Návrat ke kořenům. Chmelu pomáhají v růstu květiny

Region - ,,Babičky vždycky věděly a my z jejich moudrosti čerpáme i v novém projektu Kytky pro chmel, který chce pomoci českému chme-lu,“ přibližuje projekt Plzeňský Pra-zdroj. Projekt spočívá v tom, že na vybraných chmelnicích mezi řádky vy-sadili rostliny, které pomáhají vyživovat pole, zadržují v půdě vláhu a brání její erozi. Navíc teď květiny rozkvetly mnoha barvami a až odkvetou, stanou se přirozenou pastvou pro ovce a půda tak získá další živiny. ,,Naším cílem je snížit vliv klimatické změny na růst chmele a zachovat tak kvalitu i vypěstované množství této tradiční suroviny pro výrobu piva,“ dodávají autoři projektu.

Na Žatecku je květinami osázeno přibližně dvacet hektarů chmelnic, což je necelých třicet fotbalových hřišť. A právě na jednom vznikl unikát - obrazec, který vykvetlé rostliny tvoří, není nic jiného, než půllitr piva vysoký šedesát metrů. Obrazec se dokonce dostal do Guinessovy knihy rekordů. ,,Je to největší obrazec vzrostlých květin uprostřed přírody, tedy chmelnice,“ řekl Luboš Faraj, zakladatel Agentury Dobrý den. Půllitr tvoří směs heřmánku a hořčice, která vytvořila barevnou kombinaci načepovaného piva. I tyto rostliny pomáhají půdě a zlepšují kondici chmele.

Projekt ukazuje, že na chmelnicích nemusí růst jen chmel. Za dob našich babiček a dědečků byly jejich samozřejmou součástí i květiny a další rostliny. Má to svůj smysl. Květiny zabraňují erozi půdy, vracejí do ní potřebné živiny a vytvářejí kořenový systém, který zadržuje vláhu. Zlepšují tak podmínky pro samotný chmel. Proto projekt vrací rostliny tam, kam přirozeně patří. Do meziřádků přímo na chmelnice. Kytky pro chmel představují společnou iniciativu Plzeňského Prazdroje, chmelařské skupiny Arix Czech Hop, České zemědělské univerzity a Laboratoře Postoloprty. Nava-zují na projekt PRO CHMEL, který běží od roku 2021 a zaměřuje se na efektivní zavlažování chmelnic a šetření s nedostatkovou vodou. Kytky pro chmel znamenají návrat k tradičním principům regenerativního zemědělství, které povedou ke zlepšení kvality půdy a tím k zachování kvality i vypěstovaného množství českého chmele – nepostradatelné suroviny nejen pro české pivo, ale i pro vaření piva po celém světě. ,, Na Žatecku jsme na deseti různých chmelnicích zaseli mezi řádky chmele různé druhy květin, travin a dalších víceletých plodin. Na části regenerativních chmelnic jsme použili směsi trav, jetelovin nebo vičenec, který je vytrvalý a má silné kořeny, hluboké až dva metry. Současně se některé z nich stanou i pastvinou pro ovce. Jinde jsme zase zaseli luční květiny nebo heřmánek. Ten jsme na jaře 2023 sklidili a uvařili z něj heřmánkové pivo. To jsme dali ochutnat návštěvníkům pražské akce Pivo na Náplavce, abychom je upozornili na náš projekt,“ uvedli autoři projektu Kytky pro chmel.

,,Dohromady jsme půdu mezi chmelovými rostlinami oživili na deseti hektarech, což odpovídá zhruba 15 fotbalovým hřištím. V takovém měřítku dosud nikdo regenerativní postupy při pěstování chmele v Česku nezkoušel,“ uvedl David Nesvadba ze společnosti Arix Czech Hop. Projekt opustil způsoby zemědělství zažité v posledních dekádách, kdy je půda na podzim rozorána, a všechny živiny zmrznou, aby se pak musely na jaře uměle doplňovat. Vrací do půdy živiny přirozenou cestou. ,,Celý vědecký projekt vy-hodnotíme nejdříve za pět let. Je potřeba vidět chování rostlin a stav v půdě během několika vegetačních cyklů a také je nutné dát půdě čas, aby se do ní přirozený život díky kořenům meziplodin vrátil,“ dodal k projektu Ivan Tučník z Plzeňského Prazdroje.

Všechny potřebné parametry nyní odborníci měří pomocí nejmodernějších technologií. Kondici chmele a jeho výnosy budou porovnávat s chmelnicemi, kde se stále využívají konvenční způsoby zemědělství. Současně na chmelnicích probíhají půdní analýzy, které zajišťuje Laboratoř Postoloprty.

,,Na chmelnice jsme umístili sofistikované meteostanice, které dokážou měřit výkyvy teplot, srážky a vlhkost v porostu chmelnic. Do země jsme instalovali půdní čidla na měření teploty a obsahu vody v půdě. A budeme také sledovat, jak rostliny chmele využívají světelné záření. Díky těmto datům bychom měli lépe porozumět, jaký vliv mají zaseté meziplodiny na stav půdy a tím i na růst chmele,“ vysvětlil Václav Brant z Centra precizního zemědělství ČZ univerzity. (#pro chmel)