Vzpomínka na smutné výročí hrdinného majora Šulce

Chomutov - Dne 8. září 2023 si připomeneme, že již uplynulo 80 let, kdy byl popraven legionář, voják, vlastenec, který se nesmířil s okupací republiky německými nacisty, Josef Šulc.

Josef Šulc se narodil 26.října roku 1895 v Nymburku. Tam také absolvoval české armádní gymnázium, kde v roce 1912 složil maturitu a stal se úředníkem. V březnu roku 1915 (2.března 1915) byl odveden do rakouské armády k 36. pěšímu pluku. S tímto plukem odeslán na východní frontu. Tam se dostal 3. září 1915 do ruského zajetí.

Dne 18. června roku1917 se přihlásil do československých legií, kde byl zařazen jako svobodník do 11. roty 9. pěšího pluku K. H. Borovského. V jeho řadách se zúčastnil bojů na povolžské frontě u Nikolajevska, Simbirska, u Bachmače, Bugulmy a absolvoval s ním Sibiřskou anabázi.

Do vlasti se vrátil v srpnu roku 1920. Z legií byl vyřazen v hodnosti praporčík. Po návratu do vlasti se rozhodl, tak jako mnozí legionáři, pro životní dráhu vojáka z povolání.

V letech 1921 až 1938 pak 17 let trvale působil v Chomutově u 46. pěšího pluku. V listopadu 1935 byl jmenován prvním pobočníkem velitele 46 pěšího pluku - plk. Josefa Noska, což byla fakticky druhá nejdůležitější funkce po veliteli pluku. V klidnějších dobách se major Josef Šulc angažoval v práci, která přispívala k popularizaci armády a ke stmelení místní české menšiny. Do 31. března 1938 působil jako předseda místní skupiny Masarykovy letecké ligy, která se v plachtařských kurzech podílela na výchově leteckého dorostu. Po ztrátě pohraničních oblastí v důsledku Mnichovské dohody se major Šulc podílel na řízení ústupu pěšího pluku z obranného úseku do vnitrozemských posádek. Velitelství pluku se počátkem října 1938 přesunulo do Rakovníka. Po okupaci Československa německými vojsky v roce 1939, po rozpuštění pluku a po vyvázání majora Šulce ze svazku československé armády, zůstal v Rakovníku, kde pracoval ve funkci tajemníka na obchodní akademii.

Po německé okupaci se Josef Šulc zapojil do protinacistického odboje v rámci ilegální vojenské organizace Obrana národa, jejímž cílem bylo postavit se německým okupantům. Rakovnická organizace byla součástí celonárodní tajné armády, kterou organizovali českoslovenští důstojníci a vojáci ve všech částech okupované země.

Výstavba rakovnického praporu byla dokončena během července roku 1939. Tento ilegální vojenský útvar řídil štáb, jemuž velel major Josef Šulc a jeho dva zástupci, major Helvín a kapitán Kotásek.

Členové organizace počítali s brzkým koncem války. Organizaci se dařilo z vojenských skladů shromažďovat zbraně a munici.

Úkolem rakovnického vedení bylo nalézt pro tyto zbraně vhodný úkryt. Zpočátku se uvažovalo o úkrytu v prázdných hrobkách rakovnického hřbitova. Když byly všechny přípravné práce před dokončením, ukázalo se, že záměr byl prozrazen, a tak se hledalo nové, vhodnější místo. Bylo nalezeno v lesích blízko hostince U Rozvědčíka v Nezabudicích, jehož majitelem byl bývalý ruský legionář Jaroslav Franěk. Jeho hostinec se stal jednou ze zbrojnic rakovnického praporu. Bedny zbraní a střeliva, dovezené z Prahy, byly uloženy v zaletovaných sudech. Část zbraní ukryl Jaroslav Franěk v hostinci, část ukryl na několika místech v kopcích nad Berounkou.

Před Vánocemi roku 1939 se vedení rakovnické organizace dozvědělo, že do okruhu pražského velení Obrany národa proniklo gestapo a že došlo v Praze k zatýkání. Komisaři kladenského gestapa, kteří byli pověřeni vyšetřováním činnosti Obrany národa, přijeli do Rakovníka 16. března 1940.

Gestapáci šli najisto. Z Rakovníka ihned odvezli členy velitelské skupiny - mjr. Josefa Šulce, mjr. Helvína a kap. Kotáska. Postupně byli zatčeni i další lidé, kteří s touto skupinou spolupracovali. Již v té době mezi místními kolovalo jméno člověka, který měl činnost organizace udat místním četníkům. Kdo to byl - zakryl ale závoj času.

Josef Šulc byl po svém zatčení postupně převážen do věznic v Praze, Kladně, Terezíně, Drážďanech a Berlíně-Plötzensee, kde byl 27. ledna roku 1943 tzv. „Lidovým soudním dvorem“ odsouzen k trestu smrti, za přípravu k velezradě a napomáhání nepříteli. Major pěchoty Josef Šulc byl popraven - oběšen - dne 8. září 1943 ve věznici v Berlíně-Plötzensee.

Tím se uzavřel životní příběh legionáře, důstojníka Československé armády, vlastence. Svými činy, smyslem pro vlasteneckou povinnost v boji proti okupantům vlasti, splnil přísahu vojáka. Za svobodu vlasti položil to nejcennější - svůj život. Jeho odkaz by proto neměl být nikdy zapomenut.

V pátek 8. září 2023 od 10 hodin proběhne vzpomínková slavnost v parčíku v ulici majora Josefa Šulce, na které si připomeneme 80 let od jeho úmrtí.