Martina Bláhová: Karate je styl života a po 35 letech se ho čistým řezem nedokáži vzdát

Karate Club Podbořany letos ukončil svoji činnost po 35 letech působení. O tom jsme již informovali v jednom z předešlých vydání. Poslední společnou akcí členů klubu bylo rozloučení se soutěžemi a posezením na hřišti u kostela sv. Petra a Pavla v poslední den školního roku. Jaké byly začátky, úspěchy i starosti, a co budoucnost? O tom všem jsme povídali se zakladatelkou, předsedkyni klubu, trenérkou Martinou Bláhovou.

Můžete připomenout úplné začátky? První trenéři, první děti, které přišly do klubu?

První rok, tedy v roce 1989 bylo karate ještě pod DESTA Vroutek a další rok již v Podbořanech jako Karate Club Podbořany. Zakladatelem byl Pavel Potužák a další členové, kteří cvičili v Žatci.

Kdo se zasloužil o největší slávu klubu?

Největší rozmach a úspěchy klubu byly v době, kdy trenérem byl Zdeněk Volánek. Srdce klubu, které bohužel předčasně vyhaslo. S ním a potom po jeho odchodu trénování převzala Katka Záhorská a já. Katka odešla a nastoupila na trenérské místo členka klubu, Květa Klementová – Jelínková, která působí v klubu do současné doby. Průběhem let se z ní stala trenérka, zkušební komisař i rozhodčí. Několik let trénoval v klubu, až do minulého roku, i Martin Ausbuher, který si založil v Kryrech svůj vlastní klub karate. Dlouholetým členem, a předsedou klubu je i Jan Vaníček, který také začal trénovat karate v našem klubu. Trenérem a hospodářem klubu byl dlouho i Viliam Salát.

Pomocnými trenéry pak byli vždy starší členové klubu, jako např. Míša Hladíková, Tereza Hůrková, Tomáš Šíma, Jaroslav Chobot, Lukáš Hammerlindl aj.

Kolik cvičenců jste měli na začátku?

Začátek klubu byl opravdu zajímavý – nástup v prvních trénincích byl v počtu převyšujícím 90 cvičenců. V tělocvičně ZŠ Hu-sova 276, Podbořany, kde trénujeme po celou dobu existence klubu, jsme stáli nastoupeni po třech stranách tělocvičny! Byli zde dospělí i my, školou povinni. Cvičilo se tři-krát týdně, a to pondělí, středa a pátek od 17 do 19 hodin. O víkendech pak závody, soustředění apod.

Kde vlastně čerpal klub finance?

Klub čerpal z členských příspěvků a pak když bylo zapotřebí tatami (speciální žíněnky na bojové sporty), žádalo se Město Podbořany, které vždy vyšlo klubu vstříc. Posledních pár desítek let se významně podílelo na finanční podpoře klubu.

Kolik dětí prošlo klubem?

Tak to bych musela opravdu hluboko do minulosti a vytahat všechny doklady. Ale když vezmu první roky, kdy nás – členů bylo 98 a pak každý rok přibylo cca 25 členů, jsme na neuvěřitelných 948 členů. A to je opravdu odhad.

Jakých soutěží jste se účastnili a kde všude jste byli?

Členové klubu se vždy účastnili závodů po celé ČR. Jednalo se o ústecké poháry, ale také mistrovství ČR, kde se například v roce 2003 umístila právě Květa Klementová - Jelínková na 3. místě v kumite starší žákyně a v jiné váhové kategorii i Tereza Hůrková, také na 2. místě.

Jaké jsou vaše největší úspěchy?

Úspěchy? Myslím si, že každý, kdo vydrží u sportu déle jak měsíc, měl v životě úspěch! V dnešní době děti chtějí výsledky hned a bez námahy – to karate není! Je nutný zájem, vůle a chuť něco dokázat! Každý ze závodníků, kteří ukáží to nejlepší, a i když se neumístí dle svých nároků, zvítězil! V závo-dech se umisťujeme jak v kata, kata team, tak v kumite. Náš klub byl vždy pyšný na to, že jsou členové variabilní, a ne zaměření pouze na boj či kata.

Vaši nejúspěšnější odchovanci – kde pokračovali a kam až to dotáhli?

Tak to je těžká otázka. Bohužel většina členů při odchodu na střední či vysokou školu ukončila i karate. Vím, že Lukáš Hammerlindl pokračovat dále a s úspěchy v závodech, Květa Klementová, kterou jsem již zmínila, ta dosáhla úspěchů také. Byli v roce 2005 s Tomášem Šímou vyhlášeni jako nejúspěšnější sportovci okresu Louny. Ale významných závodníků byla spousta – Pavla Plavcová, Pavel Týmr, Kateřina Záhorská, Tereza Hůrková, Míša Hladíková, Jan Vaníček, Petr Králík, Vladislav Storčák aj…

Květa Klementová, Honza Vaníček, Martina Bláhová – současná a vlastně i posled-ní skladba trenérů – přiblížíte ji?

U Honzy si vzpomínám na rok asi 1996 a jeho zkoušky – myslím si, že na bílý pásek, bylo mu 9 let. A od té doby nejen že vyrostl, ale byl úspěšným závodníkem a členem našeho klubu. Vysoká škola a studium v Praze přerušilo jeho působení v klubu, ale opět se vrátil a od září opět trénuje. Stejně jako Květa, největší přínos pro jeho vývoj v karate měl právě Zdeněk Volánek.

