Budu ráda, když bude spokojený žák, učitel i rodič, říká nová ředitelka Gymnázia Žatec Lenka Kafková

Rada Ústeckého kraje, který je zřizovatelem Gymnázia Žatec, jmenovala do funkce nové ředitelky Lenku Kafkovou. Ta byla vybrána na základě řádného výběrového řízení. Oficiálně se funkce ředitelky ujala 1. srpna. Proč se rozhodla ucházet o post ředitelky žateckého gymnázia, jaké byly její první kroky ve funkci a kam by se pod jejím vedením měla škola ubírat? To se dozvíte v následujícím rozhovoru.

    • Jste novou ředitelkou Gymnázia Žatec. Mohla byste se v krátkosti našim čtenářům představit? Jak dlouho již na zdejším gymnáziu působíte?

Na žateckém gymnáziu pracuji od roku 2000 a od roku 2017 jsem zastávala funkci zástupkyně ředitele.

    • Co vás přivedlo k tomu se přihlásit do konkurzu na pozici nové ředitelky gymnázia?

Vzhledem k tomu, že už jsem několik let dělala zástupkyni ředitele, kdy jsem zjistila, že mě tato práce baví a naplňuje, chtěla jsem pokračovat v podobné práci, ovšem v jiných dveřích. A zrovna se naskytla možnost kvůli odstoupení dosavadního pana ředitele.

    • Ale také s větší odpovědností…

Ano, ale té jsem si samozřejmě vědoma.

    • Co bylo vaším prvním krokem ve funkci ředitelky?

Mým prvním krokem bylo zvolit si nového zástupce ředitele. Musela jsem si zvolit člověka, na kterého se mohu spolehnout a se kterým se mi bude dobře spolupracovat.

    • A koho jste si vybrala?

Martina Kadeřávka, který na gymnáziu působí již několik let. Věřím, že bude dobrou oporou jak pro mě, tak i pro pedagogický sbor. Je spolehlivý, loajální a pracovitý.

    • Chystáte nějaké změny? Třeba personální?

Personální změny jsou nevyhnutelné vzhledem k tomu, že dochází ke generační obměně celého pedagogického sboru. Změny musely nastat, protože pan ředitel odešel do důchodu, paní hospodářka odchází do důchodu a také pan školník. Také někteří kolegové, kteří na gymnáziu působí delší dobu, jsou v důchodovém věku a mají kratší úvazky. Personální změny jsou tedy hlavně kvůli věkovému složení pedagogického sboru.

    • Budete tedy přijímat nové učitele?

Průběžně nabíráme nové kolegy v posledních dvou letech a budeme v tom zřejmě i pokračovat.

    • Co technický stav budovy a vybavenost učeben? Jak jste spokojená v této oblasti?

Budova školy je v majetku města, ale naším zřizovatelem je kraj, což je někdy problém, protože se jedná o jiné samosprávy.

Co se týče starosti o budovu ze strany města, jsme maximálně spokojeni. Pokud jde o vybavení, určitě se musíme více zapojit do projektů. Materiální vybavení našeho gymnázia je potřeba obnovit. Brání nám v tom ovšem fakt, že nejsme bezbariérovou školou. Mým prvním krokem tedy bude zajistit bezbariérovost budovy, abychom se mohli zapojit do programů, které mají bezbariérovost jako podmínku.

Byli jsme ovšem úspěšní v programu Konektivita, díky kterému se ve škole zlepší internetové připojení. Do projektu jsme se zapojili už před dvěma lety. Teď už čekáme jen na závěrečnou fázi, kdy projekt projde radou Ústeckého kraje a proběhnou výběrová řízení na zhotovitele. Doufám, že se vše podaří uskutečnit ještě v letošním školním roce.

    • Kolik členů čítá váš pedagogický sbor?

Jsou nás tu přibližně tři desítky. Někteří kolegové jsou na zkrácený úvazek.

    • Na kolik studentů?

Studentů nižšího a vyššího gymnázia jsou přes tři stovky. Každý rok se čísla malinko liší. Zhruba 300 až 320. Záleží na tom, jak je silný ročník, kolik studentů odmaturuje, kolik jich nastoupí do prvního ročníku a kolik jich třeba odejde z kvarty.

    • Kolik jste přijali na nadcházející školní rok žáků a studentů do prvních ročníků?

Na nižší gymnázium 32 a na vyšší gymnázium 24.

Žáci nižšího gymnázia třeba časem zjistí, že studium na gymnáziu pro ně není to pravé, nebo se třeba chtějí specializovat na jiné odborné škole. A pro některé je studium těžké a nechtějí v něm pokračovat.

    • Nebo se z nižšího gymnázia vrátí zpátky na základní školu?

Na základní školu se žáci nevrací. Když se ptáme mladších žáků, proč na gymnáziu jsou, odpovídají, že oceňují, že je tady klid a učí se. To nás těší a zároveň překvapuje. Jsou rádi, že se v hodinách nemusí tolik řešit kázeňské problémy.

Na nižší gymnázium je vždycky větší zájem. Převis tam vždycky je, ale ne tak markantní jako ve větších městech. Jestliže jsme přijali 32 žáků, hlásí se jich kolem padesáti/šedesáti. I na vyšší gymnázium se hlásí obdobný počet dětí, ale nejsme pro ně třeba prioritní školou.

