Strážce vodní elektrárny: Voda ukazuje, jak hnusně se k přírodě chováme

Aleš Stroukal 2022-09-23 09:59:00

Lenešice - Nedávno jsem si koupil knížku Zdeňka Svěráka Strážce nádrže. Vlastním snad celou jeho bibliografii. Téma mě vůbec nenavnadilo, koho by zajímal příběh o hrázném-důchodci, který pravidelně posílá písemná hlášení na centrálu. Koho by tohle zajímalo, myslel jsem, ale mýlil jsem se. Kniha mi byla inspirací k rozhovoru se strážcem malé vodní elektrárny Milanem Golou, jenž vypráví příběhy, které by mu mohl závidět i takový Zdeněk Svěrák. Potkali jsme se spolu na levém břehu řeky Ohře poblíž obcí Lenešice a Březno u Postoloprt.

Támhle na druhém břehu řeky vidím nějakou velikou ruinu, co vypadá, že byla kdysi asi něčím významným.

To, co vidíte na pravém břehu řeky Ohře, je Steinův mlýn v obci Březno u Postoloprt. Tedy bývalý Steinův mlýn.

A určitě se k němu váže příběh…

Jeho historie je dlouhá, ale vezmu to zkrátka. Ve třicátých letech dvacátého století rodina Steinova výrazně zmodernizovala stávající mlýn, rozšířila ho o pekárenský provoz a výrobu a distribuci elektrické energie. Bohužel pro svůj židovský původ byla celá rodina deportována  do koncentračního tábora a majetek arizován, tedy vyvlastněn. Z celé velmi početné rodiny se konce druhé světové války dožila pouze sestřenice bývalého majitele.

A známe její osud?

Známe. Po tom, co v Evropě prožila, se rozhodla s jedním podobně osudem postiženým spoluvězněm starý kontinent opustit a přesunout se do jižní Ameriky. Podnikání měli oba asi v krvi a v Argentině rozjeli velmi úspěšnou firmu na výrobu protéz a zdravotních pomůcek.

A mlýn?

Po únoru 1948 byl mlýn zestátněn. Výroba pokračovala ale dál, avšak pro zanedbávání údržby byl postupně ukončen provoz elektrárny a samotný mlýn fungoval ke konci již jen jako výrobna krmiv. Jeho současný stav je tristní, jak vidíte i přes řeku.

Ano, to je, bohužel, vidět. Já se na vás tak trochu připravoval, tak se ptám, když jste mluvil o té sestřenici, je způsob, jak se zachránila, vyobrazen ve Spielbergově filmu Schindlerův seznam?

No, prý jo. Ze zprostředkovaného vyprávění víme, že při likvidaci koncentračního tábora se s několika dalšími dětmi schovala pod latrínami, tedy respektive v jejich obsahu, díky čemuž přežila.

Pojďme k vlastní elektrárně. Co mi o ní povyprávíte? Poprosím o nějaká konkrétní čísla.

Malá vodní elektrárna Lenešice byla uvedena do provozu 17. dubna 2014. Instalovaný výkon stávající elektrárny je 2 x 350 kw/h, ale reálná výroba za ideálních průtoků je max. 500kw/h. Od uvedení do provozu ušetřila tato elektrárna takřka 25 tisíc tun oxidu uhličitého. (Stejné množství vyprodukuje 6,5 tisíce automobilů za rok - pozn. aut.)

Nyní se nacházíme uvnitř elektrárny, a pokud dobře vidím, jsou tu dvě turbíny. Kolik metrů jsme pod hladinou? Dva, tři?

To přidejte, Aleši. Kdybychom stáli až pod těmi turbínami, tak jsme ve více než desetimetrové hloubce pod hladinou Ohře. Vtokový kanál na každou z obou turbín je takřka pět metrů široký, třicet metrů dlouhý a hloubka v něm dosahuje až devíti metrů.

To je ohromná stavba. Vy jste tady na takovou fabriku sám?

Provoz je sice plně automatický a pod dálkovým dohledem majitelů, nicméně práce pro šikovného správce elektrárny se zde najde vždy dost.

To je dobře. Mimochodem, udělal jsem si fotku tady těch kamenů ve vodě. Proč to tu tak je a k čemu?

Jedná se o  takzvaný rybí přechod, který umožňuje migraci ryb a vodních živočichů.

Ne snad, že bych měl takové myšlenky, ale máte nějakou ochranu proti vandalství nebo dokonce terorismu?

Určitě. Celý areál je trvale kamerově monitorován a napojen na pult centrální ochrany.

Koupete se poblíž elektrárny?

Jen zřídkakdy.

Přinesla vám voda nějakou zvláštní uplavanou věc, třeba obraz, doklady, lahev s dopisem uvnitř? Nebo dokonce nějakou mrtvolu?

Bohužel mrtvoly nejrůznějších zvířat jsou velmi běžné, jinak jsou naše „úlovky“ spíše dokladem toho, jak hnusně se k přírodě chováme - kvanta pet láhví, skleněných láhví, plastů obecně, ale i pračky, ledničky nebo dokonce sedací soupravy.

To snad ne.

Také nechápu, když někdo na chatě poctivě ukládá celý víkend odpad  do plastového pytle, který pak před odjezdem pečlivě zauzluje, a místo do kontejneru na kraji osady, kolem kterého musí projet, ho hodí do řeky. 

Netradiční sedmička:

1. S jakou již nežijící osobností byste chtěl jít na večeři nebo na pivo?

S Victorem Cibichem, což je nejvíce portrétovaný Čech na světě.

2. Jakou nejvyšší rychlostí jelo auto, které jste řídil?

Jezdím dle předpisů.

3. Kolik jste vypil nejvíc piv za den nebo během jedné akce?

Hodně.

4. Z jakého zvířete by mělo být maso, abyste si nejvíce pochutnal na guláši, svíčkové anebo stejku?

Srnčí gulášek.

5. V kolik hodin vstáváte a v kolik hodin chodíte nejčastěji spát?

Vstávám většinou před šestou a stejně chodím i spát.

6. Který z členů skupiny Beatles je vám nejsympatičtější?

Tak tady jsem úplně mimo. Musím někoho říct? Tak asi ten ze Zanzibaru – Mercury.

7. V jakém státě kromě ČR byste asi dokázal žít?

Doma je doma.

„Podpásová“ sedmička

1. Pejsek nebo kočička?

Obojí, já jsem ze statku.

2. Pivo nebo víno? A pokud víno, tak bílé nebo červené, a pokud pivo, tak spodně či svrchně kvašené?

Určitě pivo.

3. Sparta nebo Slávie?

Sparta.

4. Knížka nebo film?

Film.

5. Fotbal nebo hokej?

Ani jedno.

6. Euro nebo česká koruna?

Koruna.

7. Rohlík nebo houska?

Absolutně úplně jedno.


Napsal(a): Aleš Stroukal

Komentáře

Prozatím zde nejsou žádné nabídky práce

Poslední videa

Valentýnský koncert v žateckém divadle rozněžnil i rozpálil

Klavír Jiří Knotte a housle Milan Brouček... Bravo!

Přehrát video
V 1.A ZŠ P. Bezruče v Žatci děti s učitelkou v kroužku probíraly první vysvědčení

Ve středu 31. 1. 24 se rozdávaly pololetní vysvědčení - přesněji Výpisy vysvědčení. Třídní učitelka 1.A Nikola Martinovská si se svými prvňáčky v poslední hodině po předání o tom povídala...

Přehrát video