Květa začala trénovat v klubu kolem roku 1997, kdy jí bylo 9 let. Malá drobná černovláska, která pak sklízela medaile a poháry vítězů na závodech! Opravdu nejdrobnější dítě v náboru a pak neúspěšnější závodník okresu! Pomalu postupovala vzhůru a dnes je mistrem svého oboru. V rámci působení v klubu si udělala zkoušky trenéra, zkušebního komisaře i rozhodčího. Květa, dle mého názoru nese odkaz Zdeňka nejvíce!

A já? Inventář klubu J Dospělí, které dnes v Podbořanech a okolí s dětmi poznávám, byli naši členové. A děti, které potkávám na tréninku, mi dávají naději, že tolik nestárnu a sport má ještě šanci. I když, v době, kdy vám maminka dlouholetého člena řekne, že rok vydání mého BUDOPASU (průkazu karate) je rok jejího narození, pak …. 

V klubu máte pěkné tradice – turnaje s rodiči, mikulášské turnaje a další akce.

Klub vždy podporoval nejen tréninky samotné, ale i závody, vystoupení na dětských dnech a různých akcích okolních obcí (v Lubenci, Blatně). Jezdilo se na semináře s významnými karatisty např. shihanem Kennethem Funakoshim, sensei Hideo Ochi aj. A na semináře na nácviky s jinými trenéry po celé ČR. Každý rok klub organizuje soustředění naše, tedy našich členů, kdy posledních několik let jsme se spojili i s klubem v Žatci Sakura karate Žatec, kdy jejich členové s trenéry jezdili na soustředění s námi, a v posledních letech i klub z Kryr byl na tomto soustředění s námi. Pro-pojili se vlastně díky této spolupráci tři kluby, kdy členové mohli variantně navštěvovat jakýkoliv z nich bez omezení, pokud byli členy jednoho z nich.

V rámci našeho klubu jsme pravidelně pořádali Mikulášské turnaje, před Vánocemi jsme měli speciální trénink v jiných prostorách (např. v Kadani Dětský svět), v únoru byla akce „Vycvič svého rodiče“, který byl motivační. Rodiče byli trénovaní svými karatisty a získávali odměny. Před Velikonoce-mi byl Velikonoční turnaj našich členů a v červnu přespání v tělocvičně, soustředění a rozloučení se sezónou u ohně, kde se soutěžilo. V rámci celé sezóny pak byly závody o víkendech, vystoupení a ukázky.

Kde nejčastěji se klub reprezentoval?

Reprezentovali jsme se na všech závodech, dětských dnech v Podbořanech i okolních obcích, ve školách, kde byly ukázky, na akci 1. 10. 2022, kdy jsme pořádali velikou akci Bojové sporty ve sportovní hale Podbořany.

Podepsala se na karate clubu krize s covidem?

Covid se podepsal na všech. My jsme trénovali hned, jak to šlo – na fotbalovém hřišti v Hlubanech s odstupy, a pak již v tělocvičně s odstupy. Bylo to náročné, ale v této době jsme se zúčastnili i online závodů a „přivezli“ si i medaile! Zkrátka, kdo chce, vždy si cestu najde. A členové klubu chtějí a vždy chtěli něco dokázat, naučit se a sportovat!

V klubu vyrostly i vaše děti (jak vaše vlast-ní, tak dalších trenérů. Co jim karate dalo? A budou pokračovat?

Ano, jak Terka, které je již 16 let, a která chodila povinně již od půle roku s maminkou, tak Martin, dnes již třináctiletý. Oba trénovali pravidelně do minulého roku. Dcera je prvním rokem již mimo Podbořany, ale k bojovému sportu se plánuje vrátit. Syn se orientuje na jiný sport. Pro mě je důležité, že nesedí doma. Podporuji každou sportovní aktivitu.

Kolik členů má klub v současné době?

V současné době má klub 51 členů, kdy z toho je aktivních cca 26 a tři trenéři a někteří již cvičí v Kryrech.

Karate v Kryrech a kroužek při DDM Podbořany – to bude pokračování?

Ano. Členové mohou pokračovat dále v obou klubech, kde jsou trenéři skvělí a znalí věci. Kroužek při DDM v Podbořanech jsem si domluvila já, neboť karate je opravdu styl života, a po 35 letech se ho čistým řezem nedokáži vzdát. Tento sportovní kroužek zaměřený na karate a sebeobranu je možnost pro děti, kteří se do Kryr či Žatce nedostanou a chtějí pokračovat či si vyzkoušet, jaké to vlastně je.

Váš klub a Karate-Do Sakura Žatec – jaká byla spolupráce?

S Vláďou Švehlou spolupracujeme již asi od roku 2017. Společně jsme organizovali tréninky v Žatci i Podbořanech, pořádaly se závody a hlavně letní soustředění. Nejprve v Jesenici a pak v Kolešově. Trenéři se navštěvují na trénincích a vypomáhají v druhém klubu. Je to opravdu vzácná spolupráce mezi kluby. Stejně jako s klubem Karate Jutsu Kryry. Prostě spřátelené kluby, které si vypomáhají a členové jsou přáteli a ne konkurenti!

Ráda bych, aby náš klub nebyl zapomenut. A snad jsme to i my, svou troškou v historii klubu, docílili.

Děkuji za rozhovor a ať se daří!

Alla Želinská