Naším úkolem je, aby žáci měli stejně velký zájem také o čtyřleté studium.

    • Po devítce se třeba žáci rozhodnou, že chtějí studovat v jiném městě...

Ano, Žatec je přeci jenom malý. Co se týče čtyřletého studia, chceme zlepšit naše postavení v rámci regionu. Gymnázia jsou totiž v Žatci, Lounech, Kadani, Mostě, Rakovníku, Podbořanech. V dojezdu dvaceti kilometrů jsou všude. Pak máte ještě lycea a tak dále.

    • Co chcete udělat pro to, aby se zájem o studium zlepšil?

Určitě musíme zlepšit naše PR. Děláme zde spoustu věcí, ale nejsou dostatečně vidět. Nemluvíme o nich, neinformujeme veřejnost. Otevřeme se více základním školám i městu. Myslím, že jsme příliš uzavření.

Máme kvalitní učitele a výborné žáky. Děláme spoustu projektů, máme úspěchy a účastníme se exkurzí. Čím se můžeme určitě pyšnit jsou úspěchy našich studentů ve Středoškolské odborné činnosti. Do krajských kol se nám třeba z 45 maturantů dostává 17, někteří se umístí a postoupí do celostátního kola.

Připravujeme žáky také na Mezinárodní jazykové zkoušky (FCE), které v letošním školním zvládla více než polovina našich studentů, takže měli nahrazenou maturitní zkoušku z anglického jazyka. Chceme jazykové zkoušky rozšířit i na němčinu, aby si žáci mohli udělat certifikovanou zkoušku i z dalšího jazyka. A nyní od školního roku 2024-2025 nabízíme třetí cizí jazyk. Kromě angličtiny a němčiny také francouzštinu. Žáci a studenti si budou moci vybrat, jestli si k angličtině jako druhý jazyk vyberou němčinu nebo francouzštinu. Pak nabízíme podle zájmu jako kroužek nebo seminář latinu.

Získali jsme rovněž akreditaci na Erasmus, kterou máme ještě na příští tři roky. Vyjíždějí hlavně učitelé cizích jazyků. Každý rok se do zahraničí vydá i skupina žáků. Loni jsme byli v Německu, ve Finsku a letos pojedeme na podzim do Švédska. Jeden z našich žáků pojede dokonce na dlouhodobý tříměsíční pobyt do Belgie. Nabízíme tedy i pobyty pro jednotlivce, pokud mají zájem.

Jsme rovněž fakultní školou Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. S nimi prohlubujeme také spolupráci. Zapojili jsme se do pilotního projektu provázejícího učitele. Aby u nás mohli žáci dělat praxi, někteří učitelé se vzdělávají i v této oblasti. A abychom se nezaměřovali jen na humanitní větev, chceme navázat spolupráci ještě s přírodovědeckou fakultou. V budoucnu nám pak mohou dělat oponenty v ročníkových pracích nebo tam mohou naši studenti pracovat v laboratořích.

    • Máte ještě ve své nové funkci nějaké další cíle?

Já budu ráda, když bude spokojený žák, učitel a rodič. To je můj cíl.

Trávíme zde totiž spoustu času. Žáci, učitelé a rodiče chtějí, aby byly jejich děti spokojené. Chci, abychom mohli žáky vzdělávat kvalitně. Proto se musíme vzdělávat i my jako učitelé, ale potřebujeme pomoc také od rodičů.

    • I rodiče jsou důležitou složkou...

Já bych řekla, že jsou nedílnou složkou. Od nadcházejícího školního roku bychom, kromě klasických třídních schůzek, chtěli zavést takzvané ,,triády“. To jsou třídní schůzky, na kterých je účasten žák, rodič a učitel. Proto jsem zmiňovala, že chci, aby byly spokojené všechny strany.

Zatím se bude také jednat o takovou pilotáž, zkoušku, a to pouze pro nižší gymnázium. Přeci jen, když jdou studenti na vyšší gymnázium, už vědí, co chtějí. Na nižším gymnáziu žák dospívá, prochází pubertou a potýká se s dalšími vlivy. Navýšili bychom tedy třídní schůzky. V září proběhnou klasické třídní schůzky, kdy rodiče seznámíme s tím, co je ve školním roce čeká. V listopadu bychom měly triády, kdy se rodiče objednají na určitý čas k určitému učiteli. Budou probíhat v jeden den, na který bude vyhlášeno ředitelské volno.

Všechny tři strany si mohou říci, jaká jsou jejich očekávání, problémy, překážky, cíle. Co pro to může udělat žák, co učitel a co rodič. Aby nešlo jen o zprostředkované informace.

    • To je váš nápad?

To byl můj nápad, ale rozhodně to není novinka. Nechala jsem se inspirovat z jiných škol, kde triády fungují. Zdají se mi jako dobrá cesta ke komunikaci s rodiči. Nechci, abychom se s nimi setkávali jen v případě, kdy nastanou problémy, ale abychom jim spíše předcházeli.

Děkuji za rozhovor.

Hedvika Mašková