky čekala velká vojenská akce, kdy byli českoslovenští vojáci napadeni německým Freikorpsem a následně museli zastřelit prchajícího zajatce. Kdo měl zájem, mohl si ještě prohlédnout dobové zbraně a bunkr. A po hodinové procházce v „základním táboře” přímo u řopíku povečeřet guláš, dobroty z grilu, či si opéct buřt.