Čtenáři nám píší: Reakce na Masopust

V sobotu 8. února se v Žatci konal Masopust, kterého jsem se společně s žáky ZUŠ Žatec zúčastnila. Velmi kvituji a chválím organizátory za snahu rozšířit kulturní dění ve městě obnovováním národních tradic. Mám k nim však několik připomínek.

Pokud chci některou z našich tradic začít znovu pořádat, měla bych být dostatečně informována co ona tradice je, co znamená, proč se pořádá, jaký má význam a co obsahuje. V současné době je informační technika na tak vysoké úrovni, že člověk je schopen zjistit a dopátrat se naprosto všeho.

O masopustní tradici existuje mnoho informací. Kdy a proč tato tradice vznikla, jaké masky se používaly, co která maska měla za úkol, že pořadí masek v průvodu bylo stanoveno a podobně. Každý masopustní průvod musel být povolen starostou obce. Žádat o povolení měla za úkol hlavní postava Masopustu Laufer, který šel v čele průvodu spolu s muzikanty. Laufer se také dotazoval hospodářů ve staveních, zdali je mohou maškary navštívit, a ti pak maškary za jejich „návštěvu“ odměnili kořalkou a dobrým jídlem. Vše probíhalo za velkého veselí, šprýmování a „zlobení“ přihlížejících.

Období Masopustu začíná den po Třech králích, tzn. 7. ledna a končí v úterý před Popeleční středou, kdy se na ukončení veselí dle regionů „stínal“ Kohout, „porážela“ Kobyla, „zastřelil“ Medvěd. Tento zvyk má počátek v pohanském období v rituálních obětech božstvům. Na Moravě se pochovávala basa, protože až do Velikonoc se nesměly pořádat zábavy. Popeleční středou nastával až do Velikonoc 40 denní půst. Konec Masopustu se vypočítává podle data Velikonoc v daném roce. Letos je posledním masopustním dnem úterý 25. února.

Morana, jejímž „upitím se k smrti“ bylo v Žatci masopustní veselí ukončeno, nemá s masopustem vůbec nic společného. Tady organizátoři již poněkolikáté udělali velkou chybu a prokázali neznalost věci.

Morena - vynášení zimy (název Morana je používán ve východních částech slovanských zemí) souvisí s nástupem jara a Velikonoci. Přímými aktéry byli mladí lidé, dospívající nebo děti, kteří představují budoucnost. Dospělí a staří lidé jenom přihlíželi. Na Smrtnou neděli (14 dnů před Velikonoční nedělí) zhotovila svobodná děvčata symbolickou ženskou figurínu nazývanou Smrt (Smrtholka, Morena, Mařena). K jejímu vytvoření se používaly suché větve, roští, stará sláma, uschlá tráva. Figura byla ustrojena do bílého ženského oděvu a okrášlena náhrdelníky a ozdobami z vyfouknutých vaječných skořápek a prázdných šnečích ulit, což byly symboly smrti a zmaru. Morena totiž představovala smrt, nemoci, bídu a všechno, co lidem škodí. Děvčata smrtku vynesla za vesnici, kde byla spálena (oheň stejně jako voda je očistný živel), ale častěji byla vhozena do potoka nebo řeky, která ji odnesla z vesnice jako symbol překonání zimy.

To co letos předvedl pan moderátor „Brouk“ s „babou Moranou“ nebyla tradice. Bylo to divadelní představení pro pobavení diváků, hodící se tak na maškarní bál. Podobně tomu bylo i před dvěma lety, kdy průvodu vévodil Švejk, který na závěr Morenu (kupodivu figurínu, ale s lahví od alkoholu na krku???) rozstřílel pistolí.

Pro příští ročník masopustních oslav v našem městě organizátorům doporučuji zjistit si potřebné informace a udělat dostatečnou osvětu, aby obyvatelé byli informování o této tradici, mohli se sami aktivně zapojit a užít si veselí. Je tu řada škol, školek, divadelní ochotníci, loutkové divadlo a další instituce, které by se na organizaci mohly podílet. Ne jen ZUŠ Žatec, která Masopust v jeho tradiční formě, včetně tance a pochovávání basy, pořádala do loňského roku po dobu šesti roků.

A ještě jednu připomínku mám. Český masopust a v čele průvodu skotská muzika, česká kapela na konci. Mělo to být naopak. Kapela hrající skotskou hudbou je určitě atraktivní, ale je vhodnější jako doplněk programu, ne jako doprovod masek, které mají tancovat, poskakovat, veselit se. To dost dobře na píšťaly a buben nešlo.

Na závěr chci ještě pořadatelům nabídnout pro příští rok svoji radu a pomoc.

Ivana Fábryová, učitelka tanečního oboru ZUŠ Žatec