Ředitel zámku: Čeká nás hlavní sezóna. Se strašidlem jsem se sžil

Klášterec nad Ohří – Zámek v Klášterci je připravený na hlavní sezónu. S jeho šéfem Petrem Hybnerem, který zároveň řídí kulturu ve městě a je místostarostou, jsme se bavili o největších tahácích sezóny, o budoucnosti a přišla řeč i na strašidlo

Kdy je na zámku největší sezóna? Přes letní prázdniny?

Máme otevřeno celoročně, největší sezóna, stejně jako na jiných zámcích, je červen až září. To chodí nejvíce lidí. Tedy doufáme, že začne chodit nejvíce lidí.

Nechodili kvůli covidu?

Kvůli covidu, samozřejmě jsme byli jako ostatní zavření. Před rokem se to trošku zmátořilo, ale lidi v rouškách do vnitřních prostor moc nechtěli. Věříme tomu, že se lidé vrátí, zvýšil se tuzemský cestovní ruch, a pomalinku se vrací turisté ze Saska.

Přinesl covid něco pozitivního?

Jako zámku ne. My jsme velká příspěvková organizace, dva roky byl zavřený kulturní dům kvůli velké přestavbě, takže my jsme dva roky využili k výstavbě nejmodernějšího kulturního centra široko daleko. Kulturní akce nemohly být nikde jinde, tak nám aspoň lidé nevyčítali, že je zavřeno a nic se neděje. Takže tohle nám covid pomohl překlenout.

Kdybyste měl pozvat návštěvníky na zámek, na co byste je lákal?

Máme tady kouzelný zámecký park na deseti hektarech, je tady asi dvě stě druhů stromů. Kdo se chce procházet, nic neplatit a nadýchat se pozitivní atmosféry, tak je to super. Součástí parku je i sedm zastavení, máme soubor soch Jana Brokoffa. Máme největší muzeum českého porcelánu v republice, jednadvacet místností plných porcelánu. Chápeme, že pro děti porcelán úplně není, máme okruhů více. Pohádkovou zemi, kde jsou loutky rodiny Kopeckých a je tam největší otevřená expozice děl paní Klimtové. Udělali jsme novou interaktivní expozici středověku ve sklepení, a teď úplně nově budeme mít Pohádkovou chalupu. Máme Pohádkovou věž, která zaměřena na pověsti severozápadních Čech. Dospělí i děti si tady najdou své. Podařilo se nám zrekonstruovat i cukrárnu, takže jsme komplexně připravení.

Co je největší akce roku na zámku?

Na zámku jsou to určitě Klášterecké hudební prameny, už 18. ročník. Pan Jaroslav Svěcený je ředitelem festivalu, program už je připravený. Už to není jen o vážné hudbě, snažíme se natáhnout i ostatní návštěvníky, nejen ty, co přijdou na vážnou hudbu. Letos bude mít samostatný koncert Monika Absolonová, tradičně jsou to Cigánski diabli, kteří přijedou z Bratislavy.

To je na začátku prázdnin. Na jejich konci pořádáme v přilehlém letním kině, které také patří nám, festival Klášterecké promenády. Letos bude poprvé dvoudenní, 9. a 10. září. Tam by si měli přijít na své řekněme ty komerčnější žánry, vystoupí kapela Jelen, Krucipüsk, Eddie Stoilow a další.

Otevřeli jste nové kulturní centrum. Jaký má vztah k zámku?

My jsme jedna příspěvková organizace, které má několik středisek – zámek, kulturní centrum, knihovna, letní kino a kino a Weberův dům, kde budeme dělat muzeum. Je to řízené z jednoho centra a navzájem se doplňujeme.

Chystáte nějakou rekonstrukci?

Teď firma, která opravovala oceněnou restauraci Peřeje, pracuje na sala terreně, stejnou technologií opravuje jižní fasádu zámku.

Před dvanácti lety dostal zámek novou barvu fasády, tehdy to vyvolalo rozporuplné pocity. Ze starorůžové byla sytě červená. Už si lidé na barvu zvykli?

Hned po té rekonstrukci byla ta barva zámku rudá, teď už je jen červená. Tehdy to vyplývalo z průzkumu fasád a takhle ji chtěli památkáři. Já už byl tehdy ředitelem zámku a nesouhlasil jsem s tím. Esteticky to na mě, stejně jako na mnoho návštěvníků nepůsobí dobře, byli jsme zvyklí na starorůžovou, ale ta nepatří k novogotickému slohu zámku. Zaplaťpánbůh barva časem vyšisovala do přijatelná podoby, lidé už si zvykli.

Město pracuje na proměně v lázeňské město. Jak se to dotkne zámku?

Zámku by to mělo pomoci, lázně jsou naším sousedem. Když se tady postaví areál pro 250 lidí, tak si myslím, že budou putovat v trojúhelníku lázně, zámek, náměstí. Doufejme, že se vzpamatuje turistická infastruktura, která teď není udržitelná. Slibujeme si od toho výrazné oživení a zvýšení návštěvnosti.

Na zámku jste čtrnáct let. Dovede vás ještě něčím překvapit?

Překvapuje mě neustále. Na zámku i bydlím a neustále mě překvapuje zámecké strašidlo. Nikdy jsem na to nevěřil, ale myslím, že převtělený hrabě Matyáš Thun mě překvapuje neustálými příhodami, kdy mi něco schovává. Občas způsobí poplach, to umí i v odkódovaném baráku, a tak podobně. Myslíme, že hrabě je převtělený do našeho zámeckého kocoura. Když se k němu nechováme hezky, třeba ho když ho vyženeme z křesla, tak se nám to většinou vrátí. Třeba ve dvě v noci sem najede policie, nikde nic a kocour si nakráčí z parku. Je tady spousta historek, genius loci je tu velice silný. Ale za těch čtrnáct let už jsme se sžili.