Zhotovení poesiomatu u synagogy schváleno. Co z něj bude zaznívat, můžete navrhnout i vy

V centru města přibude další poutavý turistický cíl a zároveň nová atrakce pro místní obyvatele. Na jaře příštího roku vyroste na prostranství před žateckou synagogou poesiomat, který byl v loňském roce navržen Martinem Kosem jako projekt do participativního rozpočtu. Rada města minulý týden schválila zhotovitele na jeho realizaci.

,,Poesiomat by měl dodat do veřejného prostoru v Žatci prvek hravosti a v obyvatelích povzbudit zájem a hrdost na historii města. Turistům pak nabídnout doplnění muzejních expozic zábavnou formou,“ vysvětlil tvůrce myšlenky realizace poesiomatu v Žatci Martin Kos. Mimo jiné by instalací poesiomatu před žateckou synagogou mělo dojít k doplnění tamější expozice o dějinách Židů na Žatecku.

,,Každý Poesiomat je výjimečný tím, že je pevně spjat s místem, kde stojí. Proto hledáme vždy místa se zajímavým kouzlem, historií či symbolikou. A to všechno se v Žatci spojuje. Poesiomat přitom není jen jukebox na básně. Snažíme se zachytit kouzlo místa z různých úhlů a různými způsoby. Poesiomat tak krom básní nabídne i písně, pověsti, vzpomínky či vyprávění,” sdělil nám nadto Ondřej Kobza, který poesiomaty vymyslel.

Finální obsah poesiomatu, který by snad mohl být příští turistickou sezónu v provozu, ještě není zcela znám. Martin Kos už ovšem dal dohromady několik nápadů. Poesiomat bude mít celkem dvacet stop, které by měly být obsazeny nahrávkami připomínající historické milníky v dějinách města a byly současně jejich zvukovou ilustrací.

V seznamu navrhovatele projektu je píseň z filmu Starci na chmelu ,,Myslíme jen na to, že chmel je naše zlato“, dále ukázka z díla Jana ze Žatce Oráč a Smrt, konkrétně dialog Oráče se Smrtí v českém jazyce, a ta samá ukázka i v jazyce německém, další stopou by měla být pověst Lucká válka, která se vedla mezi Čechy a Lučany, případně její převyprávění Ze starých letopisů Ivana Olbrachta. Jako hudební nahrávky by měly v poesiomatu zaznívat skladba ,,Elektřina“ od žateckého rodáka Karla Reinera, píseň Jaroslava Uhlíře s textem od Zdeňka Svěráka ,,Když se zamiluje kůň“, ukolébavka v jidiš ,,Shlof Shoin Main Jankele“ a titulní píseň Barbry Streisand z filmu Jentl natáčeném v Žatci. Navíc babička Barbry Streisand pocházela ze Žatce. Mezi dalšími nápady navrhovatele na zvukové stopy poesiomatu je český překlad oslavného nápisu na Kněžské bráně od básníka Jiřího Carolidese z Karlsperka a také jeho originál v latině, dále báseň neznámého autora o Hrnčířském náměstí v překladu doktorky Milady Krausové, báseň žateckého historika Adolfa Seiferta ,,Chvála žateckého kraje“ v německém originále či žatecká pověst ,,O Borešovi“. Mezi zvukovými ukázkami by měly zaznívat i vzpomínky pamětníků, a to konkrétně paměti Petra Klepsche na křišťálovou noc v Žatci a vraždění v nedalekých Postoloprtech, vzpomínky Volyňských Čechů na jejich návrat a také vyprávění Zdeňka Svěráka o jeho učitelských začátcích na Žatecku z archivu Českého rozhlasu.

,,Obsah scénáře poesiomatu chceme tvořit za účasti navrhovatele projektu začátkem příštího roku,“ prozradil nám starosta Žatce Radim Laibl. Jelikož seznam zvukovým záznamů není definitivní a s možnou pravděpodobností se bude ještě měnit, Martin Kos je otevřený dalším nápadům. Pokud by někdo z vás věděl o nějakém dalším textu, hudební či jiné zvukové stopě, které se dotýkající našeho města a osobností spjatých se Žatcem, nechť mu napíše na emailovou adresu martin_kos@email.cz nebo zabrousí na facebookové stránky žateckého poesiomatu, které nesou název ,,Poesiomat v Žatci - projekt pro participativní rozpočet 2023“.            

Vizualizaci žateckého poesiomatu navrhla Eva Sladká.