Král střelců Miloš Nítek: na každém gólu se podílí celé mužstvo

Fotbalový tým Havran Kryry vysoko porazil v jarní soutěži své soupeře – Osek (12:1) a Rašovice (10:2). Lví zásluhu na tom má útočník Kryr Miloš Nítek. Osm gólů dal Oseku, osmkrát překonal také brankáře Rašovic.

Devětadvacetiletý Nítek se vrátil z Krásného Dvora domů do Kryr, kde se cítí fotbalově nejšťastnější. V tomto ročníku už skóroval 44krát, což je zhruba polovina gólů, které Havrani během celé sezony nastříleli.

Miloši, na jaře přijeli k vám soupeři, kteří jsou u dna tabulky, nebo měli svoje problémy se sestavou. Ale využili jste toho naplno.

Byly to opravdu zápasy, které jsou snadné, kdy si mužstvo zlepší skóre a kanonýři svůj počet branek?

Řekl bych, že se sešlo vše dohromady. Soupeři patřili sice k těm horším, ale na druhou stranu nám vyšlo téměř vše, na co jsme sáhli.

Vy jste dokázal dát dohromady 16 branek a vyšvihnout se na čelo žebříčku kanonýrů soutěže. V posledním kole Perštejnu jste nastříleli 13 branek, kdy jste přispěl 4 góly a nakonec vyhrál titul krále střelců.

Upřímně, kdyby mi někdo řekl před začátkem soutěže, že budu v posledních zápasech bojovat se střelci týmů z horních příček tabulky, nevěřil bych mu. Na druhou stranu je to příjemný pocit a věřil jsem, že to dotáhnu do konce. Největší odměna, kterou bych si za to mohl přát, je oslavit to společně s týmem, díky kterému bych to nedokázal, což si uvědomuji.

Předpokládám, že spíš naopak něco vaše střelecká exploze stála, že jste musel platit do klubové pokladny „pokutu”. Kolik? Měl pokladník radost?

Ano, to máte pravdu, pohybujeme se v řádech stovek korun, nic markantního, stejně se peníze použily na dokopnou, která stála za to a moc jsme si to jako tým užili.

A co vaše radost? Dvakrát osm branek a další čtyři, to je přece jen mimořádný střelecký počin. Radoval jste se z první branky stejně jako z poslední, nebo jste to pak bral jako samozřejmost, že to tam padá?

Od malička dávám góly a stále nemám dost. Užívám si každý gól stejně. Neskutečně mě to baví, ale je pravda, že po každém dalším gólu slavím méně, měl by tam být i určitý respekt k soupeři.

Byla některá z těch branek něčím výjimečná? Že by například byla nějak kuriózní a tak podobně?

Nevím jestli výjimečná, ale například poslední gól, kdy jsem přešel přes celé vápno a několik protihráčů až do brány – takové góly mě baví nejvíc.

Jaká byla reakce spoluhráčů, když se vám povedlo se takto střelecky zapsat do historie?

Jsme skvělá parta, která spolu drží, máme drtivou většinu odchovanců, což znamená, že si na hřišti rozumíme. Věřím, že celý tým ví, že jde o týmový úspěch a užívají si to se mnou jako jeden.

Co protihráči? Určitě si všimli, že máte svůj den…

To ano, bylo příjemné, když mě ke konci zápasu prosili, abych už zvolnil, ale mě to naopak ještě víc namotivuje, a tak by to mělo být.

Tolik branek v jednom zápase jste dal možná tak v přípravce. Vedete si třeba nějaký deníček kanonýra, kam byste si své góly psal?

Ano, naposledy rozhodně v přípravce. Deníček si sice nevedu, ale vždy jsem měl jedno pravidlo – kamkoliv přijdu, vždy chci být nejlepší střelec, a musím říct, že se mi to často dařilo. Takže nemám detailní přehled, ale vím, že góly dávám, a to mi bohatě stačí.

Kdo se nejvíc podílel na vašich gólech?

Určitě bych mohl někoho vyzdvihnout, ale za mě je rozhodně důležité říct, že to začíná u gólmana a u mě končí, takže každý gól beru tak, že se na tom podílí celé mužstvo.

Jak jste spokojeni se sezonou z pohledu týmu?

Sezóna dopadla za mě moc dobře. Nebudu tajit, že logicky jako nováček soutěže jsme měli ambice hlavně zůstat v soutěži a důstojně čelit týmům, které jsou už v krajské soutěži ostřílené, i když se to ne vždy úplně povedlo. Kdo může říct, že dal vítězovi naší soutěže doma „bůra”?! A to se počítá.

Co v létě - bylo soustředění, přáteláky?

Příprava začala celkem brzy, minisoustředěním na Zvíkovci, aby se stihlo vše natrénovat a byli jsme připraveni na 100 % do nové sezóny, v níž chceme být minimálně stejně úspěšní jako letos. Proběhla přípravná utkání s Novým Sedlem, Baníkem Lubná, Pavlíkovem a 4. 8. se Sokolem Chyše.

Zaútočíte v příští sezóně na postup?

Budeme jednoznačně pracovat na tom, aby příští sezóna byla minimálně stejně úspěšná jako ta letošní, i když si uvědomuji, že soupeři nás už mají nějak nakoukané a určitě nás nepodcení, jako se letos již párkrát stalo. Ale myslím, že teď můžu mluvit za celý tým, že uděláme maximum pro co nejlepší výsledek i v příštím roce.

Nebude zájem o vás z vyšší soutěže? Bral byste přestup např. do Žatce, Loun?

Bylo by hezké vědět, že o vás někdo jeví zájem, ale musím potencionální zájemce zklamat, už jsem prošel pár klubů, ale vrátil jsem se do Kryr, kde jsem doma a cítím, že zde je mé místo.

Máte výborné fanoušky. Máte od nich nějakou prémii za vstřelené branky? Třeba že vám koupí po zápase pivo?

Naši fanoušci jsou něco neuvěřitelného, dříve jsem to nějak nevnímal, ale postupem času jsem se naučil, jak dokáže jejich fandění motivovat. Bohatě mi stačí, když mi poté pogratulují a řeknou, že si to užili. To je pro mě to největší potěšení.

Prozraďte něco o sobě... Jaké máte ve fotbale přednosti, co vaše slabiny?

Moje přednosti vzhledem k mé výšce byly vždy o rychlosti a mrštnosti. Slabinu vidím v bránění, moc mi to nevoní, což ale neznamená, že bych se týmu nesnažil vzadu pomoct.

Jaký máte největší fotbalový zážitek? Kromě těch posledních zápasů.

Největší fotbalový zážitek je rozhodně minulý rok postup z okresu, zažil jsem i jinde postupy, ale tenhle byl něčím speciální, řekl bych v tom, že většinu kluků znám od malička, proto to byl jen těžko popsatelný zážitek, co jsme minulý rok dokázali.

Máte nějaký svůj fotbalový vzor?

Od malička hltám každý zápas Cristiana Ronalda. Jsem rád, že jsem mohl vyrůstat v době, kdy jsem mohl pozorovat nejlepšího hráče historie.

Děkujeme za rozhovor, hodně štěstí a úspěchů ve hře i v životě.