Lounské muzeum vystavuje dobové pohlednice Velikonoc

Zkrátit si čekání na svátky jara a blížící se Velikonoce, nebo třeba najít inspiraci na jarní a velikonoční výzdobu z dřívějších dob, mohou zájemci návštěvou lounského muzea. To nabízí pestrý výběr velikonočních pohlednic od konce 19. století po 80. léta 20. století. Kromě toho, že vystavené dobové pohlednice připomínají velikonoční zvyky, ukazují také pojetí nejoblíbenějších lidových a nejdůležitějších křesťanských svátků v různých historických obdobích.

Perličkou jsou medailony s pohledy od našich známých umělců, např. Josefa Weniga, Cyrila Boudy, Marie Fischerové-Kvěchové, Josefa Lady nebo Zdeňka Milera. Výstava přibližně tří stovek pohledů různého stáří je převzata ze Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně. Výstava Velikonoce na dobových pohlednicích je přístupná do 24. dubna. 

Velikonočních pohlednic posíláme stále méně. Přitom naše babičky dobře věděly, že velikonoční přání nalezené v dopisní schránce dokáže udělat velkou radost. Jaké pohlednice se kdysi posílaly? To ukazuje výstava v Oblastním muzeu v Lounech.

Posílání pohlednic má tradici už od druhé poloviny 19. století. Předchůdcem pohlednice byl korespondenční lístek, který zavedla jako první rakouská pošta v roce 1869 a nahradit měl především (hlavně pro krátká sdělení) skládaný dopis. Korespondenční lístek se tak stal přímým předchůdcem pohlednice. Po roce 1895 se počet vydávaných pohlednic výrazně zvyšoval a nastal tzv. „zlatý věk“ ve vydávání pohlednic. Pro adresu byla zpočátku vyhrazena celá rubová strana pohlednice a text se psal do její obrazové části. Po roce 1905 byla pro adresu vyhrazena už jen půlka adresní strany a druhá půlka sloužila ke sdělení. O pohlednicích vydávaných do roku 1905 hovoříme jako o „dlouhých adresách“.

Obrázky na dobových velikonočních pohlednicích jsou různorodé: od jarních motivů, přes křesťanské symboly až po lidové zvyky. Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem oslavujícím zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Kromě toho jsou ale i obdobím lidových tradic navazujících na pohanské oslavy jara a jarní rovnodennosti, s bohatou symbolikou, jež má mnohdy kořeny až ve starověku. Na velikonočních pohlednicích nacházíme motivy kříže, kočiček nebo beránka Božího. Ještě starší jsou symboly plodnosti v podobě vajíček (kraslic), časté bývá i znázornění zajíčka, opět symbolu plodnosti a štěstí. Svůj význam má i volba barev – převládá červená, jasně zelená a zářivě žlutá, což jsou opět barvy života a nových počátků.

Na první pohled lze poznat pohlednice z 50. let minulého století. Najednou se náboženská témata a lidové zvyky úplně proměnily. Jsou tam ještě děti s pomlázkami, ale mají na sobě pionýrské kroje a zastavují třeba traktoristu nebo jdou přát do drůbežárny. Velikonoční pohlednice zdobily i výjevy se svazačkou na traktoru nebo s pionýry, kteří sázejí stromky. Od šedesátých let byly čím dál oblíbenější reprodukce slavných malířů. Na výstavě si můžete prohlédnout pohledy od našich známých umělců, např. Josefa Weniga, Františka Tichého, Cyrila Boudy, Marie Fischerové-Kvěchové, Josefa Lady nebo Zdeňka Milera.

V 90. letech došlo s rozvojem internetu, ale hlavně mobilních telefonů k trvalému poklesu odesílaných pohlednic. Pohlednice si snad své místo v zasílání zpráv ještě udrží a jejím prostřednictvím si budou lidé i nadále přát veselé Velikonoce, bohatou pomlázku a radostné prožití svátečních dnů. Kdo se zasloužil o první velikonoční pohlednici, jak vypadala i to, odkud a kam byla poslána, už ale zůstane asi navždy záhadou. Stáňa Profousová (Oblastní muzeum v Lounech)