Obecní byt vyměnili za stan. Rodina se utábořila v Dubčanech

Kdo si neváží dobrého bydla, ten nakonec nemívá nic. Toto rčení dokonale pasuje k jedné z rodin, která odešla z nově zrekonstruovaného obecního bytu s nízkým nájmem až nakonec skončila ve stanu na poli. O pomoc obce a sociálních služeb nestojí. Do azylového domu odmítají odejít, jelikož se čtyřčlennou rodinou kempují také dva psi, které v daných pobytových službách nelze chovat či mít u sebe. V Dubčanech na poli přežívá rodina již od června. V letních měsících se ve stanu bydlet dá, ale co nyní, když přišla zima?

Rodina dříve žila v Liběšicích, avšak v domě, který byl již delší dobu ve velmi špatném stavebním stavu. Na jeho rekonstrukci rodina neměla dostatek finančních prostředků, proto jim starosta obce Petr Valenta nabídl svou pomoc.

,,Navrhl jsem, aby dům prodali a šli do obecního bytu v Liběšicích. Souhlasili a přestěhovali se. K dispozici měli nádherný nově zrekonstruovaný byt o výměře sto metrů čtverečních. Platili nájem a vše probíhalo bez jakýchkoli problémů,“ vysvětlil liběšický starosta Petr Valenta.

Z bytu však posléze odešli do podnájmu do Líčkova, ale ani tam dlouhou dobu nesetrvali a kočovali po několika obcích v regionu, až se nakonec usadili ve stanu v Klučku na koupališti.

,,V červnu jsem je z areálu vodní nádrže v Klučku vykázal, jelikož začínala letní sezóna. Od té doby přebývají na poli v Dubčanech, tedy stále na katastru Liběšic, kde mají trvale nahlášené bydliště. Zřejmě očekávají, že se nad nimi smiluji a poskytnu jim zpátky obecní byt. Ten je ale již obsazený a nepřišlo by mi správné vyjít jim vstříc, když si dobrého bydla nevážili,“ dodal Petr Valenta.

Nakonec se mu jeho občanů přeci jen zželelo a vyhledal pomoc u liběšického faráře. ,,Jsem přeci jen člověk, a proto mě napadlo sejít se s naším farářem, jenž má dobré vztahy s ředitelem Potravinové banky Džbánsko, která je v kontaktu s místními humanitárními a charitativními organizacemi poskytujícími pomoc lidem v sociální nouzi. Navázali jsme spojení s ředitelkou žatecké organizace Vavřinec,“ popsal své úsilí a touhu pomoci liběšický starosta.

Rodině byl předán kontakt na neziskovou organizaci, ale ta svůj zájem ještě neprojevila. Důvodem je, že v Dubčanech na obecním pozemku stanují společně se svými dvěma psy, které azylové domy a podobná zařízení zpravidla neakceptují.

,,Jelikož v rodině není nezletilé dítě, nejedná se o naši cílovou skupinu. Pokud by však projevili zájem a snahu, pomohli bychom jim. V Žatci se sice azylový dům pro ženy nenachází, pouze pro muže, který má většinou kapacitu volnou. Dospělým osamělým ženám, mužům, ale i matkám a rodinám s dětmi slouží azylový dům v Chomutově. Se zvířátky však rodinu nikam nevezmou,“ ozřejmila nám okolnosti ředitelka spolku Vavřinec Miroslava Hrdličková a dodala své zkušenosti s podobnými případy: ,,Lidé často žijí v šílených podmínkách a do azylového domu nejdou jen z toho důvodu, že nechtějí dát pryč zvířátka. Pokud jsou dospělí, je jejich volbou, kde a jak chtějí žít.“