Pitná voda je velký zázrak

Na světě je 800 milionů lidí, kteří nemají dostatek pitné vody, říká generální ředitel Severočeské vodárenské společnosti Bronislav Špičák. Jak je to s vodou na severu Čech, jestli je voda drahá, nebo levná a o co všechno se musí vodohospodáři starat, vysvětluje v dnešním rozhovoru.

Tři čtvrtiny zemského povrchu pokrývá voda, v atmosféře je jí také plno. Má smysl mluvit o nedostatku vody?

Mohlo by se zdát, že obavy nejsou namístě, ale není to tak. Z toho ohromného množství vody je pro výrobu pitné vody k dispozici jen jedno procento. Třeba Brazílie, která díky Amazonce a deštným pralesům disponuje největší zásobou vody na světě, má ale velké problémy se zásobováním velkých měst. Známá je situace v mnoha afrických státech, kde lidé musí denně ujít pro pitnou vodu i desítky kilometrů a denní spotřeba celé rodiny je třeba těžko uvěřitelných deset litrů. To se nám, kteří dostupnost vody měříme na kroky, jeví jako zlý sen. Proto si této výsady važme a starejme se jak o vodní zdroje, tak o infrastrukturu, která je s vodou spojená. Když ráno jdeme do koupelny nebo do kuchyně, otočíme kohoutkem a z něj teče voda, tak buďme vděční a uvědomme si, že je to tak trochu zázrak a že my tu možnost máme, zatímco stovky milionů lidí ji nemají.

Máme se bát nedostatku vody v našem regionu? 

Severní Čechy jsou na tom v porovnání s jinými regiony dobře. Naše hory, přesněji řečeno vodní díla zde vybudovaná, nás zásobují dostatkem surové vody a naše podzemní zdroje jsou stále dostačující. Když jsme letos sledovali úroveň hladin velkých nádrží, mohli jsme být klidní. Ani letošní rok, ani výraznější sucha minulých let neznamenaly pro naše zákazníky omezení v zásobování pitnou vodou. Rozhodně si však nemůžeme dovolit bezstarostný klid. Každoročně investujeme více než miliardu do obnovy a rozvoje majetku – tam patří i péče o technickou vyspělost naší vodovodní soustavy, která je se svými devíti tisíci kilometrů největší v zemi. Že to funguje, ukazuje i skutečnost, že při opravě velkého vodovodního přivaděče pro Ústí nad Labem jsme mohli zastavit zásobování tohoto města z obvyklého zdroje z Litoměřicka a vodu do Ústí jsme přivedli z vodních nádrží v Krušných horách.

Vodohospodáři používají termín „výroba pitné vody“. Zní to trochu technicky, průmyslově. Je to tak složité? 

Jednoduché to není. Mnoho lidí si myslí, že z nádrže v horách vede jednoduše velká trubka, která končí ve vodojemu a pak už voda teče přímo do domácností. Doporučuji všem využít možností návštěvy některé úpravny vody, kde každoročně pořádáme dny otevřených dveří. Samozřejmě doufáme, že to vývoj současné pandemie brzy umožní. Zde může člověk vidět, jakým technologickým zázrakem je upravit vodu z přírodního zdroje, aby byla nejen zdravotně nezávadná, ale aby nám také chutnala. Technologie, které se při těchto procesech používají, jsou prověřené tisíciletou tradicí i moderními vědeckými metodami.

Je pitná voda drahá? Má smysl šetřit? 

Při stanovení solidární ceny vody se chováme zodpovědně a transparentně s přístupem řádného hospodáře, a proto stanovená cena vždy splňuje tyto zásady: pravdivě odráží skutečné oprávněné náklady dané podmínkami v regionu a splňuje sociální únosnost. Co si pod tím představit? Připočtěte k již zmíněným devíti tisícům kilometrů vodovodů ještě čtyři tisíce kilometrů kanalizací a dostanete se zhruba na vzdálenost Česko–Chile nebo letadlem z Prahy do New Yorku a zpět. Udržovat v provozu tohle množství kilometrů a k tomu více než 1 300 objektů, investovat do oprav a rekonstrukcí, vynakládat provozní prostředky na energie, technologie a v neposlední řadě na mzdy našich zaměstnanců, to vše dohromady stojí nemalé peníze. A právě tyto fixní náklady, které tvoří 80 procent, ovlivňují cenu vody nejvíce, bez ohledu na to, kolik se jí prodá a vyfakturuje.

Šetření vodou v domácnostech je proto velmi chvályhodné z hlediska ekologie, ale cenu vody tolik neovlivňuje. Naše spotřeba vody patří už nyní s 90 litry na osobu a den k nejnižším v Evropě. Průměr EU se pohybuje nad 150 litry, v USA je to dokonce 300 litrů na člověka a den. Proto spíše než šetření je namístě s vodou dobře hospodařit. Co u nás naprší, ať zůstane v naší půdě. Vodu si držme doma, zalévejme, dejme jí možnost zůstat v našich lesích, remízkách, mokřadech a podobně. Tím pomáháme člověku a přírodě kolem něj.

Ještě zpět k tomu, jestli je pitná voda z kohoutku drahá, když jeden litr stojí pět haléřů. Odpovím na to otázkou. Víte kolik stojí litrová láhev vody v obchodě? A jak si myslíte, že je nákladné ji natočit do láhve a přivézt do obchodu?

Které problémy s vodou musí lidé řešit nejdříve? 

Už jsem to naznačil. Voda je vzácná komodita, nebo spíše vzácná hodnota. Nezbavujme se jí, nenechme ji bez užitku odtéci pryč z naší republiky. Severočeští vodohospodáři stáli třeba u vzniku Asociace vlastníků páteřní vodárenské infrastruktury, která se zabývá strategickými otázkami z této oblasti, snaží se o to, aby i stát podporoval propojování vodárenských soustav, modernizaci provozů a odpovědné hospodaření s vodou. Tohle chceme učit i naše děti. Proto se snažíme chodit do škol a vysvětlovat jim, proč je voda tak důležitá, jak se k ní chovat, a představovat její zajímavé vlastnosti.

Jak vaše společnost zvládá covidovou epidemii? 

Všechny společnosti skupiny Severočeská voda musely během jarní i podzimní vlny přijmout řadu nezbytných nadstandardních opatření. Po celou dobu výskytu epidemie pravidelně zasedá interní krizový štáb, který monitoruje vývoj situace. Sice jsme omezili provoz zákaznických center a lidé začali více využívat možnost telefonické nebo online komunikace, ale co se nezastavilo a neomezilo, byly stavby, opravy a rekonstrukce. A hlavně dvě základní služby: zásobování pitnou vodou a odvádění a čistění odpadních vod. To vše se daří díky velkému nasazení našich zaměstnanců, od provozáků ze SčVK či servisu od SčS přes pracovníky SVS až po IT služby od Mateotechu. Těm všem za to patří velké díky. Proto naši zákazníci nemusí mít obavy – kvalitní pitná voda pro severní Čechy je naší skutečnou prioritou. 

www.svs.cz